sumoto_leden



Maďarsko

Maďarsko není jen Balaton a nekonečná rovina, ale je to k našemu překvapení hornatá a hustými lesy porostlá krajina ve které najdeme mnoho starých strážních hradů.

Projíždíme Žitným ostrovem a zastavujeme se u nejvyšší stavby širokého okolí, u vodního díla Gabčíkovo. Prohlížíme si jej a jedeme podél nekonečné hráze do Štůrova, ze kterého se nám nabízí nádherný pohled na arcibiskupský dóm na protějším břehu Dunaje v Estergomu. Ze Štůrova pokračujeme podél hraniční řeky Ipeľ, podél které vede cesta jen pár metrů od státní hranice. Prohlížíme si cíl naší cesty - pohoří Borzony. Toto pohoří patří k nejmenším, ale zároveň k nejzajímavějším v celém Maďarsku.

Pohoří Borzony


Po překročení hranic sjíždíme z hlavní silnice a ocitáme se v Templomu. Nachází se tu krásný kostelík z 10. století obehnaný kamennou zdí. Správce nás pouští výjimečně i dovnitř. Za vesnicí začíná úzkorozchodná lesní železnice vedoucí napříč pohořím, která v letních měsících vozí turisty. Podél ní vede velmi špatná cesta nádherným údolím. Po turistických značkách je možné vyjít na nedaleký hrad. Podél strmých údolí pokračujeme do Nagyborzony a dále do Kospallag, které je centrem oblasti a je zde velmi rozšířená horská turistika. Celé pohoří protkané poměrně špatnými cestami je doslova rájem pro milovníky přírody.

K Dunaji


Přijíždíme do Nagymaros, ze kterého je dokonalý rozhled na protější břeh, na jehož nejvyšším místě je postaven jeden z nejznámějších hradů v Maďarsku - hrad Visegrád. Dunaj jsme nuceni překonat trajektem, neboť nejbližší most je vzdálen několik desítek kilometrů. Po silnici plné serpentin vjíždíme na Visegrád a z jeho hradeb máme nádherný rozhled do širokého okolí a zvláště na projeté pohoří Borzony. V celém areálu hradu je rozmístněno několik expozic vztahujících se k tomuto místu, a tak zde můžeme zhlédnout královskou hostinu či lovecké trofeje, ale i působivou výstavu středověkých mučících nástrojů.

K Balatonu


Z Visegrádu volíme delší cestu, která se vyhýbá Budapešti, a tak se opět vracíme do Estergomu a zblízka si prohlížíme katedrálu. Po silnicích vedoucích maďarským venkovem míříme k Balatonu na poloostrov Tihany. Cestou máme nepříjemný zážitek. Když se u benzínové pumpy ptáme jestli můžeme platit kartou, tak je všechno OK. Po tankování nám však řeknou, že karty berou, ale jen ty vydané v Maďarsku. To je snad mohlo napadnout, když viděli motorky s CZ! Po krátké domluvě tedy platíme v eurech a již se těšíme na koupel v Balatonu. Balaton - jezero, jehož obvod měří 197 km, zaujímá plochu 596 km2 a celkový objem vody představuje 1800 milionů m3. Opět nás přivítal příjemným podnebím, a na to že je teprve začátek května, tak i teplou vodou.

Sopečný kraj


Celé jihozápadní pobřeží Balatonu pod Tihany je tvořeno sopečným pohořím, které se vypíná nad jeho břehy. Toto území bylo odnepaměti křižovatkou kupeckých cest, a proto zde můžeme najít památky jak z doby římské, tak i spoustu hradů bránících území Uher před Tatary. Stanujeme na břehu Balatonu a ráno míříme do hor. Nejdříve se zastavujeme u jednoho z nejzachovalejších hradů v okolí, Kinizsivár, na který je později nádherný pohled z 20 km vzdáleného kopce Kinizsi Pál-kilátó. Tento kopec byl jednou z největších maďarských sopek. Z výšky 623 m.n.m. se nám nabízí nádherný rozhled na vzdálenost mnoha desítek kilometrů. Pokračujeme do pohoří Kálimedence, ve kterém je několik zachovalých sopek, na jejichž vrcholech jsou nádherná kráterová jezírka. Tyto svahy s neobyčejně úrodnou půdou jsou často využívány jako vinice a táhnou se až k okraji chráněné oblasti hustě zarostlé listnatými lesy. U mnoha vesnic se nachází pozůstatky strážních tvrzí a není problém k nim zajet. Je s podivem, že zde takovou dobu vydržely a nebyly rozebrány jako stavební materiál.

Kolem hradů

Před námi je město Tapolca ukryté mezi čedičovými kuželovými kopci. Je zde i zatopená jeskyně vedoucí pod městem, takzvaná Jeskyně jezer. Je ji možné projet na loďce. My však máme smůlu, protože zrovna nejde elektřina. I když je neskutečné vedro, jedeme na hrad Szigliget, který byl jedním z obranných hradů proti Tatarům. Vypíná se necelých 200 metrů nad hladinou Balatonu a z jeho hradeb je možné přehlédnou celou jižní část jezera. Kousek od hradu se nachází největší stolová hora Maďarska Badacsony, na kterou je jakoby přilepeno stejnojmenné město. Po krátkém osvěžení ve vodě jezera projíždíme kolem Keszthely se zámkem se 101 místnostmi a nedalekým termálním jezerem Hevíz. Dalším hradem, který navštěvujeme je hrad Vár, který je postaven na vrcholu kuželovitého kopce a vypadá jako hrad ze starodávných bájí a pověstí.

Na Jih


Když jsme se dostatečně nabažili vnitrozemským mořem, vydáváme se na jižní hranice Maďarska s cílem prohlédnout si termální prameny, které se zde v hojném množství vyskytují. Nejvíce pramenů je sice v Budapešti, ale zdejší lázně působí příjemnějším dojmem. Jedeme tedy přes Nagyatad, Gyofyrdo a Pécs, kterému se také říká Pětikostelí díky zvláštnímu upořádání kostelů ve městě. Začínají se zde zvedat kopce pohoří Mecsek. Pohoří je prostoupeno údolími a bystřinami, skalami i jeskyněmi. Právě v místních jeskyních žili lidé již před 50 tisíci lety a některé jeskyně je možné si také prohlédnout. Dále jedeme podél hranic s Jugoslávií přes Baju, které je podobně jako Gyor, nazýváno vodním městem. Vzhledem k tomu, že je podstatně menší, tak je i mnohem malebnější. Místní vzpomínají, že za války v Jugoslávii zde bylo slyšet bombardování měst na druhé straně hranice. Podél cest je možné nalézt i volně přístupné termální prameny, stačí jen zajet kousek od hlavní cesty. Po příjezdu do Szegedu si prohlížíme známou řeku Tisu a podle směrových ukazatelů zjišťujeme, že Rumunsko je již za kopcem. Kousek od města se nachází tzv. Bílé jezero (Fehér-tó). Jezero je rájem pro milovníky přírody, zvláště pro ornitology - hnízdí tu na 250 druhů vodních ptáků. Na jihu země je také vidět podstatný rozdíl v chování lidí mezi severem a jihem země, kdy místní již mají blíže k Balkánu.

Směr Rajka


Měníme směr a pokračujeme opět na sever přes Kécskemét, kolem kterého je jedna z největších ovocnářských oblastí v Maďarsku a naším dalším cílem je Bakoňský les. Bakoňský les je největší souvislý bukový les Maďarska. Přes zapadlé vesničky, ve kterých k našemu údivu není možné se najíst, jen napít, a po přenocování a přečkání silné bouřky zastavujeme ve městě Pápa. Protože je zrovna neděle, je město plné svátečně oblečených lidí, které do kostela svolávají zvony. Po procházce kolem zámku s anglickým parkem odjíždíme do Pannonhalmy, ale před její návštěvou se ještě zastavujeme na hradě Csesznek, který je jen pár stovek metrů od hlavní silnice 82. V okolí hradu je několik vesnic, které si zachovávají původní ráz a zvyky, a když přijíždíme na náves tak si připadáme jako bychom se vrátili o 200 let zpátky. Po šotolinových cestách přijíždíme ke klášteru Pannonhalma založeném v roce 996. Zdejší vyhlášená knihovna obsahuje tři sta tisíc svazků i velmi vzácných knih. Prohlídku však vzdáváme, neboť se nám nechce několik hodin čekat až na nás přijde řada. Odjíždíme přes Gyor, kterým protékají čtyři řeky, do Lébény se zajímavým kostelem z roku 1208. Kostel patří k největším architektonickým památkám v Maďarsku. Z jeho stěn vystupují hlavy draků a v mnohém připomíná francouzské kostely.

Cesta domů


Jsme opět na hranicích se Slovenskem a opouštíme Maďarsko, které nás překvapilo množstvím hor a hlubokých údolí, ale i zajímavých památek, které jsou jen kousek od hlavních tras a většina právě podél trasy na Balaton.

Informace o redaktorovi

Radovan Jirků - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (6x):
Motokatalog.cz


TOPlist