Sicílie křížem krážem (2.díl)
Text: Kov | Zveřejněno: 9.1.2012 | Zobrazeno: 30 646x
Kapitoly článku
Den 16 a 17 - sobota a neděle 29.-30.5.
CESTA DOMŮ
Nechtěli jsme riskovat, že zase ,,zakufrujeme“ v Římě a díky tomu nestihneme vlak, tak jsme ráno vyjeli s rezervou asi dvou hodin. Protože jsme zdolali po dálnici potřebných 250 km bez problémů a bez bloudění našli i nádraží, byli jsme na místě s několikahodinovým předstihem. Motorkáři, kteří právě dorazili vlakem, se postupně rozjížděli. Zbývalo jich tam posledních pár, když se zaměstnanec drah rozhodl, že půjde na siestu, beze slova uzamknul jedinou vjezdovou bránu a odmítal ji otevřít s tím, že odchází. Protože nebylo z nádraží možno jinudy odjet, některé to vytočilo do běla. I přesto, že se ho nějaká žena ptala na jméno, aby si na něho mohla jít stěžovat, chlapík se sebral a odešel. Asi se mu to ale rozleželo v hlavě, protože se asi za 10 minut vrátil, neochotně je pustil ven, pak bránu definitivně zavřel a zmizel. My jsme zamkli věci k motorce a šli společně s motorkářským párem z Vídně (kolegáčci s varaderem) do města omrknout obchody, dát si něco dobrého a nakoupit pivo na cestu.Ve Vídni už nepršelo a další cesta ubíhala bez problémů. Na oběd jsme byli doma. Unaveni z cestování, ale plni krásných zážitků, na které se nedá zapomenout.
Závěrem:
My jsme měli pro jednu trasu tzv. "SparSchiene" (úsporná kolej). Tyto jízdenky jsou levnější, ale nelze je vyměnit či vrátit, jízdu nejde přerušit. Musí se zakoupit nejpozději 3 dny před nástupem cesty, ale to jsou většinou už dávno vyprodané. Link na "SparSchiene": www.oebb.at/static/tarife/st_6.4_sparschiene_direktverbindungen__epa_/index.html#2017359627
Při včasném objednání jde ve dvou lidech+moto zaplatit (pokud nezdražili) za jízdu Vídeň-Řím-Vídeň 324 E, což je míň než činí kompletní náklady na stejnou cestu po dálnici. Bonusem jsou navíc ušetřetřené dny, které je možno využít na pobyt v cílové destinaci. Ráno se člověk vzbudí v Římě odpočatý a je celý divý po ježdění. Pokud pojedeme na Sicílii znovu, tak vyjedu v pátek v 16hod ze Zlína a v sobotu večer sedím v kempu pod Etnou. 2200km za den, v pohodě, bez stresů. Je mi jasné, že někdo má na cestování jiný názor a potřebuje ke své spokojenosti vzdálenost ,,zdolat". My upřednostňujeme důkladnější poznání destinace, nějaký ten pěší výšlap, občas koupání, atd. a na to je potřeba čas. Je mi taky jasné, že ze západu ČR je to do Vídně zajížďka, takže je to na úvahu, ale my přes ni musíme tak jako tak.
Sicílie je plná zajímavostí. Jak přírodních, tak i těch vybudovaných lidmi. Dva týdny nám zdaleka nestačily k tomu, abychom viděli vše, co jsme chtěli. (Nestihli jsme se např. podívat do Palerma.) Dopravní předpisy nikdo nerespektuje, ale na druhou stranu jsme tam neviděli takové šílence jako u nás. Říká se, že Italové pořád troubí. My jsme viděli, že troubí jen preventivně před nepřehlednou zatáčkou či před stopkou a nechávají je v klidu věci, které by naši řidiči hned tak nerozdýchali.
Ochrana životní prostředí jim moc neříká. Tolik špíny a odpadků jsem zatím nikde neviděl. Nejen v bočních uličkách, ale i na plážích, kde jsme se báli chodit na boso. Kempy byly čisté.
Body zájmu je rozumné naplánovat ještě před odjezdem. Na místě se toho člověk moc nedozví. My jsme našli některé zajímavé místa spíš náhodou. Běžní lidé anglicky většinou pár slovíček znají, majitelé malých kempů taky cosi znali, recepční v kempu u Agrigenta mluvila třemi jazyky.
Celá dovolená vyšla kolem 45 000 Kč, a to jsme nijak moc neutráceli. V sezóně jsou ceny podstatně vyšší!
V jednom cestopisu ze Sicílie jsem četl závěr, kde dotyčný psal že ,,už tam nikdy nemusí.“ Jel po okreskách po vlastní ose a byl tam prakticky jen na otočku. Za sebe můžu říct, že bych se tam i přes značnou vzdálenost rád znovu podíval. Je to krásný kout země, kde je co k vidění.
Pokud by někdo měl chuť okouknout kompletní fotky s popisem na rajčeti: http://j-kov.rajce.idnes.cz/Sicilie_2010/