Sardinie 2009

V lednu 2009 jsem se rozhodl pro cestu přes Korsiku na Sardinii a přizval pár kamarádů motorkářů. Do akce šli se mnou Martin - V Strom 1000, Mirek - Benelli TNT, Vláďa - V Strom 650, Jarda – Honda PanEuropean, Milan - HD Night Rain, Eda – trike a já – Bandit 1200. Většina z nich se mnou cestovala v minulém roce po jižním Rakousku a severní Itálii. Hlavním posláním akce bylo: odpočinout si na mašině od práce a starostí, užít trochu srandy v příjemném kolektivu kamarádů v prostředí silnic, hor a moře.

Sardinie 2009

Kapitoly článku

Zkasíroval jsem záložky a zajistil v předstihu trajekt z Livorna do Bastie na 22.6. a z Golfo Aranci do Livorna na 2.7. Doporučuji případným zájemcům zajistit si lodní lístky v dostatečném předstihu. Jsou totiž za babku. A taky se nemusíte v přístavu angažovat. Prostě předjedete celou kolonu plechovek. Pod fólií na tankvaku máte půl roku starý lodní lístek, obsluha udělá píííp a jste na trajektu. Do přístavu jsme přijeli poslední, na trajektu jsme byli první.  Byli jsme tedy limitovaní odjezdem z Livorna na ostrovy a odjezdem z Golfo Aranci z ostrovů. Všechno ostatní bylo v našich rukách (mašinách). Po zkušenostech z minulých let jsme s sebou vzali zásobovací auto s potravinami, pitím a dalším vybavením.

1.den 20.6. CZ Liberec Rakousko Klagenfurt 619km
2.den 21.6. Klagenfurt Itálie Livorno 639km
3.den 22.6. Livorno Korsika Argentella 138km
4.den 23.6. Argentella Korsika Tiuccia 108km
5.den 24.6. Tiuccia Korsika Monacia 143km
6.den 25.6. Monacia Sardinie Costa Paradiso 78km
7.den 26.6. Costa Paradiso 11km
8.den 27.6. Costa Paradiso Sardinie Tramariglio 185km
9.den 28.6. Tramariglio Sardinie Torre Grande 165km
10.den 29.6. Torre Grande Sardinie Sant Anna Aressi 161km
11.den 30.6. Sant Anna Aressi Sardinie Cala Sinzias 154km
12.den 1.7. Cala Sinzias Sardinie Tortoli Arbatax 107km
13.den 2.7. Tortoli Sardinie Golfo Aranci – Itálie Livorno 198km
14.den 3.7. Livorno Rakousko Sankt Heinrich 683km
15.den 4.7. Sankt Heinrich Liberec CZ 433km. Celkem ujeto 3822km

1.den. 20.6.2009. Liberec – Klagenfurt

Cestu do Livorna jsem rozdělil na cca dvě stejné etapy. První byla z Liberce do Klagenfurtu a ujeli jsme 619km. Z Liberce jsme vyrazili bez Martina a Jardy. Oba nás dojeli až v kempu u klagenfurtského jezera Wörthersee. A po cestě pořádně zmokli. My ani kapka. Žádné vedro ale nebylo a tak jsme se pro první noc ubytovali v mobilhoumech. Po celém kempu pobíhali zajíci.
A když jsme jim nabídli něco k snědku, byli to hned kámoši. A podle přísloví "Na Čecha narazíš" jsme se ubytovali hned vedle Moraváků, kteří se vraceli právě ze Sardinie a záviděli nám že my jedeme teprve tam.

2.den. 21.6.2009. Klagenfutr – Livorno.

Ráno vyrážíme směr Livorno. Čekala nás cesta po dálnicích a tedy ne moc záživná. Ale často jsme stavěli, odpočívali a teprve teď jsme si všichni uvědomili že nám začala dovolená. Jeli jsme na jih a slunce přitápělo. A všichni si to začali užívat. 
TNTéčko bylo někde daleko před námi a HáDéčko někde daleko za námi. Do Livorna jsme dorazili právě včas. Našli si kemp na jihu města a začala pohoda. Pro všechny kámoše jsem ugriloval masíčko na jednorázových grilech, (jako i včera). A protože počasí bylo boží, někdo spal pod širákem, někdo pod celtou u mašiny. Byli i tací co si postavili stan. Ráno musíme vstát včas. Trajekt odjíždí v 8,15.

3.den. 22.6.2009 Livorno – Argentella

Corsica ferries odrazila v 8,15 od břehu v Livornu.
Motorky vzorně zajištěné k lodi a před námi 4 hodiny plavby do Bastie. V místě kde míjíme Elbu se nebe zamračilo tmavými mraky že jsme si připadali jako doma v nočníku Evropy. O čtyři hodiny později jsme v Basti.
Navigace nás trochu potahala po městě, ale vítězství bylo naše. A po troše bloudění jsme se vydali po severním pobřeží po silnici D81 na západ. Dnešní etapu jsme ukončili v kempu u místa jménem Argentella. Kemp byl poloprázdný a tak jsme si našli příjemné místečko hned u pláže. Samotná pláž byla asi 1km dlouhá z hnědých oblázků vyhřátých sluncem velkých jako fazole. Boží místo.

4.den. 23.6. Argentella - Korsika Tiuccia

Ráno vyrážíme z kempu a bezvadná klikatá silnice kopírující západní pobřeží nás vede dál k jihu ostrova. Cestou jsme se zastavili na jedné z mnoha vyhlídek a rozdělili jsme se na dvě skupiny. První se zásobovacím autem vyrazila jako průzkum, a druhá zůstala na kávičku.
Když jsme pak odjížděli, chyběli mi moje klokaní rukavice. Po chvilce hledání a nadávek jsem se smířil s tím že zbytek cesty pojedu na boso. Když jsme pak dojeli náš předvoj, našel jsem rukavice na střeše auta.
Díky Bukymu a jeho klidné jízdě ležely na střeše cca 20km zatáček. Západní pobřeří Korsiky je pro motorku jako stvořené. Kvalitní silnice, spousta zatáček, úžasné pobřeží. Na konci dnešní etapy je místo Korsika Tiuccia a zase poloprázdný kemp asi 1km od moře s nádhernou pískovou pláží. Večer jsme dali nějaké to pivko ze zásob a hurá spát pod širák.

5.den. 24.6. Korsica Tiuccia - Korsika Monacia

Po noci pod teploučkým nebem a po snídani, valíme dál na jih. Počasí nám přeje, slunce pálí a kombinéza se stává soukromým pařeništěm každého motorkáře. Úplně náhodou zastavujeme na vyhlídce nad mořem.A úplně náhodou je to nad úžasnou zátokou s bílou písčitou pláží a kotvícími jachtami.
Jedeme dolů k moři do té nádhrné zátoky a úplně náhodou je tam i kemp. O dnešní noci je rozhodnuto. Jedu po kempu a hledám místo alespoň trochu ve stínu. A úplně náhodou vidím auto s libereckou značkou. Tak stavím na kus řeči ze slušnosti. Valím oči, úplně náhodou je to můj známý. Všechno podle pravidla "Svět je malý". Přes všechna pozitiva se objevila první technická závada na V Stromu Martina. Ne a ne naskočit. Vláďa, povoláním elektro, odhalil kleklou baterku.

6.den. 25.6. Monacia - Costa Paradiso

Ráno se dělíme na dvě skupiny. Jedna jede shánět baterku do V-Stromu. Nakonec pro ni museli až do Porto-Vecchia. A druhá maká do Bonifacia zajistit trajekt z Korsiky na Sardinii do městečka Santa Teresa. Cesta trajektem zakoupená na místě trvala asi hodinu a byla stejně drahá jako 10hodin z Golfo Aranci do Livorna zajištěné předem. Bonifacio je krásné městečko a určitě si zaslouží pozornost.
Po hodině plavby trajektem vyjíždíme z útrob lodi v Santa Teresa a pokračujeme v cestě po severo západním pobřeží do Costa Paradiso. Ono to opouštění lodi nebylo tak jednoduché. Vláďa si omylem při kurtování V-Stromu zapnul vyhřívání heftů a samozřejmě si vydundal baterku. Vyděšená obsluha trajektu jen zírala jak roztlačujeme mašinu proti otevřeným vratům lodi rovnou do moře. Všechno dobře dopadlo. Mašina naskočila a jedem. Do letoviska Costa Paradiso jsme dorazili bez problémů a s malými komplikacemi zajišťujeme ubytování. Ochotně nám pomohla místní provdaná Češka. Pravidlo: Na Čecha nikde nenarazíš.
V místním diving centru si domlouváme akci na zítřek, kdy všichni jdeme pod vodu. Opět s místním instruktorem z Čech. Costa Paradiso je nádherné a příjemné letovisko. Ale i tady musíte být na pozoru. Byli jsme svědky toho, kdy nějakého nechtěného hosta prostě vzali a vyhodili oknem z restaurace......

7.den. 26.6. Costa Paradiso

Dnešek je odpočinkový den.
 Na programu je potápění, koupání, slunění a lenošení. Někteří dokonce pozorují místní krasavice. A mezi námi, nic moc. A ke všemu si Eda při potápění sevřel do dlaně ježka.

8.den. 27.6. Costa Paradiso - Tramariglio

Ráno zase balíme a docela rádi. Pro motorkáře není flákání na jednom místě žádná akce. Nejsme tady na borůvkách. Příjemná cesta po západním pobřeží Sardinie nás zavedla přes Castelsardo, Porto Torres, Stintino až do Tramariglia do kempu Torre del Porticciolo. Tomuhle kraji není co vytknout. Silnice, počasí, moře. To nemá chybu. V kempu jsme se usadili ve vzdáleném koutě, kde bylo možné mít u sebe motorky. Asi jsme trochu narušili plány páru v sousedství.
Když se vrálili od moře, koukali na nás jako vrány. Ale zase dlouho jim to netrvalo. Chvilku stáli, nevěřili svým očím, pak zbalili stan, a všechno kolem něj naházeli do auta a rychle pryč. 

9.den. 28.6. Tramariglio - Torre Grande.

Za nádherného počasí vyrážíme z kempu na jih směrem na Capo Cáccia. Zastavujeme se na vyhlídce a společně s mnoha dalšími turisty obdivujeme strmé skalnaté pobřeží. Ve vzdálenosti asi 15km od kempu necháváme motorky na parkovišti a sestupujeme po víc než 600 schodech do jeskyně Grotta di Nettuno.
Nádherná krápníková jeskyně na úrovni hladiny moře nás dostala. Takže znovu asi 600 schodů zpět na parkoviště zase tak moc nevadilo. Pokračujeme dál k jihu Sardinie přes Alghero a Bosa do Torre Grande. Končíme v kempu s písečnou pláží a stany stavíme jen kvůli kousavému hmyzu. Na recepci jsme vyměnily pasy za čipy. Na tyto čipy se otevírá brána když opouštíme kemp a to samé když se zase vracíme. Na čip jdem
e do sprchy i na pivo. Prostě bez čipu tady nejste. A když druhý den ráno odevzdáváme čipy na recepci a chceme zase vrátit pasy, musíme šáhnout pro éčka a všechno zaplatit...

10.den. 29.6. Torre Grande - Sant Anna Aressi

I dnešek pálí sluníčko už od rána, takže jsme vděční těm stromům v kempu za jejich stín. Po cestě dál na jih jsme se zastavili nakoupit a doplnit zásoby potravin a pití. Malé parkoviště před obchodem bylo pěkně vyasfaltované.
Postavíme motorky na policajta a hurá nakupovat. Když jsme se po pár minutách vrátili, byly stojánky zabořené hluboko v asfaltu. Klika že jsme nenakupovali dlouho a mašiny včas zachránili od utonutí. Po příjezdu do kempu v Sant Anna Aressi jsme se poprvé rozdělili na dvě skupiny. Jedna se utábořila na ploše která trochu připomínala trávu, ale na přímém slunci. Druhá skupina se schovala do stínu stromů, ale místo trávy byl všude jemňoučký bílý písek. Těžko říct kdo na tom byl líp. Ten kdo byl ale v písku, dovezl si ho 100%ně ve věcech až domů. Všichni jsme se osvěžili koupačkou v moři a bylo dobře.

11.den. 30.6. Sant Anna Aressi - Cala Sinzias

Dneska je úterý a čeká nás překvapení. Aby nebyla cesta pořád stejná po pobřeží, jedeme pár kilometrů vnitrozemím. Bezvadná asfaltka se ale bez varování mění v prašnou polňačku plnou šutrů a jemného bílého prachu. Trochu váháme s další cestou, protože tady prorazit gumu, tak jsme v..., jak to slušně napsat? Po poradě, odhodlaní k hrdinským činům vyrážíme. Přece to nemůže trvat dlouho. 
Dali jsme polňačce 2km. Po 5ti km dáváme radu s jedním z místních a zjišťujeme že nás čeká ještě minimálně 20km. No bomba, ale pokračujeme. Po cca 20km polňačka skutečně skončila a byla tu zase bezvadná asfaltka. Jen my a mašiny jsme byli jako mlynáři.
Přes Kágliari a Villasimius pokračujeme už po asfaltu a po pobřeží do kempu v Cala Sinzias. Pár km za Kágliari jsme jeli kolem nehody motorkáře s osobním autem. Nevím nevím jak to dopadlo, až nás v tom vedru z toho zamrazio. Cestou do kempu jsme koupili zásoby čerstvého pečiva a jakýsi Mr. Jar. S tím jsme motorky uvedli zase do bezprašného stavu a zase bylo všechno OK.

12.den. 1.7. Cala Sinzias – Arbatax

Po silnici číslo 125 vyrážíme na sever do posledního nocležiště na Sardinii, do Arbataxu. Máme před sebou jen asi 100km, tak nespěcháme a užíváme si bezvadnou kvalitu silnce i nádheru okolní přírody.
Všudypřítomné vedro začíná být trochu na obtíž a tak po červených skalách v Arbataxu končíme pro dnešek v příjemném kempu. A rychle se ochladit. Venkovní ochlazení v moři a
vnitřní ochlazení v nedalekém baru místním pivem za 3éčka. Vlastní zásoby dávno došly.

13.den. 2.7. Arbatax – Golfo Aranci – Livorno

Dneska ve 20,30 odjíždíme trajektem z Golfo Aranci do Livorna. Trajekt nečeká a tak jsme celý dnešek podřídili včasnému nalodění. Do Olbie a dál do G. Aranci nás vede opět bezvadná asfaltka přes "Parco Nazionale del Golfo di Orosei".
 Časová rezerva byla opravdu dostatečná, a tak jsme do přístavu dorazili pět hodin před odjezdem trajektu. Zmožení vedrem jsme si našli malou plážičku hned vedle přístavu a hurá do moře. Světe div se, dokonce se na pláži objevila první domorodkyně nahoře bez. Neuvěřitelné, za celý pobyt na Sardinii i Korzice jsme nic podobného neviděli. Do místního kiosku jsme skočili na poslední místní pivko za 2,5éčka. Majitel brzy pochopil že nám chutná a při druhé návštěvě už bylo pivko za 3. V podvečer jsme se nalodili, pozdravili se s barmankou ze Slovenska a stevardy z Čech (prostě na Čecha ve světě nenarazíš) a uložili se ke spánku. Dobrou noc.

14.den. 3.7. Livorno - Sankt Heinrich

Ráno nás vítá nádherný slunečný den v Livornu a nedohledné kolony aut, čekajících právě na náš trajekt, aby je odvezl tam, odkud my se vracíme. Trochu jim závidíme, protože Sardinie je nádherný kus Země a všem ji vřele doporučuji. Motorkářům i ostatním. Zažijete tam pohodu i vzrůšo... Zastavujeme se v Pise, podívat se na šikmou stařenku a udělat pár fotek. Italové jsou skvělí. V neskutečném provozu jsou schopní za jízdy na těch svých skůtrech telefonovat, kouřit a kdo ví co ještě. Nikdo se nevzrušuje, troubí na sebe jen tak na pozdrav. Mazárna. Nejkratší cestou uháníme k Čechám. A jak jedeme víc a víc severněji tak nás několikrát cvičně vystraší černá obloha plná vody. V podvečer dorážíme do kempu v Sankt Heinrich v Rakousku.
Rodinný kemp s bezvadným zázemím. Musím pochválit jak vybavení tak přístup majitelů k nám. Jedna z rodiny opět Češka. Na tomhle místě poradím všem cestovatelům. Pokud přijedete kamkoli a máte problém s místním jazykem, zeptejte se: "Nemluví tady někdo Česky ?". Vždycky se někdo najde.

15.den. 4.7. Sankt Heinrich – Liberec

Ráno je chladnější než na co jsme zvyklí. Vláďa nevydržel chrápání souseda ve stanu a zoufale prchnul jen se spacákem pod nedaleký strom. Ráno se probudil ve společnosti půvabných přítulných slimáků. Brrrrr... Dneska nás čeká posledních 400 kiláků. Počasí přeje a tak valíme po supr německých dálnicích i přes 2 kila. Mnichov, Regensburg, Rozvadov. Všichni se scházíme na Benzině za Prahou a tam oficiálně končíme letošní, v pořadí už čtvrtou letní motoakci. Poslední společné fotky a už valíme každý sólo, podle sil a chuti. U Bakova nad Jizerou padá z oblohy deska jako blázen. Někdo se schovává se u pumpy v Bakově, někdo pod mostem, někdo u Letadla. Za 15 dní jsme najeli 4000 kiláků, ale zmokli jsme až 40 kiláků před barákem.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.14
Známkováno: 36x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist