sumoto_leden



Sám Německo - Rakousko - Švýcarsko - Itálie (alpské šotolinky) - Francie

Můj cíl Ligurské Alpy, vojenské cesty a pevnosti.

Kapitoly článku

Odjezd hurá !

Nejdůležitější je se zabalit a vypadnout, pak už to nějak dopadne. Tak jsem to udělal a popojel jsem za kamarádem na Šumavu. Cestou jsem dal menší offroad vložku a při objíždění uzavřeného mostu jsem ztratil spacák s nepromokem.

Na místě jsem ochutnal domácí likér, dali jsme pivko a parádně jsem se prospal.

Vytyčen cíl dnešní etapy - Herisau Švýcarsko

Posnídám a zkoušíme s Romanem, jak by mi slušela kanadská SPZ.

 Pak šermuju rukama nad mapou, mým cílem jsou Ligurské Alpy a jejich šotolinové cesty.

Směr Bodanské jezero se zdá být správný, chci jet mimo dálnice. Lenka se chlubí se svou kamarádkou ve Švýcarsku pod jezerem a že bych tam mohl po dohodě přespat. No neříkej dvakrát a už vyrážím vybaven adresou a kontaktem směr Železná Ruda. 

Přejíždím do Německa a hned za hranicema odbočuju špatně a motám se kdesi u Grosse Arber, čehož vůbec nelituju, protože silnice vytváří supermotorkářské serpentýny a krajina panorámata.

A tak pořizuju první zahraniční foto a mám nejlepší možnou náladu na světě.

Nálada se horší s počasím asi po 200 km nasazuju ve slabém dešti nepromok. Míjím ultraekologickou slepičárnu a nepromok zase sundavám, je v tom na chcípnutí, je dusno a už neprší.

Když po chvíli zase vlhnu deštěm, tak se už trochu nasrán do něj soukám podruhé a cítím, že se mi promáčely boty. Pak při průjezdu bezvýznamným německým městem divná rána, jak kdybych vzal hlubokou díru a osádky okolojedoucích plechovek rozhazují rukama a koulí očima, jak kdybych měl dvě hlavy.

Když zastavuju pod mostem, aby na mě nepršelo, odmotávám kurtu, kterou mi sežrala rozeta, zlověstnou ránu způsobilo její přetržení a urvalo i karimatku chycenou pavoukama.

Upravuju svojí náladu na předinfartový stav, lezu ven z nepromoku, protože nevím jestli jsem víc zmokl, nebo se zevnitř vzteky potím a po úpravě uchycení zavazadel jsem po chvíli v Rakousku a fotím Bodanské Jezero

Po chvíli vjíždím do Švýcarska, kde mi okamžitě přestává fungovat GPS a jsem odkázán na svůj orientační smysl, který postrádám, což už mi mnohokrát zkomplikovalo život.

Jaká je moje radost, když parkuju - (mnohokrát vytrestán svým orientačním smyslem a setmělým městem s neobvykle intenzivním provozem) - na adrese, kde dnes přenocuju. 

Po spojení s Martinou zjišťuju, že jsem v jiném městě s podobným názvem ulice - super. Tak jedu ze St.Gallenu do Herisau, kde už ve stavu propršelého zpoceného zombíka asi v 21:30 konečně díky Martině, Kamilovi a jejich sprše získávám lidskou důstojnost, teplé jídlo, dobrou náladu a postel.

Švýcarsko a Itálie

Probouzím se do neurčitého počasí a po skvělé snídani, nafasuju na cestu obrovskou svačinu. Oblékám si vlhké hadry a lezu do promáčených bot, přes noc mi nic neuschlo.

Pak mě Kamil ze Slovenska a Martina z Moravy - nejhodnější lidé žijící ve Švýcarsku - pomáhají s mým navigačním problémem a jedou přede mnou 25 km, posílají mě správným směrem, loučíme se. Díky !!!

 Opět nepromok a natěšený na krásy Švýcarska vyrážím do chcance, přecházející v pošmourno, zahánějící náplň teploměru do spodní kuličky.

Najednou vidím periferním viděním po levé straně motoveterány, tak se otáčím a zastavuju na focení a pro družnou povahu jejich majitelů rukama vytvářím jednoduché věty.

 

Pak pokračuju - Davos - Suchs - Zermes a nepříjemnou zimu a mokré boty přebíjí krásy Švýcarska a já zde nechávám promluvit fotografie.

Ze Švýcarska vyletím tunelem k Italské přehradě, která vytváří krásné jezero Lago di Livigno.

Co to vidím za ceduli ? Stelvio ? Tak to jedu. Nahoře moraváci na Jawách a praseti. A do háje nebylo to mým směrem, tak Stelvio zase zpátky.

Pak jedu co nejníž a usínám kdesi mezi kukuřičným polem a nějakou vodníma kanálama zásobenou obilninou.

Ligurské Alpy - Francie a offroad peklo.

Komáři si přes noc odnesly mnoho mé krve, nořím poštípaný ksicht do mapy klofu do navigace čtyři písmena SUSA. A už mě obklopují krásy Ligurských Alp a Francie.

Mažu skřípající řetěz a přijíždím k francouzskému jezeru Lac du Mont Cenis s neuvěřitelnou barvou.

 

Nasycen krásou výjevu opouštím asfalt a řádím na šotolinových cestách, dá se to, raduju se a přejíždím na další úsek. Vybírám výjezd k pevnosti Forte del Colle delle Finestre a už motorka nadskakuje na šutrech a zdvihá oblak prachu. Terén není tak těžky, ale silnice hodně strmě stoupá a kroutí se jak had. Usuzuju, že místy vyspojkovaná jednička s občasnou dvojkou nebude pro motorku v tomhle horku nejlepší. Odměnou jsou mi výhledy a pevnost.

 

Dál pokračuju na Colle dell Assietta, krásné výhledy, ale řetěz obalený prachem, pneumatiky drtící kameny a kameny drtící pneumatiky, nepěkný zvuk z převodovky a já si říkám zpátky na asfalt !!!

 

Potřebuju motorku ještě na zpáteční cestu. Nalézám super ubytování a už řádím ve sprše " doprdele ti posraný Italové mi nenechali kapku teplý vody" Namydlený se nevzdávám naděje a čekám, že ty jehličky přejdou aspoň do vlažné, jakýsi zázrak však poslal vodu vroucí.

Jenom se na chvíli natáhnu,  říkám si a už jsem tulákem po hvězdách.

Itálie - Francie - Itále moře a noc na pláži

 

 

Řádění na šutrech jsem vyměnil za další výlet do Francie, super přejezd Ligurskými Alpami Sestriere (Itálie) Briancon (Francie) Skvělý zážitek za řidítky a krásy města Briancon mě donuily k fotografické zastávce, při které jsem mě překvapil silný projímavý účinek včerejšího nápoje, kterému italové drze říkají pivo. 

 

Nebudu vás napínat, turecký záchod ve francouzské kavárně mě zachránil před blátem na vnitřní straně kalhot a ještě jsem měl časovou rezervu asi vteřinu a půl.

 

Přejíždím na Cuneo a dále Ceva, která mě překvapuje množstvím opuštěných hal a stavení v okolí, jako takové město duchů a já podle informací v mapě zkouším jet na sever, kde by měl být další motorkářský ráj, což stvrzuje množství supersportů, který potkávám. A poprvé italský venkov, tak jak jsem si ho před cestou vysnil. 

 

Okamžitý nápad, vnuknutí, nebo co a já otáčím motorku o 180 stupňů - vykoupu se v moři !!! A někde tam přespím. Prst na  mapě určil Finale Ligure a já snižuju nadmořskou výšku z 1000m n.m. až na nulu silnicí plnou zatáček.

 

Projíždím pevností Forte Centrale del Melogno, kde se opět italské pivo hlásí o svá práva a já hledám hajzpapír a mizím v lese.

 

Před setměním už mým tělem pohybují vlny Ligurského Moře. Booking.com mi nabízí střechu nad hlavou za 55 EUR a tak z lakoty volím nocleh na pláži, což mi kazí zaměstnanec hotelu, který mě vykáže a tak ulehám na pláži konkurenčního hotelu.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (32x):
Motokatalog.cz


TOPlist