Přes Stelvio na Grossglockner

Ta nejkrásnější passa pěkně jedno za druhým :-)

Přes Stelvio na Grossglockner

Kapitoly článku

Dlouho jsme debatovali o tom, kam to letos natáhnem a pořád jsme se nemohli rozhodnout. A bylo to někdy z jara, když v dubnovým čísle MOTOCYKL vyšlo pár stránek o těch nej… “PASSECH” v Itálii, a bylo rozhodnuto. Perfektní inspirace.
Léta jezdíme do it. Alp na lyže a vždy, když tam koukáme z lanovky do údolí, si říkáme, že by to byla v létě paráda na dvou kolech! A to byl ten impuls. Začali jsme to tedy plánovat kudy, kam a kdy. Řekli jsme si, že bychom jich mohli zkusit projet co nejvíc. Oproti loňsku nám z party dva kusani odpadli, ale podařilo se nám je úspěšně nahradit neméně kvalitními GS-áky :-) Takže znovu 2 ks F800GS a 2 ks R1200GS. A vše mohlo začít!

Den 1 - pondělí 20.6.2011

Sraz jsme si dali na výpadovce z Práglu u MC Donalds v Rudné, kde se k pražské grupě přidal severomoravský mohykán Radim, který se jen den před tím vrátil ze čtyřdenního motovýletu po Maďarsku. Vyrazili jsme směr Plzeň a hned za Berounem jsme to zmáčkli přes Hořovice okolo Brdských lesů do Železné Rudy, tam byla první pauzička na kafe. Po malé pauze se dál pokračovalo celkem svižným tempem přes Degendorf po jediné dálníční vložce okolo Mnichova. Chtěli jsme být co nejrychleji na těch krásnych bundeskách jižního Bavorska, tak proto jsme si tu chvíli protrpěli na dálnici. Těsně před Mnichovem jsme zažili parádní zastávku, a to když jsme ty naše krasavice jako vždy parádnicky srovnali vedle sebe jednu za druhou a hned vedle nás to zapíchl maník z BMW AG, WERK I s bílou dodávkou, takže to vypadalo jako naše servisní doprovodné vozidlo.
Hned za Mnichovem jsme to strhli z dálníce na Sauerlach a pokračovali směrem k rakouským hranicím. Další zastávka byla v plánu těsně před rakouskými hranicemi u jezera Sylvensteinsee.
Po krátké fotopauzičce (a bylo jich ještě dost :-)) se pokračovalo okolo Achensee, podjezdem pod dálnicí E60 do Ramsau im Zillertal, kde byl v plánu nocleh u kamaráda v hotelu Zillerhof (můžem doporučit: www.zillerhof.at).

Podařilo se nám tam dorazit celkem brzy, tak jsme to po rychlém ubytování se a odlehčení strojů využili ke krátkému výletu. Na konci Zillertalu je další krásná přehrada Schlegeisspeicher. Do večera jsme to pohodovým tempem stihli zpět a rovnou se podávala véča a rozehřívala sauna. Uzávěrka prvního dne se nám pak protáhla do pozdních hodin při debatě s panem Jägermeistrem

.

Den 2 - úterý 21.6.

Ráno jsme vyrazili brzy, ať si passo Stelvio vychutnáme co nejdříve (to jsme ještě netušili jak si to zpestříme). Naplánovali jsme to mimo dálnici, takže Innsbruck jsme míjeli po okrskách a i kus Brennerského průsmyku jsme si vychutnávali po bundesce vedoucí souběžně pod dálnicí. Vychutnávali jsme si ji tak, že jsme přejeli původně plánovanou odbočku na Stelvio, takže se nám to malinko protáhlo a na Stelvio jsme nakonec dorazili “zkratkou” přes passo GIOVO. Po předešlém náročném večeru nam to sice připadalo dlouhé, ale ten pocit když člověk sesedne na Stelviu ze sedla a koukne se dolů, tak je to paráda. K tomu dobrá kávička s kamarádama na terase se zbytky sněhu a atmosféra je dokonalá.

Sjezd ze Stelvia byl taky parádní a další passo které jsme měli ten den v plánu pokořit bylo passo GAVIA. Cesta k němu byla jako vystřižená z motorkářského snu. Úzká nová asfaltka a nikde nikdo. Na hoře nás odradila od větší zastávky mlha a tak jsme pokračovali a odpočinek jsme nechali až ke krásnému jezeru, nad kterým se páslo cca 8 kamzíků a běhali tam 2 syslové. Všichni jsme vypli motory a koukali s otevřenou pusou, a teprve až zvěř odběhla, tak jsme na sebe koukli a zjistili, že je nikdo nestihl ani vyfotit . Krátká pauza a mačkáme to dál. Po dalších spolknutých km přijíždíme na passo DEL TONALE,
kde jsme původně plánovali začít pokukovat po nějakém noclehu. Jenže pri sjezdu do údolí se nám začal (nezávazne na sobě) rodit v hlavách plán. Cesta jak z pohádky, široká, dlouhé přehledné zatáčky, nikde ani auto, žádné díry, no parááááda. Takže při další zastávce jsme se na sebe jen koukli a bylo jasné, že to pomačkáme co nejdál a tady nocleh hledat nebudem. Náš italský kamarád Stefano (taky motoblázen) má hotel kousek od Bolzana v Campitellu diFassa, a to byl náš cíl (můžeme jen doporučit: www.hotelendosaria.com). Má manželku češku Zuzanu, takže tam máme dveře vždy dokořán.
Nádhernou cestou jsme celkem rychle dorazili k lago di SANTA GIUSTINA a pak dál směrem na Bolzáno. Cestou cca po 30 km nám začalo být podezřelé, že z protisměru nejezdí žádné auta a za chvíli jsme v tom měli jasno . Přehlídli jsme totiž ceduli o opravě a uzavírce cesty a ke všemu se už i celkem setmělo. Naštěstí na uzavírku navazovala lesní cesta, která nás zachránila od noclehu v lese. Večerní lesní vložka a prázdné cesty nam pomohly se někdy okolo 22 hod. večer  dotrmácet ke Stefanovi do Campitela. Za ten den jsme toho měli totálně plné kecky a okamžitě po uvítání se Stefanem a zhltnutí prkýnka pršutu jsme odpadli jak malý děti.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.17
Známkováno: 18x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist