Itálie a Sicílie aneb "Svatba mého italského přítele"

Den 13 - úterý 2.8. (530 km)

Balíme. Je nám z toho trochu smutno, na Sicílii se nám opravdu hodně líbí. Mně se podařilo vstát dřív a nafotit východ slunce. Že by ze mně byl na stará kolena romantik? Při odjezdu ještě mávnu na motorkářku z Říma (má moc pěkný, černý, Triumph Boneville - netradiční moto pro ženu) a jedem směr Messina. Dále pokračujeme po dálnici na Neapol - Salerno. Tato dvě odporná a páchnoucí města objíždíme po dálnici a nakonec kotvíme opět v Pompejích v kempu Zeus. Ten poněkud podrahl a tak platíme 20€.

Den 14 - středa 3.8. (610 km)

Dnešní cíl je Pisa. Cestou se snažím ještě Markétce ukázat Sixtinskou kapli, ale Vatikán je dnes beznadějně nacpaný turisty a tak to vzdáváme. Jedeme do Říma po Via Appia, která je opravdu velmi hezká a od Říma dál po přímořské cestě až do měesta Civitaveccia. Tady vyjídáme McDonald a pokračujem dále směrem na Livorno. Kousek před ním zadávám jako cíl nejbližší kemp. Jedem doleva a doprava a najednou vidíme ceduli s nápisem "Camp Darby". Jedem tam cestou si říkáme, že se hned na recepci musíme zeptat, jestli berou karty. Recepce je ale nějaká divná. Všude ploty, ostnatý drát a na vrátnici vojáci. V tu chvíli mi to docvaklo - tohle není Camp jako kempink, ale jako základna! Jsme u americké vojenské základny v Itálii! :-) Opatrně Burgmana otáčím a v klidu odjíždíme. Snad po nás nebudou střílet... Nakonec nacházíme kemp, který je megavelký.  Stavíme stan a jdem na pláž, podívat se na západ slunce. A vtom se najednou přenášíme do snu - přicházíme na písčitou pláž, pokrytou bambusovými rohožemi, osvětlenou svíčkami, s dřevěným barem a nádhernou scenérií zapadajícího slunce. Sedíme v pohodlném, proutěném, křesle, cucáme Mojito a vstřebáváme tu nádhernou atmosféru. Dodnes nevím, zda ten plážový klub nebyl jen sen...

Den 15 - čtvrtek 4.8. (460 km)

Po tom večeru v Sunset clubu se spalo nádherně. Vyjíždíme směrem na město Pisa. Zde mají celosvětově známou atrakci - šikmou věž. Ta je součástí náměstí Piazza dei Miracoli (náměstí zázraků).  Kromě ní jsou tu ještě další stavby, ale my - stejně jako většina turistů - koukáme hlavně na věž. Je nejen šikmá, ale jak se ji stavitelé pokoušeli v průběhu stavby narovnat, navíc prohnutá jako okurka. Fotíme a jedem. Směr Maranello. Je to asi 160 km a vybírám si boční cestu, co vypadá zatáčkovitě. A zatáček je na ní požehnaně - těch 160 km jedeme 4,5 hodiny!!! Vysoká škola klopení je za mnou a koník na vstupu do Galeria Ferrari přede mnou. Následující hodinu vidím rudě. Divný muzeum - maj tu jen červený auta. A taky formule1. A Schumacherovu přilbu. Koukám jestli je to vážně Schuberthka, ale znak výrobce na ní nevidím. Upřímně, to muzeum Ferrari je slabota. Jen pár aut (zajímavé jsou: 250 GTO, Dino, F40 a 599XX) a fotek a uřvaná výpravná hudba z nekvalitních repráků... Ta hudba to dává do roviny - celé Ferrari je o té uřvanosti. Barvou počínaje a ječením výfuku konče. Kolem sem-tam nějaké to Ferrari projede a je fakt, že v akci mu to sluší mnohem víc než v muzeu. Na parkovišti před muzeem je hodně ironická akce - mezinárodní sraz Smartů! Svět se zbláznil... Jedem dál a stavíme ve městě Ferrara. Sedíme v mekáči, kde NEBEROU KARTY!!! a koukáme na starou zvonici na náměstí - neni ona taky nějaká šikmá? Ztratili jsme dost času a tak jedem na dálnici. Po asi 110 km začíná pršet a tak zadávám panu Sygicovi jako cíl nejbližší kemp. A ten nás přivádí do Bibione. Známá turistická destinace. A stejně jako kemp minulý, i tento nás překvapuje. Bohužel ale cenou - 39€ za noc je fakt hodně drsná palba. 

Den 16 - pátek 5.8. (850 km)

Ráno prcháme jak jen to jde a po dálnici ženem do Rakouska. Je v něm o 10% levnější benzín, méně aut a tak se nálada zlepšuje.  Cestou se stavujeme v Kapfenbergu na oběd. V tomto městě jsme poněkud nedobrovolně přenocovali na naší první delší cestě na GG a pamatujem si výbornou hospůdku. Ještě tu stojí a jídlo je stejně skvělé jako onehdy! S nacpanými břichy pokračujem bočními cestami a Markétka, kterou jindy musím do řízení nutit, mi trhá řídítka z ruky. Ty cesty jsou opravdu nádherné!! A dál už nic. Snad jen kolem Olomouce prší, ale na to už kašlu a valím dál, chci už být doma. na dvorku kotvíme pár mminut před jednou v noci se stavem km 5819. Byla to parádní dovolená!!!