Budweisers on the SNOW, neboli Gesperrt Passe Tour 2009

Naše loňská první cesta do Alp proběhla už na začátku května. To znamenalo některé uzavřené passy (jen pár), ale také neuvěřitelné prostředí několikametrových sněhových závějí, míst kudy se valily laviny, také ale skoro prázdné silnice a vyšlo nám i počasí. Projeli jsme Rakousko a Itálii, detaily se dočtete níže...

Budweisers on the SNOW, neboli Gesperrt Passe Tour 2009

Kapitoly článku

Je první květnový týden a přenesený význam slova „celibát “, tentokrát ne ve vztahu k ženám, ale k motocyklům, dosahuje vrcholu. Už na začátku roku nám bylo jasné, že Alpy navštívíme vícekrát, což se samozřejmě stalo skutkem, takže se o naší další cestě můžete dočíst v cestopisu Budweiser´s Holiday on Bike 2009
Předpověď počasí je noblesní a navíc se i přes neobvykle velkou nadílku sněhu otvírají první passy. Celou zimu na nic jiného nemyslíme a tak víc důvodů proč vyrazit opět do Alp nepotřebujeme. Výjezd, kde je domluvená dvanáctičlen ná skupina, slibuje předem nevšední zážitky. Z Českých Budějovic nás nakonec vyjíždí šest. Tradičně vedou první kilometry kolem Vltavy přes Vyšší Brod a Studánky. Za hranicemi stavíme na pumpě a kupujeme dálniční známky, nezbytné k přejetí nudného úseku z LinceSeewalchenu. Tomáš, bavič výpravy, který se na akci vytratil z domova pod záminkou, že „jde s košem“, trochu zápolí s objednávkou známky u kasy. Honzovi, který mu jako překladatel přispěchal na pomoc, své potíže odůvodňuje slovy: „ Já na něj mluvil schválně česky. Němčinu si nechám až do Itálie.“
První zastávka na kávu je v oblíbené zahradní restauraci u Attersee. Až na to, že dnes mají „Den klidu“ to je dobrý nápad. Hledíc do průzračných vod tohoto jezera, si navzájem testujeme řízky z domova. Po neplánovaném obědě směřujeme podél břehu na Bad Ischl. Silnice je plná táhlých a přehledných zatáček, provoz minimální. Volíme trasu na Bad Aussee a přes jezero Hallstatt. Na jeho břehu, poté co si Kája vynutil pauzu na „cíčko“, napadá kochajícího se Tomáše labuťák.
Dokud útok směřuje do kolenních protektorů a stehen, nechá se Tom ochotně natáčet kamerou. Po chvíli ale labuťák objevuje jeho Achillovu patu a začne mu útočit na pindíka. Vzhledem k tomu, že tato končetina v náhražce moc nefrčí, Tomáš na nic nečeká a utíká na parkoviště. Nasadí helmu, vztyčí prostředník směrem k tupě zírajícímu zvířeti a se zvoláním : „Vyhrál jsem!“, řadí „za jedna“ a pokračuje k Bischofshofenu. Trasa, kterou jedeme, je delší, ale díky pěknému svezení a krajině, žádná nuda. 
Po příjezdu do Viehhofenu k Embacherům Tomáš dělá ostudu, když v garážovém stání u pensionu pokládá starou skříň, dovnitř vkládá vyhozené matrace a se slovy: „Já už bydlím“, do ní skoro zaleze a zavře nad sebou dveře. Jeho počin rozpačitě sleduje babi Embachrová, která nás jako vždy přišla přivítat s táckem panáků hruškovice. Na večeři jdeme ke „Staré Šmídové“, protože restaurace Oberwirt sousedící s pensionem má zavřeno. Cestou opět přitahuje nežádoucí pozornost Tomáš s Markem, když na celou obec spustí rakouskou lidovou jódlovačku. Jejich hlasité Jodlejiidýýaaoouu se nese ulicí, až vylézají lidé z oken. Jiní okna, ze zcela pochopitelných důvodů, zavírají. Večeře nic moc. Hostinská typu „Dolly Buster“ zřejmě nečekala takový nápor turistů a tak dva brambory, které jí v kuchyni zbyly od oběda, rozdělila jako přílohu mezi nás šest. Se zvoláním „Pohlreicha na tebe, babo jedna!!“ se přesouváme na terasu pensionu a dorážíme se pivem.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 21x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist