Švýcarské Alpy a francouzské pobřeží

Celou dovolenou jsme rozdělili na tři území, kde jsme v centru našeho zájmu nocovali, abychom stále nemuseli balit – Valaiské Alpy ve Švýcarsku a oblast Avignonu a Grasse ve francouzském Provence. Během dovolené jsme chtěli vidět hory, přírodní zajímavosti, moře i plno jiných krás. Z toho vyplývá, že bylo těžké rozhodování, když jsme zjistili, že bychom chtěli vidět až moc a museli jsme něco i vyřadit. Plánování proto bylo důkladné a zabralo nám mnoho času, ale plán jsme úspěšně dodrželi a vyplatilo se to! Trasu jsem tvořila podle mého oblíbeného plánovače michelin (www.viamichelin.com), kde jsme se vyhýbali hlavním silničním tahům a naopak hledali přírodně hodnotné silničky. Ke každému místu jsme si našli to, kvůli čemu tam jedem a nějaké zajímavosti. To bylo taky šikovný, protože při našem nabitém plánu jsme se v tom občas začali ztrácet. Ke každému místu našeho zájmu či ubytování se vás pokusím odkázat na jejich stránky, kde najdete aktuální informace s cenami, podrobnými mapkami a jinými užitečnými tipy.

1.den Šluknov – Sion, najeto: 1.055km

První den byl dost náročný, protože jsme chtěli dojet do Sionu, kde budeme přebývat po pár následujících dnů a odtud se vydávat na naše výlety. Cesta po dálnici přes Německo v dešti – bez komentáře! Svačina u Bodamského jezera v Bregenz (A), pak cesta přes Au (CH) a Chur. I přes náročnost cesty jsme vychutnávali první krásné pohledy ze silnice č.19 z Taminz do Gletsch. Vše jak z malované pohlednice! Přejezdy přes různé passy byly trochu mrazivé, ale takový Furkapass s 2436 m.n.m. má taky své kouzlo. Odtud rychle do Sionu, kde jsme měli vyhlídnutý kemp Les Iles v Aproz (www.campingtcs.ch-Sion). Kemp předčil naše očekávání! Soukromé jezero na koupání, bazén, restaurace, krámek a veškeré vybavení, co jsme mohli potřebovat a k tomu všemu zasněžené vrcholky Alp, no prostě spokojenost za skvělou cenu!

2.den Grande Dixence, Euseigne, St. Leonard, najeto: 92km

Po rozhlídnutí po kempu, kde jsme to vlastně večer skončili, jsme se vydali na nejvyšší betonovou přehradní zeď Evropy (285m) – Grande Dixence. (www.en.wikipedia.org/wiki/Grande_Dixence_Dam - bohužel v angličtině) (www.grande-dixence.ch/fr/accueil/index.php - oficiální stránky) Přímo pod hrází jsme nechali motorku na neplaceném parkovišti, převlékli se a vydali na výšlap k Lac des Dix. Volili jsme nejkratší cestu přímo vzhůru mezi kameny, která ale byla určitě zajímavější než cesta lanovkou. Gigantická hráz a pohled do prosluněného údolí byl supr. Další cíl byl k zemním pyramidám v Euseigne. V samotném městě jsme nenašli žádný ukazatel a po chvilce hledání jsme se spokojili s málem. Bohužel ty největší, kterými se dalo projet jsme neviděli. Zato v St. Leonard nás již strašně ochotná Švýcarka navigovala k Lac Souterrain, k největšímu podzemnímu jezeru Evropy. Zde jsme z lodičky obdivovali průzračnou vodu s obrovskými rybami a krasovou výzdobu. Vstup - 10 CHF. (www.lac-souterrain.com) Po tomto výletu a předchozím dnu jsme rádi vyzkoušeli vodu v rybníku v kempu a dali si zasloužený relax.

3.den Montreux, Chillon, Ženevské jezero, najeto: 238km

Ráno jsme se přes plantáže vinic vydali na dálnici do Montreux. Dálnicím se většinou snažíme vyhýbat, ale jelikož jsme dálniční známku první den potřebovali a stále platila (pouze roční známka – 26,50 CHF), tak jsme ji občas využili. U této dálnice ale určitě neplatilo, že by v jejím okolí nebylo nic pěkného vidět. Vedla krásným údolím s vodopády až k Ženevskému jezeru. Bezvadný výhled nám zajistil dvouúrovňový most nad městem Montreux. Prohlídka vyšňořeného a skvěle upraveného města a pobřeží jezera opravdu dokazovalo, proč je toto město tak obdivované již mnoho desetiletí. Přípravy na švýcarský svátek v ten den byly znát na každém kroku a všichni na ulicích nás překvapivě zdravili a působili nesmírně mile. To bylo samé Bonjour :o) Po procházce jsme pokračovali na nedaleký hrad Chillon (www.chillon.ch), který se nachází přímo na pobřeží Ženevského jezera. Vstup 12 CHF. Velmi nás překvapila česky psaná brožurka, pomocí které jsem mohla sama bloudit po hradě a dozvěděla jsem se vše. Zamířili jsme podél pobřeží na jižní stranu Ženevského jezera přes Evian a Thonon les Bains (F) do Abondance, kde byla super projížďka a úžasná příroda. Po odpoledním příjezdu do kempu v Sionu na nás čekala oslava již zmiňovaného svátku, který byl Švýcary pořádně slaven pomocí vydatného ohňostroje a všelijakých ozdob se státními motivy.

4.den Sion, Zermatt, najeto: 145km

Ranní bouře a déšť nám změnili plány. Proto jsme dopoledne využili k odpočinku a prohlídce centra Sionu. Historické uličky a spousta obchůdků a kaváren nás překvapilo, protože při pohledu z hor na Sion jsou hodně výrazné dva hrady na kopci uprostřed města, vinice a také průmyslová část. Po obědě jsme se i přes váhání vydali směrem k Matterhornu. Přišlo nám, že se počasí vybírá, ale omyl! V poslední vesnici Täsch, kam se dá dojet na motorce než nastoupíte do vlaku a vydáte se k jedné z nejznámějších hor, jsme váhali, jestli máme dát tolik peněz, když riskujme to, že vůbec nic v mlze neuvidíme. (www.gornergrat.ch – zde naleznete aktuální ceník a jiné info) Nakonec jsme naše váhání vyřešili tak, že jsme se zeptali starších turistek, která se vlakem vracely, jestli je něco vidět. Když nám řekly že ne, tak jsme s čistým svědomím sedli na motorku a vydali se zpět. Po cestě jsme promokli na kost. Po příjezdu do kempu jsme si nemohli vynachválit možnosti, které nabízí. Dali jsme teplou sprchu, vše včetně bot jsme vysušili fénama v koupelnách a deštivý večer proseděli ve společenském srubu s místním vínem a pivem.

Užitečné odkazy o Švýcarsku: www.svycarsko.info , www.svycarsko.orbion.cz , www.camping.ch

Následný den jsme pokračovali do sousední Francie, kde jsme strávili zbylých 11 dní.

Klikněte prosím na "pokračování článku" nebo na další kapitolu.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE