Korsika 08/2010

Den 9 20.8. 2010 6.den na Korsice

Ráno vstáváme v půl sedmé, stejně už přes hodinu nespíme, něco se tu staví a neustále připlouvají a odplouvají nějaké lodě s nákladem. Hodinu na to, už snídáme čerstvé a ještě teplé koláčky a koblížky u sochy Napoleona. Pomalu se procházíme, zatím ještě, vylidněným městem. Stíháme si to „nejhlavnější“ projít před příchodem davů. Do sedel, ještě natankovat, zakoupit nějaký to hamupapu a hurá do Bonifacia po N196. Cesta nás zavádí mimo pobřeží a tak máme trochu změnu. Dokonce i lehký deštík nás provází. Na jednom odpočívadle dáváme kafčo a protahujeme se.
Kolem poledního jsme v Bonifaciu, město je narvané a ani s motorkou nás nechtějí pustit blíže ke starému centru. Odklání nás mimo hlavní dění. Naštěstí pro nás, je kousíček parkoviště pro motorky – grátis! Město celé projdeme, zfotíme co se dá paměťová karta na fotoaparátu, se začíná nebezpečně plnit :( ; dáváme zmrzku. Prohlídka nám zabere skoro půl dne, a to jsme nebyli na lodi plující okolo!
V turistickém průvodci hledáme nejbližší vhodný kemp a hned do něj! Bocco Di l ´Oro – 300 m od pláže. Opět jeden výborný, vcelku levný. Postavíme a vybalíme stan, rychle zkouknout moře, trošku se smočit a pak vaříme večeři. S vypětím zbývajících sil pácháme hygienu a usínáme téměř okamžitě :)

Den 10 21.8. 2010 7.den na ostrově

Ráno si dáváme na čas, ještě dobíjíme baterku do foťáku (večer bylo ještě provedeno promazání nepovedených snímků – pro sichr), snídaně a pozvolna balíme. Kemp 20E.Odsud míříme okolo Porto-Vecchio, ještě do krámu na obchvatu a dále už po další vyhlídkové silnici D368 do Zonzy. K překvapení nás obou, po asi 25km od moře potkáváme turistické místo zvané: vodopád „Čůrající kohoutek – Piscia Di Gallo“. K vlastnímu vodopádu je to asi vlažnou hodinku pěší chůze, převážně z kopce.
Přístup ke spodní části samotné atrakce je jinými slovy řečeno o život, i tak to stojí za to! Po cca 3hodinách se celí schvácení vracíme k motorce. Přeci jenom pěší turistika při 30°C do kopce, se musí někde na nás podepsat :) Vybalujeme mapu a oběd. Další cíl, kaskády Pollischelu na řece Solenzara. Ze Zonzy jedeme po D268 na Col De Bavella. Samotný „pas“ svou výškou 1218m.n.m. nabízí v podstatě jen Panenku Marii (kterou můžete potkat skoro na každém větším „vršku“) a pěkná panorámata po okolí.
Po ujetí přibližně 9ti kilometrů, projíždíme turistickou vesničkou Bavella. Je tu narváno a tím pádem nic pro nás – spíše takové poutní místo... Pro nás je ale nejhezčí samotný sjezd z pasu okolo řeky Solenzary. Cestou míjíme přeplněná parkovišťátka, kde se připravují na svou akci canyoningáči. Celou cestu jsme nezahlédli nějakou upoutávku na kaskády Pollischelu – z turistického průvodce, soudě dle fotek a dle doporučení známých, to stojí za návštěvu - snad to bude někdy příště!?! Jedeme dál, po celodení koupeli ve vlastní šťávě, ještě chvátáme na koupačku do „horské bystřinky“ jménem Trava. Zde se příjemně chladíme a večeříme. Po zahnání hladu a ustálení tělesné teploty na normální chod, sedláme naše eSTépresso a po N198 jedeme do Alerie. V ní odbočujeme na N200 a míříme k moři, ke kempu Marina D´Aleria. Byl doporučen průvodcem, jeden z těch na Korsice dobře vybavených! Stále na ten první kemp -severně od Bastie- NEMÁ! Cena 34,3E – my měli smůlu, pár dní po našem odjezdu šly ceny po plné sezoně o min 5E níž!!! Kemp nabízí chladničku, pračku, teplé sprchy, ping-pong, tenisové kurty, minigolf, restaurace a samozřejmě je hned u pláže. V podvečerních hodinách stavíme stan, pak jdeme ještě omrknout pláž. Po procházce okolo kempu a „ochutnání“ místního moře míříme do sprchy. Sice jsme se trošku omyli v bystřině, ale po dnešní túře jsme opravdoví smradlaví motorkáři :) Pavilon opic v nás měl ten den zdatnou konkurenci! No a pak do spacáku!

Den 11 22.8.2010 8.den na Korsice

Vstáváme v devět hodin, nikam se nám už chvátat nechce. Je to poslední den v „ráji“. Dnes je v plánu přesun na starý kontinent  proč jsem se jen sám hloupě ukecával pro návrat, když se dá vzít NV?! Dodnes nevím :( :D ). Jdem se ještě vykoupat naposledy do moře. Východní pláže ostrova jsou písčité a tedy i špinavé :( Po vyčvachtání následuje sprcha, zabalení věcí a zaplacení noclehu. Ta cena je fakt hnus! Zkrátka megakemp plný zejména Němců a Italů, a z toho se ten hnus odvíjí :( No nic, valíme pozvolna do Bastie. Cestou ještě dokupujeme oběd a lepší/hezčí mapu Korsiky na příště! :) Také kupujeme balíček místní zrnkové kávy – byla fákt moc dobrá! Pak jedeme dál „zkratkou“ okolo moře – D107. Po ujetí asi 15km stavíme a jdeme poobědvat do stínu nedalekých borovic - je hic jak sviňa!
Po vydatném a chutném obědě, jedeme zakoupit plavenky do Bastie a také na prohlídku samotného města Bastie. Dnes je den drahoty :( První darda byla cena za kemp. Druhá – plavenky za 95,04E! Ve finále to vyšlo asi na stejnou sumu, jako kdy bychom si rezervovali plavenku předem, jen s tím rozdílem, že bychom byli vázaní na konkrétní datum i čas. A to byla půlnoční plavba z NE na PO! I tak byla nejnižší cena na nejbližších 48hodin! No a do třetice pálka na teploměru! Pod 30°C to nešlo celý den. Konečně normální počasí :) „Znavení příjemnou dovolenou“ procházíme nudné město. Kupujeme snídani i večeři v malinkatém krámku. Je neděle odpoledne a světe div se, velké krámy v celé Bastii mají zavřeno! A to jsme ráno cestou z Alerie do „hlavního města“ v klidu nakupovali v menších městech – to nám hlava nebere... Trajdáme ještě po okolí velkého náměstí a píved dokupuje letní výbavu – tričko a´la suvenýr :) No a ve 21:00 už celí nedočkaví stepujeme na startovní čáře u terminálu na trajekt.

Poznámka: Pakliže jedete zpátky na pevninu tzv. Na blind, zastavte si někde v centru, parkovné se neplatí od 19h a celou NE, dojděte si koupit plavenky do JIŽNÍHO TERMINÁLU a pak až teprve jeďte do terminálu SEVER, vzdáleného asi 300m. V areálu SEVERního terminálu se totiž nesmí parkovat a než by jste se dostali z něho někam na „normální“ místo, tak vám uteče dost času! Náš trajekt vyráží až ve 23:30 a dorazit do Livorna kolem 7mé hodiny ranní. Snad se vyspíme... Před odplutím se pozvolna „sjíždí“ na start asi 25motorek – všechno taliáni! Auta nepočítám, na konec fronty nebylo vidět. Zahlédl jsem cestou asi dvě plechovky s českou SPZ. Konečně nás pouští do lodě. Vcelku už pohoda, víme co si připravit s sebou a tak jsme na horní otevřené palubě v cukuletu. Po zabrání sedaček, se seznamujeme s Plzeňákama, kteří byli Korsiku dráždit na kolech – blázni! Ale na druhou stranu si nestěžovali a vypadali dobře psychicky odpočatě, na to, že je čekala ještě supr přeprava domů! Říkali cosi o jetí na kole z Livorna do Pisy na letiště, letadlem někam do Němec a pak asi vlakem dom..? Říkám, blázni! :D
Kolem půlnoci se náš trajekt rozjel do Livorna. Noc byla vcelku chladná a vlhká. Moc jsme toho nenaspali. Krom toho, padlo rozhodnutí, že to vezmem na „jeden zátah“ až dom. No, vzhledem k tomu, že po Itálii to bude skoro bez dálnic …

Den 12 23.8. 2010 Itálie

Je půl osmé ráno a my jsme již vyloděni a popíjíme italské capuccino v přístavu. Dovolená se ukončuje stejně tak jak začala! :) Máme v nádrži opět sušeji a tak třetí čerpačka od přístavu, je naše. Bereme benzínu tak něco málo nad 100km. Stejně pak dáme pauzu. Po natankování se držíme na Strada Grande Comunicazione Firenze-Pisa-Livorno až do Firenze. Cesta je bezplatná a krátí nám dost času. No a z Firenze nám začíná „italská jungle“ po okreskách směr Bologna, Ferrara, Padova, Treviso, Conegliano a odsud na Udine a Tarvisio. Cestou jsme po každých 100km stavěli, tankovali u těch levnějších čerpaček – většinou automaty. Samozřejmostí je bloudění ve městečkách – Italský způsob značení směrů je mi jaxi ještě záhadou, snad čas a další zkušenosti napraví mé nedostatky :) Dost nám také pomáhal motocykl samotný, díky kterému jsme většinu semaforů opouštěli jako první. A to nemluvím o způsobu ježdění po Italsku :) Taky jsme si koupili nějaký ten oběd s večeří ve Sparu, kde byl taky konečně normální a ČISTÝ ZÁCHOD i s teplou vodou! Neskutečné i u nás :( Na dálnici najíždíme až u Tarvisia kolem 21hodiny. No, když to dobře půjde, budeme v posteli kolem třetí hodiny raní :) Po přejetí rakouských hranic, ještě za světla, kupujeme dálniční známku, kafe a colu. Pak už jen pořádně „zachuchlit“ do motoblečení - pojedeme přes hory přece! - a nasadit cestovní rychlost 140km/h dokud je normálně vidět. Šlo to i v noci, která byla prosvícená měsícem asi až do Salzburgu. Tam se na nás usmálo pár kapek, které v podstatě hned zmizely. Pak už pokračovalo tempo jen kolem 120Km/h. Přeci jen únava se trochu dostavovala. Navíc naše pozadí už nemohlo býti na jednom místě déle jak hodinku, případně 100km. Přijíždíme k Linzi, je půlnoc. Hned jak skončila za Linzem A7, začíná festovně pršet. Hnus! A ještě v noci! Tomu říkám zakončení dovolené. „Ustelem“ si někde? Jedu max čtřicítkou, tmavý asfalt, neznalost terénu, mokré plexi osvětlené protijedoucími auty … chuťovka... hranice. Jsme v ČR! Hurá! Domů je to už jen kousek. Prdel volá všechny Svaté! :( Před Kaplicí, u nádraží zastavujeme na 15minut. Kdybych se ještě chvíli vrtěl a hledal lepší posaz, tak mě píved asi zahluší! :( :D Taky toho měla chudák plnou helmu! Přeci jenom posledních 300km jela po tmě, spát „nemohla“, a jiný program prostě nebyl k mání. Posledních 25km už neprší a tak nemusím jet pozvolna po paměti, ale hezky pěkně svižně :) V půl třetí jsme již umytí a vytuhlí v naší postýlce!

Shrnutí: Asi největší nevýhodou jsou vyšší ceny oproti ČR a cena za trajekt. Ale že by to bylo „nesnesitelné“? Je to přeci dovolená! :) Na Korsice je možné se domluvit i anglicky. Francouzštinu neovládáme, ale ani místní ji moc nemusí – jsou to hrdí ostrované, trpící pod nadvládou galského kohouta... A s němčinou se tu taky nemá cenu chlubit.
Dovolená stála za to! Ten týden byl opravdu málo! Chce to minimálně 14dní pobytu na ostrově samotném a k tomu teprve připočíst cestu! Dá se to jet i na motorce na jeden zátah, i když je to trošku o prdel, a to do slova! Místy je to na Korsice jakoby „cikánov“ (nejsem rasista!), výstižnější slovo mě ale nenapadá – čistota a hygiena je tu až na druhém, možná až x-tém místě. To je asi největší zklamání. Pro mě to bude i tak malý ráj na zemi. Na malém kousku země je snad vše, na co si jeden může vzpomenout. Tento malý ostrov nabízí ode všeho něco. Každý si tu najde to svoje. Krásné silničky lemující pobřeží, sluníčko, pláže, turistická i historická centra. Ochlazení od přehřátí a zároveň poznání jádra Korsiky, najdeme ve středních částech ostrova. Snad kromě východního pobřeží, kde je to přeplníno turistickými letovisky a průmyslovou zónou, stojí ostrov celý prozkoumat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE