Des Grandes

Den 10 a 11 - pondělí a úterý 4. - 5. července

Loučíme se Španělskem a od této chvíle je všem jasné, že se vracíme domů. Po dálnici míjíme Montpellier a Marseille. Rádi bychom přespali kousek od Saint - Tropez v kempu který už známe z minula. Je sezona a tak je narváno. O pár stovek metrů dále nacházíme jinej, kde se v poho ubytováváme. Opět se na nás chodí dívat místní obyvatelé jak do ZOO. Ten den jsem ovšem neměl jako úžasný. Po tom, co jsme rozbalili stany, se mě udělalo jaksi mdlo, a tak jsem ulehl. Dvě hodiny opravdu tvrdého spánku a dva litry tekutin mne staví na nohy. Asi nějaké vyčerpání. Od toho dne to postihlo postupně každého z nás. Každý den někdo jiný. Ráno se domlouváme na průjezdu kolem známé četnické stanice. A hlavně Honzík ji ještě neviděl. Pokračujeme podél moře na Azurové pobřeží.

Projíždíme Nice a Monaco kde se snažíme rozpoznat dráhu F1m pak přes Monte Carlo. Stáčíme se k severu, směr Itálie. Pomaloučku stoupáme do kopcům kde kopírujeme zaniklou železnicim kterou využili stavitelé silnic. Projíždíme původními tunely až k hranicímm kde u jednoho tunelu (Col de Tende) čekáme asi 20 minut, než otočí směr průjezdu. V této části Itálie se pěstuje hodně ovoce a zeliny. Ale asi jsme si mysleli že jsme přijeli do Afriky, jelikož jsme v této části né a né najít bělocha. Ten den končíme v kempu na zahradě, který obývají jen opravdu staří důchodci. Večer plánujeme výlet do pizzerie, kterou nám doporučila majitelka. Bylo zavřeno, a tak jsme na vlastní pěst hledali jinou. Našli jsme, pan majitel byl za nás nějak rád. Pivo jsem mu pili po litrech, což nejsou v těchto místech zvyklí. A hlavně jsme se ládovali. Já snědl 3 pizzy a moc si pochutnal. Bandas se z ní nakonec usadil na keramický express.

Den 12-14 - středa až pátek 6. - 8. července

Ráno opět najíždíme na dálnici a přes Turín až k Lagu di Garda, které od jihu k severu objíždíme a hledáme nocleh. Jih je slunný a teplý jak sever Chorvatska. Po pravém břehu stoupáme až na jeho severní cíp. Přímo u vody se místo nachází. Já se ženou se jdeme vykoupat a voda je opravdu luxusní.

Můj dnešní dojezd na nádrž je 580 km. Znavení padáme do hajan. Ráno je jasné, že má první zastávka je benzinka. Natočil jsem do ní 32,6 litrů benzínu. V dobré náladě se suneme k dálnici, která nás povede na Brennerský průsmyk a do Rakous. Při najetí na dálnici a nutném navlečení do nepromoků, se bohužel čím dál tím víc přibližujeme k domovu a je jasné, že dovolená končí. Ještě jedno přespání v Rakousku u dálnice a už nás vítá domov. Těšíme se do vlastních postelí a víme, že to bylo super a stálo to spoustu sil.
Další foto ve fotogalerii. Co nás čeká příště? Příště . . . :-)