Des Grandes

Celou zimu jsem všechny vnadil na Korsiku, Řecko... Ale jak už tomu bývá, dopadlo to jinak. Po tom, co se Bandas rozhodl nejet, jsme se rozhodli vyrazit zase do Francie, která ho nebaví. Plán jsem sesmolil za 14 dní a Bandase s ním seznámil s tím, že když nejede, ať mi půjčí lodní vak. Za dva dny přišel, že celou noc nespal a že pojede. Hurá! Byli jsme stejná sestava jako před rokem a to bylo super. Jen si Honzík vyměnil stroj dýchavičný za nedostižný i v zemích nadmíru kardanozních.

Den 1 - sobota 25. června 2011

Odjezd jsem svolal na 3:45 na Lukoil na Lipůvce. Dáme kávu a vyrazíme, ať těch 800 kiláků, co nás čeká, dáme v klidu a třeba se i vykoupeme. Ráno vše dle plánu, co se má vést zůstává doma a naopak. Ale 15 min. sekera je cajk. Tak nějak všichni dorážíme ve 4 uhry ráno.
Dáváme vanilkové capůčo a hurá na cesty. Bereme to po dálnicích na Prahu a na Plzeň. Jak si tak jedu vedle ženy nevidím náš dvojpokojáč. A tak s hrůzou gestikuluji kde je. Ona si klepe na čelo a že jsem si vzpomněl brzo. Gestikuluje že ho má. První infarktozní stav. V Rozvadově jsme kolem 9:30 i s nutnými přestávkami na čurajdu. V poho valíme po dálnici směr Mnichov. Na jedné benzince, kde tankujeme a zároveň zase čůranda, je solidní nátřesk. Pro moto ale místa dost. A ejhle-není. Přiřítil se jakýsi Deutsche Bus a snažil se vecpat přes mojí motorku na parkoviště. Motorku jsem po uchopení autobusem zachytil včas a už jsem mu chtěl odkládat dlaň do tváře, když mi Honzík zdělil, že na mém stroji není nic a autobus je odřený. To díky precizní práci na kufrech Begr asi. Do kempu na břehu Bodamsee dorážíme kolem půl paté. I když je plný, paní s obrovským knírem nás ubytovává úplně na krajíčku. Cena 38 Euro pro všechny. Rozbalujeme naše 1+1 a 2+1 domky a jdeme večeřet. Po sekané od maminky se vydáváme k jezeru na pivo. Je zde krásný výhled, na jedné Lindau a na druhé Alpy. Po večeři nás čeká jedna důležitá věc.Žena nemá motocykl místní výroby, ale kdesi z dovozu a protože ji nikdo na alpských pasážích nezdraví ( nejspíše jej tam ani neznají), překřtili jsme motocykl na Bramborový (BMW). Po malém rituálu s bramborovou kaší v prášku, lepíme ony výsostné znaky BMW (Bandasovo Motorové Wozidlo). Při dalším procházení map zjišťujeme, že průjezd Švýcarskem bude sice jen 400 km, ale kvůli drahé dálnici jedeme po šoustkách. Cesta vychází na úmorných 8 h jízdy po krátkých úsecích a neustálých kruhových objezdech.

Den 2 - neděle 26. června

Vstáváme v 6h a v klidu se balíme a snídáme. V 7:30 opouštíme kemp. Je vedro a nemůžeme se dočkat Ženevského jezera, kde se hodláme na francouzské straně ve městě Thonon

ubytovat a přespat. Když vjíždíme do údolí a otevírá se scenérie z Pána prstenů otvírám ústa dokořán. Ženevské jezero je nádherné. Při příjezdu k jezeru se nám ukázala božská panoramata. Všude vinice a modrá voda s panoramatem Alp. Ubytování nacházíme snadno, jelikož jsem před cestou použil http://cs.camping.info/, pár kempů si poznačil a naplkal do navigace. Pivní rituál se opakuje a během cesty se krom jednoho dne opakovat bude. Nejen chlebem je člověk živ.

Den 3 - pondělí 27. června

Ráno vstáváme opět brzy, ale bez budíku a sami od sebe. Vyrážíme ještě kousek kolem jezera a už je vidět značka upozorňující na začátek poutě. Začíná pouť Des Grandes Alpes Jedna zatáčka střídá druhou. Cesta je pěkná a zatáčky táhlé. Pokračujeme směr Albertville, kde hodláme pokračovat na jeden z méně známých, leč nádherných passů v Alpách. Bohužel sjíždíme na špatnou cestu a tak ho velkou část vynecháváme. Nakonec se ukáže, že to nebylo od věci. Sjíždíme z dálnice u Saint- Michel-de-Maurienne a pokračujeme dále na Col-du-Valloire.

Sedlo je krásné a tak si na vrcholu dáváme kávu. Najednou přijíždí francouzská armáda s obrněnci a v obrovských baretech (asi napodobují rýžové kloboučky). Po kávičce sedláme oře a dalším průjezdním bodem je Briancon a další Alpské passy jako třeba Col-du-Gallibier po cestě po D.G.A.

Sjíždíme k horskému jezeru se smaragdovou vodou s názvem...