Alpy ve stylu Adventure Sport

4.den,středa,26.8.2015

Vstanu v 6:30,po obvyklých hygienických činnostech,vaření ranní kávy  a sbalení vyrážím o hoďku pozdějc.Cesta je parádně prázdná a ranní slunce je taky příjemné ,stoupám na Col de La Madeleine.

Na vrcholu jsem skoro osamocen,nádherné výhledy na okolní panorama,prostě naprostá fantazie!Klesáni do La Chambre,poté odbočuji  na D927 na Col du Glandon.Docela množství cyklistů všech věkových kategorií.Klobouk dolů,sám na kole tak trošku jezdím.Pak hned kousek Col de la Croix-de-Fer.D926 a pak na D80 na Villargondran.To byla chyba.Neuvěřitelné množství serpentin na jedničku,max.trojku,nekonečné klesání,navíc jemný štěrk.Jsem rád,že si dávám pauzu v Saint-Jean de Maurienne.Tankuji,pak jedu do Carefouru nakoupit něco k snědku.3 housky,luxus šunka a sýr,nektarinky.Láduji se přímo na parkovišti.Pak si všimnu,že pod obal šunky se dostali  3 nádherné mouchy se zelenýma šatama a ládují se na vrchním kolečku.Odeženu je a bude dumat,co udělám se šunkou.Nakonec  vše zabalím a frčím dál.Odbočuji na D902,Col du Telégraphe,pak už následuje famózní stoupání na Col du Galibier.

Nádhera,do toho ještě přepnu mozek opět do Adventure Sport stylu…občas to odnese odřená stupačka.Opět cyklisté,fakt ohromní borci včetně něžného pohlaví,kteří zdolali tento výstup.Chvilku se kochám výhledy,jeden starší pár mě poprosí o společné foto,na oplátku jsem taky vyfocen.

Jedu do Brianconu,kde to navigace trošku popletla  a po chvilce zmatkování nacházím správný směr na Col d´Izoard.Pod vrcholem zastavuji,udělám si opět svačinku,odhazuji vrchní kolečko šunky přírodě a sleduji jak přes zatáčky projíždějí motorky.Všichni tak nějak v klídečku,pomalounku.Asi bych se měl nad sebou zamyslet….v dálce ale slyším vytáčený zvuk dvouválu,no konečně :-D Z lesa se vynoří červená Ducati Streetfighter 848,následována větším oplastovaným Triumphem.Ducati však bohužel hned odbočuje,vyjíždím tak,abych byl před anglickou mašinou a super.Triumph se mě parádně drží,ale hned je tady vrchol průsmyku a tak parkuji.

Po foto pokračuji,jedu kolem jezdce,starší týpek.A taky kolem jezdce na Streetfighteru.V údolí u přehrady asi za 30 minut další pauza,když se chystám odjet,kolem projíží právě onen Streetfighter.Právě včas.Za chvíli popředjíždím kolony aut a pověsím se za něj,borec mě zaregistruje a dává tomu kotel.Chci přepnout do Dynamic Pro režimu,ale trošku zazmatkuji a místo spodního čudlíku,zapínám vrchní pro vyhřívání heftů.To jsem ale vůl…nastavím to už správně ale on samozřejmě ujel.Tragédie… :-).Za dvě vesnice jsem opět za ním.Road Racing,jinak se to nazvat nedalo.Letíme na Col de Vars.Zde již musím vytáčet nad 8 tisíc rpm,naplno využívám quickshifter nahoru i dolů,Ital nemá žádnou bagáž,tak jeho motorka jede velice rychle.Někdy i vzduchem na nerovnostech...XR  s plnými 3 kufry je už na hraně možností,ale držela se ho statečně.Je zde ale cílová čára,parkujeme vedle sebe,sundáme blembáky a oba máme široký úsměv.Tak se seznamujeme,maník se jmenuje Davide,jdeme spolu na kafé,na které mě pozval.Jeho angličtina je sice mizerná,ale tak nějak se domluvíme.U mašin se k nám přidá ještě obrýlený anglický kluk,vyptává se mě na bike,říká že způsob jakým jsme jeli ještě neviděl.Asi byl jedním z předjetých borců :-D

Davide říká,že bychom mohli pokračovat dál na Cuneo spolu,říkám ok,v té náladě jsem zapoměl,že musím dát další průsmyk Col de La Bonette-takže ten dám někdy příště...

Takže prasárna pokračuje až k benzince v Itálii po SS21,snad v Pianche.Tam se přidáme do přátel na fb,rozloučíme se,já ještě řeším trasu v navigaci.K Dolomitům to je přes 500km…je 17:15,začínám mít hlad,zastavuji u pizzerie,ale mají siestu,vařit budou až od šesti.Čekat 45 minut nehodlám,najíždím na dálnici a začíná polykání kilometrů,které fakt nenávidím.Po asi 150 km mýtná brána,při placení se mi navíc vysype z peněženky dost mincí.Zesedám z bajku abych pozbíral peníze,naštěstí borec v autě za mnou je ok,zdržuji tam už pěknou chvilku.Hned vzápětí za bránou odstavuje báwo a dost unaven jím zbylou třetí housku se šunkou a sýrem.Cigáro.Je vedro,32,už nějakou dobu jedu v nížině.Jedu dál,musím.Za dalších 100 km tankuji,do navigace zadávám najít kempy a opravdu,na trase u dálnice se jeden objevuje.Paráda.Sjíždím do města Cremona,kde příjíždím do kempu ve 20:30.Ufff.Mám toho plné brýle.Kemp je ohyzdný,sociálky snad ze 70 let,pouze turecké záchody a samozřejmě bez toaleťáku.Sprcha na žeton za padesát centů,ptám se recepčního jak dlouho poteče za žeton teplá voda.On že dlouho,10 minut.Vydržela téct tak 2 minuty,naštěstí jsem se spláchl včas.Co bych chtěl za 13 éček,že?Na recepci je výčep,dávám  si pivo,které je ale moc fajn.Únava předčila velký hlad,jsem rád,že jsem zalehl do stanu.Tohle byl asi nejnáročnější den s obrovskou porcí ježdění.669 km.

5.den,čtvrtek,27.8.2015

Start v 7.45,na benzínce pořád v Cremoně potkávám konečně první S1000XR,v červené barvě.Týpek má od výroby Pirelli Diablo Rosso Corsa,které by měli být mnohem lepší,než moje Bridgestone T30.Opět nuda na dálnici,navíc velký provoz,opět to vzdávám a místo až do Trenta odbočuji k východnímu břehu Lago di Garda.To zas byl nápad…Hned na ůvod mě v koloně  předjíždí a vytlačuje ze silnice šílená mladá Italka navíc z velkým úsměvem.Řvu na ní „Fucking Bitch!‘‘Tak tak jsem to ustál.Musím si dát pauzu,u nákupního centra kapučíno a kroisant s čokoládou.Už jsem klidný.

Pokračuji podél břehu k severu v nekonečném štrúdlu aut,často musím i stát,pak tedy po stylu skútru předjíždím.A to je čtvrtek dopoledne,nechápu.Míjím zábavní parky vlevo  s velkými parkovišti  po pravé straně,takže vozovku procházejí spousty chodců.Takhle to vydržím do Torri del Benaco,kde mě upoutala středověká pevnost a zastavuji zde na malou procházku a posezení na lavičce.Myslím,že atmosféru Gardského jezera jsem nasál dostatečně,tak se zařazuji opět do štrúdlu a při nejbližší příležitosti odbočím vpravo  nahoru do hor směr na Trento.Pak prázdná silnice SS12,docela si jízdu opět užívám.V Roverete skočím do Lídlu pro vodu do camelbagu,pač jsem byl už na suchu.Pak za Trentem SS612.Jsem opět v koloně,ve stoupání před nepřehlednou zatáčkou,když mě a celou kolonu dává tlustější Rakušan na novém R1200RT LC.Kdyby jelo naproti auto,nebo i bike,tak mohla být docela tragédie…Borce jsem za chvilku dojel,jel celkem slušně,ale  v zatáčkách mě poněkud brzdil.Na rovince ho předjíždím a mizím.Moena,příjezd ke krásám téhle oblasti.Byl jsem zde naposled před pěti rokama na šestkovém Banditu ve dvou a momentálně se mi to tady zdá ještě hezčí.Nádherné městečká a parádní silnice.Za Canazei odbočka vpravo na Passo Pordoi.V přehledném místě se dostávám před 4V Tuono a zakrojuji zatáčku.Borce to asi nachomýtlo,slyším jak jeho motor burácí za mnou,tak tomu tedy taky ještě pokouřím.Otáčky letí nahoru a po sérii vraceček tuňák odpadává.Pokračuji pořád v Adventure Sport stylu a za mnou mizí jedna motorka za druhou,škoda,že ty stupačky jsou tak nízko.Jsem nahoře.Uááá.Nemyslím si,žeby někdo někdy dal výjezd na Pordoi rychleji s motorkou se 3 plnými kufry a pokuď ano,rád bych byl u toho :-)Nahoře pauza,z parkoviště vyjíždí skupina motorek,slyším jak upadne motorkaMladá Rakušanka nedošlápla pravou nohou na zem.Motorkáři poblíž zvedají šestkového bandita v polokapotě s ulomenými blinkry,sundávají ze slečny přilbu.Holka se zdá být fyzicky v pohodě,ale psychicky to moc nedává.Brečí jako dítě,slzy jako hrachy,přítel ji utěšuje a líbá na čelo.Pak se zvednou a jdou stranou.Sjíždím dolů do Arabby přes právě opravovanou asfaltku,fotím moto u penzionu,kde jsme bydleli před 5 lety,výjezd na Passo Falzarego a pak do centra Cortina d ´Ampezzo.Parkoviště pro motorky a já si konečně jdu dát vysněnou italskou pizzu.Byla naprosto vynikající,plus capucino,pauza padla právě vhod.Blíží se pátá a já opouštím Dolomity u Dobbiaco.V protisměru míří z Rakouska fantasticky dlouhá kolona aut,snad 5km…Lienz,pak se napojuji na dálnici A10,platím 11 euro za Tauernský tunel,ještě jedna pauza na odpočívadle,pak stosedmdesátkou na tempomatu k silnici B320,která mě opět vede na chatu ke Schladmingu,pak už pouze výjezd ke Planai.Z motorky slézám u soumraku ve 20:30,dnes mám toho taky dost.611 km.

6.den,pátek,28.8.2015

Z chaty vyjíždím až o půl desáté,opět Liezen,Palfau,Wildalpen.A protože mám dnes narozeniny,tak si rozhodně dám,ve známé motohospodě,Wienerschnitzel mit Pommes s nakládanou zeleninou.Velice jsem si pochutnal.Byl jsem v půl dvanácté první návštěvník,poté přijel ještě český pár,oba na modrých V-Stromech,prohodíme pár slov.Z Mariazellu volím tentokrát silnici 21,ale smůla…z velké části byla čerstvě posypána štěrkem s omezením na rychlost 30.U Treisenu už toho začínám míti dost,je fakt vedro a už cítím značnou únavu,ty kilometry v tom tempu jsou už znát.Dálnice S 33 a S5,opět pauza,vypiju poslední doušky vody,na chatě jsem si totiž zapoměl doplnit vodu do camelbagu,pokračuji pak okreskami ke Znojmu.Asi 30 km od hranic ještě tankuji plnou nádrž plus ice kafe.Česká Republika,kýčovité Hatě,pak palba v závěsu se starší  R1,u Pohořelic objížďka kvůli,jak jsem doma později četl,tragické autoněhodě.Nekonečná kolona,nepředjíždělo se mi snadno,občas jsem se musel někam doslova píchnout,dokonce mě pak dost vytroubil kamion,jehož řidič byl asi pěkný nervák,před Brnem odbočuji na Rajhrad,jako dost jiných aut a napojuji se na bratislavskou dálnici na Brno.Pak směr Vyškov,jsem v levém pruhu v koloně,která jede rychlosti 170 km/h,fakt mazec.Podobné tempo držím až k Mohelnici,pak značně zvolňuji a doma jsem asi v 18:00.580 km.Celkem 3425km za 6 dní,z toho dálnice cca 750 km.

Závěr:        

Ze začátku mě mrzelo,že dovolenou absolvuji vůbec poprvé sám,ale postupně jsem tomu přicházel na chuť.Nakonec z toho byl parádní relax,nemusel jsem řešit koukání do zrcátek kvůli parťákům,zastavil jsem si kdykoliv jsem chtěl,na jak dlouho jsem chtěl,fakt pohoda.A hlavně jsem si užíval jízdu plnými doušky.Byl jsem v civilizaci,v žádné hornaté Albanii jako loni,tak jsem si opravdu mohl dovolit jízdu sólo,naštěstí jsem nemusel řešit žádný problém.

Motorka se osvědčila fantasticky,na tenhle druh výletu byla asi zkonstruovaná,opravdu jsem z ní nadšen,není to žádné chvastání.Na druhou stranu, pneumatika Bridgestone T30 není až tak skvělá,navíc po 6500 km je úplně na odpis(zadek),to je prostě daň za výkon.

Nejvíc financí stál benzín,dálnice v Itálii,nějaké mýtné.Ve výsledku jsem ani moc neutratil.Co se týče čistě ježdění-tohle byla ta nejvíc motodovolená,hned bych si ji zopákl.Druhý den po návratu,v sobotu jsme si dali s Barčou na XR pěkný 200 km výlet po Orlických Horách :-)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE