Scandinávie a Pobaltí 2005

Dvě motorky, dva lidi a 7000 kilometrů severní Evropou a Pobaltím. Všechno vyšlo na jedničku, takže zážitky z prvního většího výletu jsou super. Jestli se v létě nechcete smažit ve čtyřicetistupňovém vedru na jihu tak Scandinávie je jasná volba. Je to opravdu překrásný kout Evropy.

Scandinávie a Pobaltí 2005

Kapitoly článku


1.den – Sobota 2.7.05


Praha-Dresden-Berlin-Hamburg-Flensburg-Padborg

Začátek našeho výletu jsme věnovali německým dálnicím, což znamená spotřebu 1 cigárko / 100km a jednou za 300km natankovat. Cigárek bylo dneska 8,56 a tankování proběhlo v Teplicich, za Berlínem a pak kousek za Hamburgem. Jediný zpestření bylo kufrování v Drážďanech, mimochodem je to docela pěkný město. Spaní jsme vyřešili odbočením z dálnice na vedlejší, z vedlejší na polní a z polní na výborný plácek přesně připravený pro stan a dvě motorky.
Ujeto: 856km
V sedle: 9,33 hod

2.den – neděle


Padborg-Kolding-Odense-Nyborg-Korsor-Slagelse-Roskilde

Na dnešní den jsme naplánovali prohlídku měst Odense a Roskilde. Obě města určitě stojí za zastávku. Neméně pozoruhodná věc, kterou jsme zdolali je první ze dvou mostů přes moře. Konkrétně tento se klene nad úžinou Storebalt. Průjezd stoji 105 DKK a most je dlouhý cca 13km. Je rozdělen na dva úseky s mezipřistáním na ostrůvku Sprogo. Poslední zajímavostí, která stojí za zmínku je že piloty východní části mostu sahají do výšky 254m nad hladinou moře a jsou tak nejvyššími body Dánska. Pro rejpaly, kterým tu chybí fotky, je to tím, že jsem mamlas a v Oslu se mi nezdál moc velký rozdíl mezi položkami “Delete this picture” a “Delete all picture”. Od té doby používám výbornou funkci pro blbce jako jsem já a to „Lock all picture“. Spaní proběhlo za Roskilde u moře.
Ujeto: 335km
V sedle: 4:43 hod

3.den – pondělí


Roskilde-Kobenhavn-Malmo-Lund-Helsingborg-Goteborg-Kunglav

Vstávání u moře je super. Zvlášť když spíte v erární boudičce, takže nemusíte balit stan a spoustu dalších kempovacích propriet. Po přemluvení věcí, že když se vešly do kufru včera, vejdou se tam i dneska vyrážíme směr Kodaň. Toto město určitě doporučuji navštívit, neboť je tu opravdu spousta historických památek. Informace se vyplatí čerpat z cestovních průvodců. V naší dvoučlenné výpravě byla za kulturního referenta zvolena jednohlasně moje přítulkyně Bára. Dál jsme pokračovali směrem Švédsko přes druhý most tentokrát klenoucí se nad úžinou Oresund. Cena za průjezd motorky činní 130DKK. Následovala prohlídka města Lund a cesta směrem na Goteborg. U města Kungsback jsme potkali místního dobráka s velmi zachovalým asi 30 let starým bavoráčkem 3.0 CSi. Ten nám v dobré víře doporučil místní jezero, kde je prý zaručeně spousta míst kde se dá kempovat. Po pár pokusech jsme objevili na první pohled ideální plácek, ovšem na druhý pohled se ukázalo, že to je místo kde se otáčí náklaďáky s dřevem. Jelikož zítra bude pracovní den mohlo by se snadno stát, že dostaneme po zádech kládou a dřevorubec dokončí švédský masakr motorovou pilou.
To se mi vůbec nelíbilo a přes zjevnou nevoli na straně Báry odjíždíme hledat další útočiště. Po pár neúspěšných pokusech se začíná smrákat a situace se poměrně zajímavě vyhrocuje. Po cigárku a celkem živé diskusi na jedné benzínce odjíždíme z této pasti po dálnici. Po projetí nočním Goteborgem nacházíme u města Kunglav celkem ideální odpočívadlo a ukládáme se ke spánku. Vědět dřív jak to dopadne tak radši riskuji dřevorubce ve stanu, protože takhle mám furt na stole, že jsme si neprohlídli Goteborg a ještě ke všemu jsem blbec, který odjel z úúúplně ideálního místa. No po bitvě je každý generál, takže to moc osobně neberu. Každopádně tohle je jedna ze stinných stránek kempování pod stanem a mimo kempy. Na druhou stranu finanční úspora je značná a davy turistů nevyhledávám, takže jistou míru rizika akceptuji. Pro případné další cestovatele oblast okolo Goteborgu pro stanování moc nedoporučuji, neboť je tam na každým kroku barák a najít místo, které bude aspoň trochu zašité není snadné. Buď máte kliku a najdete nebo tam budete jak blbci nasraně jezdit do půlnoci křížem krážem a poslouchat nadávky, že jste neschopný :-)
Ujeto: 456km

4.den – úterý


Kunglav-Flensburg-Frederiksund-Moss

Přísloví ráno moudřejší večera se potvrdilo a obvyklé komunikační kanály se restartovaly vcelku bez problémů. Následkem čehož jsme mohli v poklidu pokračovat v cestě jejíž konec byl dnes naplánován někam před Oslo. Krom překročení Norských hranic a po příjemném zjištění, že norské dálnice jsou pro motorky free se nic zajímavého nestalo, což je vlastně taky úspěch.
Ujeto: 230 km
V sedle: 3:33 hod

5.den – středa


Moss-Oslo-Honefos-Fagernes

Prohlídka Osla proběhla trošku netradičně na motorkách, takže byla vcelku rychlá. Já jsem si obvyklé Oslovské zajímavosti prohlídl již v roce 98, při své první návštěvě Scandinavie. Ujal jsem se tedy role vrchního hlídače dne a Bára se opět chopila kultury. Výjezd nám trošku otrávil solidní dopravní kolaps, kde se díky širokým bočním kufrům nedalo moc proplétat. Dále pokračujeme po silnici E16 směrem k ledovci Jostendalsbreen. Kousek od městečka Fagernes nacházíme velmi útulný plácek vhodný pro spaní, jediný zdroj hluku je nedaleká silnice po které jsme přijeli.
Ujeto: 225km
V sedle: 3:38hod

6.den - čtvrtek


Fagernes-Tyin-Ovre Ardal-Fodnes-trajekt-Manheller-Spognal-Berge-Skei-Byrkjelo-Innvik

Cesta krásnou krajinou příjemně ubíhá a z idylky mě přivádí k realitě až výběrčí u trajektu který si řekl o 104 NOK za dvě motorky. Tím značně překonal moje představy o cenách trajektíků přes fjordy. No nic, lehce poupravíme trasu a pojedeme víc vnitrozemím než po pobřeží. Aby toho nebylo málo po nádherném úseku horským sedlem (kde jsme se poprvé setkali s deštěm, ale byla to jen asi minutová přeháňka přesně podle teorie lokálního mraku) přijíždíme k boudičce, kde sedí chlápek s nastavenou dlaní. Vkládám do ní 70NOK za oba, chlápek ochotně zvedá závoru a já si od teď dávám v mapě větší pozor na silnice, které jsou lemovány červenými tečkami. Ale silnička to byla opravdu krásná.


Dále pokračujeme neméně krásnou krajinou okolo největšího evropského ledovce (na evropské pevnině) Jostendalsbreen. Ledovec je místy mocný až 300m a do okolních údolí zasahuje několik desítek ledovcových splazů. Sem tam projíždíme trošku delším tunelem než je obvyklé je to, ale celkem nuda neboť v tunelu není moc hezký výhled do krajiny a nouzové telefony jsou docela fádní. Příjemné odpoledne narušuje jen přistávající vrtulník na louce. Naštěstí se nebojovalo o něčí život, ale pouze o peníze zazobaných a zjevně líných japončíků, kteří se k ledovci vozili tímto moderním vynálezem. Spaní tentokrát nacházíme přímo na břehu fjordu, avšak rolník na jehož louce jsme si ustlali se nám dokonale pomstil. Přijel totiž zhruba v půl jedenácté v noci sekat trávu. Naštěstí si náš stan nespletl s krtincem a tak jsme si jen zanadávali na pracovitost některých národů a v klidu začali snít.


Ujeto: 325km
V sedle: 5:05 hod

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 7x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist