Jednou Nordkapp, Finskem v jedné stopě, na jedné a ve dvou

Každoroční výlety za hranice České republiky postupně vyčerpali jižní destinace a přišel na řadu severní směr. Při poslední vyjížďce na jihozápad, tuším že to bylo Švýcarsko, jsme začali plánovat výlet na příští rok. Nadhodil jsem Nordkapp a docela se to setkalo s nadšením. Pár účastníků sice hned odpadlo a další pak ubyli během roku. Úvodní nadšení pak nakonec nebylo tak velké, ale každopádně mě a Michala to neodradilo a shodli jsme se na oddychové a pohodové cestě z Prahy do Rostocku, odtud trajektem do Helsinek a pak "nahoru" na sever podél východní Finsko-Ruské hranice do Norska, na Nordkapp a zpět do Helsinek po západním pobřeží Finska a trajektem stejnou cestou zpět. Vyjeli jsme 23.5.2012.

Jednou Nordkapp, Finskem v jedné stopě, na jedné a ve dvou

Kapitoly článku

středa, 23.5.2012

Dopoledne, svítí sluníčko, balíme a redukujeme všechny věci nás obou na 20 dní tak, aby se vešly do 3 kufrů jedné motorky. V 11:30 vyrážíme směr Berlín. Po poledni se pak občerstvujeme na poslední pumpě v ČR u Ústí nad Labem. Lehce po čtvrté hodině dojíždíme do jediného předem objednaného ubytování v Berlíně. Prohlídka města, pivko na dobrou noc a po jedenácté spát.
HundetankstelleSbaleno, vyrážíme...
Ujeto 357 km.

čtvrtek, 24.5.2012

Krátce po sedmé se probouzíme do krásného slunného dne. Po sbalení dáváme rychlou snídani v místním rohovém obchůdku potravin a nakládáme kufry na motorku. Zjišťuji, že se na ni přes noc chtěli asi vozit nějaké Předivky brslenové.
V Rostocku ukazuje cedule směr Helsinki... :)Předivka brslenová 
Housenky ze stromu nad motorku byly nalezlé úplně všude. Osobně hlídaly i baterku a držely i sedlo zespodu. :) Po deratizaci celé motorky v 9:00 už kličkujeme berlínskou ranní zácpou směr Rostock. Krátce po poledni se už v rostockém přístavu hlásíme na trajekt. Zařazujeme se do početné fronty motorkářů, kde u obou motorek - my u své a očividně ostřílený drsný Švýcar  u druhé svorně čekáme u vjezdové brány vyčleněné pro motorky. Nakonec se fronta skutečně trochu rozrostla a ve 14 hodin následuje vedoucí auto přístavního personálu slušná motorkářská kolona. Vše je organizováno s německou akurátností, takže vjezd na trajekt připomíná spíše příjezd alegorických vozů na 1. máje. 
trajekt Nordlinkpřikurtovaná motorka
Kurtujeme motorku a jdeme si odložit věci do kajuty. Za tu jsme si připlatili s ohledem na skutečnost, že následujících 14 dní nebude pohodlný nocleh, zejména v laponské pustině, tak jistý.
Večer na trajektu trávíme střídavě na horní palubě a nebo v místním baru v 11. podlaží trajektu.

Ujeto 235 km.

pátek, 25.5.2012

Připlouváme do mezipřistání v Gdyni. Do té doby poloprázdný trajekt se rázem zaplňuje a přibývá i hodně motorkářů, většinou Němců anebo se vracejících Finů. Kolem poledne loď odráží od polských břehů směr Finsko. Počasí nám přeje, ale na moři fouká a už je přecejen i chladněji. V báru je příjemné teplo :)

Upluto 506 km.
Heliport na horní paluběPoloprázdný nákladový prostor před GdyníZápad slunce nad severním mořem

sobota, 26.5.2012

Budíček v 7. V půl osmé na snídani. Po osmé přirážíme k helsinským břehům. V půl deváté jsme už sbaleni a připraveni odkurtovat motorky. Před desátou jsme již u výjezdu z přístavu a zadávám do navigace adresu kamarádů, kteří bydlí na předměstí Helsinek v Espoo.
Výjezd z přístavu Vuosaari
Předem jsem domluvil, že u nich jednu - první noc - přespíme a oni nám ukážou Helsinki. Po druhé odpoledne jsme už i s kamarády v centru Helsinek a necháváme se vtáhnout milou a klidnou atmosférou sluncem zalitého města.
Skalní kostel v HelsinkáchFinský parlamentŠvédské divadloEvangelická katedrálaPivní tramvajPohled na katedrálu z vrcholku s observatoří

Po příjemném odpoledni v Helsinkách se vracíme do Espoo. Po velmi příjemné finské sauně si užíváme poklidný večer na zahradě a pochutnáváme na výborné večeři, kterou nám naši kamarádi připravili.

Ujeto 32 km.

neděle, 27.5.2012

Po osmé vstáváme. Kamarádi nám připravili pravou finskou snídani. Při ní ještě probíráme poslední tipy a rady na směr a cíl našich následujících 12 dnů. Bohužel musíme pohodovou atmosféru opustit a vyrazit vstříc našim dalším zážitkům. Vyjíždíme proto až kolem 11. hodiny směrem k naší první zastávce - Porvoo.  Klasické domky v PorvooNa doporučení zajíždíme k náměstí, kde je vyhlášená kavárna Cafe Fanny (GPS: +60° 23' 44.22", +25° 39' 28.83") a vychutnáváme si výborný tradiční Runeberyintorttu (menší muffin z tužšího těsta plněný marmeládou). Porvoo je jinak malebné městečko s hezkými starými pravými finskými, dřevěnými domky.
Cestou dál pak tankujeme (GPS: +60° 54' 54.11", +27° 24' 10.62") a pokračujeme do Lappeenranty. Tam není nic zvláštního, tak jen tankujeme u samoobslužné benzínové pumpy, které jsou tu naprosto běžné a častější než normální.  Samoobslužná pumpa Už však tušíme, že kvůli rannímu pozdnímu výjezdu nestihneme původní plán, dojet až do Savonliny.
Kolem 18. hodiny proto kotvíme v Imatře. Hledáme ubytování. V prvním lázeňském hotelu po nás chtěli 136 EUR za noc. Vyrážíme proto jinam. Do navigace jsem si doma chytře uložil hostely, což se teď docela hodí. První ještě není v provozu (sezona v celém Finsku začíná obvykle až v červnu, v Laponsku dokonce i později). Druhý vypadá také opuštěně, ale naštěstí se v momentě, kdy už jsme to chtěli vzdát, objevila kouzelná finská babička, která sice neuměla moc anglicky, ale ukázala nám, že se dobýváme do špatné budovy, a že recepce je v neoznačené budově naproti.  Hostel v Imatře Tam už to bylo jednoduché a na místní poměry docela levné - 58 EUR pro dvě osoby na noc (GPS: +61° 11' 4.16", +28° 45' 48.29").
Ubytovali jsme se, odlehčili motorce od kufrů a vyjeli do města k místní atrakci - přehradní elektrárně (GPS: +61° 10' 11.27", +28° 46' 25.62"). Tu v hlavní sezoně (červenec a srpen) každý den vypouštějí za doprovodu hudby a světelné projekce do gejzírů vody. My jsme se bohužel museli spokojit “jen” s impozantním a trochu až hrůzu nahánějícím suchým řečištěm pod přehradou a s reklamní fotografií na mostě. Je až neuvěřitelné, jakou sílu musí mít voda vytékající z přehrady.
Vymleté řečiště pod Imaterskou elektrárnouPřehradní elektrárna ImatraTakhle nějak to vypadá, když jí vypouštějí...

Večeři odbýjíme v místním Mekáči. Příjemným, stále ještě poměrně světlým, ale už trochu chladným večerem se vracíme do hostelu. Motorku parkuju před okny hostelu na parkovišti s elektrickými přípojkami pro vyhřívání zaparkovaných aut a po desáté pomalu uleháme. Fotka na parkovišti je focena ve 21:16, ale světlo je skoro jak ve dne.

Čtvrt na deset večer - parkoviště s přípojkama na ohřev auta v zimě

Ujeto 305 km.

pondělí, 28.5.2012

Díky časovému posunu se nám stále nedaří vstát dřív, ale i tak po deváté opouštíme hostel a vyrážíme na snídani do města. Bohužel je všechno zavřené. Dokonce i Mekáč otevírá až v 10:00. Proto bereme za vděk sušenkami, které sebou táhneme až z Berlína.
V 11 hodin vjíždíme na malebnou silnici - Punkaharju (GPS: +61° 46' 53.49", +29° 19' 21.65") - vedoucí přímo mezi jezery.

Začátek malebné silnice mezi jezery - PunkaharjuNejvětší dřevěný kostel Kerimäki v Evropě
Na každou stranu je jen metr břehu a hned čistá, průzračná voda. V 11:45 se už o kus dál kocháme pohledem na největší dřevěný kostel Kerimäki v Evropě (GPS: +61° 54' 44.25", +29° 16' 58.63"). Pojme až 5.000 lidí. Bohužel je zavřený, ale i zvenku je impozantní.  V jednu hodinu odpoledne dorážíme do Savonliny k hradu Olavinlinna (GPS: +61° 51' 49.46", +28° 53' 58.48"). Je to nejseverněji položený kamenný hrad v Evropě. Rozhodně stojí za prohlídku a doporučuji si připlatit i za průvodce (v angličtině). 
Interier hradu OlavinlinnaPohled z hradu OlavinlinnaHrad Olavinlinna
Po prohlídce opět odbýjíme oběd hambáčem a hranolkama ve Finské obdobě u nás dobře známého Mekáče. Tankujeme u další samoobslužné pumpy a vyrážíme vstříc Outokumpu. Cesta vede nádhernou krajinou mezi jezery. 
Náš první Finský trajekt POZOR! Příjezd k trajektu...
Dokonce narážíme na první trajekt (GPS: +62° 8' 55.49", +28° 58' 23.44"), které jsou většinou ve Finsku zdarma. Takže přijedete, hned vás naloží a hned odjíždíte. Pravda, jednalo se o přívoz dlouhý “jen” 400 m, ale i tak to byl příjemný zážitek z naprosté dokonalosti s jakou vše jednoduše funguje.Obloha se zatahuje. Začíná pršet, a tak se v půlce Heinävedentie oblékáme do nepromoků. To jsme však ještě netušili, že se stanou našimi nerozlučnými kamarády na dalších 12 dní :)
V půl sedmé přijíždíme do malého městečka Outokumpu. Plán byl sice dojet až do národního parku Koli, ale vzhledem k příšernému lijáku jsme se rozhodli pro nejsnažší řešení, kterým byl jediný hotel Malmikumpu na náměstí (GPS: +62° 43' 35.25", +29° 0' 52.42"). Ubytování sice stálo 126 EUR, ale byli jsme v suchu a teple :)
U hotelu v OutokumpuV hotelové restauraci jsme se příjemně navečeřeli - večeřové menu bylo i za přijatelnou cenu (na místní poměry). Před spaním jsme ještě dali saunu a poučeni od zkušených Finů jsme i doplňovali tekutiny - pivem. Překvapivě se ve Finsku prodává pivo speciálně určené do sauny - ničím vyjímečným se neliší, dokonce i obsah alkoholu je jako u normálního piva. Vyhřátí ze sauny a posilněni pivkem slastně v jednáct usínáme.  
Ujeto 313 km.
 

úterý, 29.5.2012

Hotel v Outokumpu Hurá! Ráno svítí sluníčko. Snídáme v hotelu a v půl desáté vyjíždíme. Optimismus ze svítícího sluníčka nás poměrně brzy přešel a před národním parkem Koli u informačního centra (GPS: +63° 6' 50.67", +29° 46' 38.22") dokonce navlékáme nepromoky. Což se ale za chvíli ukázalo jako zbytečné, obvzláště pokud avizovaná lanovka na vrchol Koli (GPS: +63° 5' 46.62", +29° 48' 10.22") byla mimo provoz a my v těch nepromocích šlapali až nahoru pěšky. Naštěstí se pod pojmem vrchol Koli (přesněji Ukko-Koli) skrývá jen 346 m n.m. (253 m nad jezrem Pielinen), což značí pár schodů :)
Pohled z Ukko-KoliPohled z Paha-KoliLanovka nahoru - mimo provoz...

Výhled z několika vrcholků Koli (Ukko-Koli, Paha-Koli a Akka-Koli) je úžasný. Severním směrem hledíte do nekonečného jezera s ostrůvky a jižním směrem vás uchvátí nekonečné a ničím nerušené lesy. Koli je jeden z nejpopulárnějších vrcholků Finska. Je symbolem všech 4 živlů - země, vzduchu, vody a ohně.

Pod vrcholkem jsme v malé vesničce natankovali. Trochu jsme museli samoobslužný stojan přemlouvat, aby si vzal aspoň peníze, když kartu odmítal. Stejně by nám bez toho benzín nepustil, oni to tu mají chytře vymyšlené :) Ale my natankovat potřebovali, tak jsme ho nakonec anglicky přemluvili a spokojeně natankovali. 
Další cesta se ubírala přes Nurmes, které vyčnívá nad obyčejností okolních měst svým kostelem (GPS: +63° 32' 43.11", +29° 8' 4.19") a hlavně Bombanovým palácem (GPS: +63° 32' 3.68", +29° 10' 15.05").
Kostel v NurmesBomban taloBomban talo
Michalovi tu už byla taková zima, že se odhodlal k odvážnému činu a řečeno slovy klasika - kousek od severní točny se vysvlékl, aby si mohl dospod přidat teplé prádlo. Vskutku odvážný kousek, když si uvědomím, jak jsem já byl nabalený, a že jsem si tady prohodil rukavice za pohodlnější. Do teď jsem řídil v klasických kožených, pod kterými jsem měl tenké látkové a navrch přes ty kožené jsem si dával nepromokavé. Tato kombinace však dělala z mých rukou neohrabané tlapy. Proto jsem mezivrstvu - ty kožené - vyměnil za teplé fleesové, což asi zrovna neodpovídá požadavkům na bezpečnost, ale v tu chladnou chvíli jsem tuhle “okrajovou” otázku opravdu neřešil ;)
Celá severní polovina Finska je územím s volným chovem sobů
V podvečer (podle fotky to tak nevypadá) překračujeme hranici oblasti chovu sobů (GPS: +64° 35' 41.82", +28° 26' 17.20"), kterou je celá severní půlka Finska. Ne, že by tu do teď nebylo asi každých pět kilometrů varování před výskytem losů nebo sobů, ale tady už to opravdu asi bude na pováženou. A opravdu bude, ale o tom až později. 
silnice mezi jezeryProjíždíme Kajaani a pokračujeme dalších 108 km do Suomussalmi. Počasí se umoudřuje a dokonce začíná vykukovat sluníčko. Blíží se večer a tak v Suomussalmi zkoušíme hledat ubytování. Po několika neúspěšných pokusech o levnější ubytování v místní ubytovně a kempu (oboje ještě nebylo v provozu), díky místnímu staršinovi, který ze svého telefonu pohotově vytáčí číslo majitelky hostelu, nacházíme v Ämmänsaari ubytování v krásném hostelu (GPS: +64° 52' 59.24", +28° 54' 40.39").

Hostel v ÄmmänsaariJe určen pro více lidí, ale díky teprve začínající sezoně jsme na 3 pokoje úplně sami. Milá majitelka nám ukazuje, co vše můžeme volně použít - kuchyni, koupelnu a saunu a pak nám nechává klíče a odjíždí. Za asistence staršiny, snažícího se za každou cenu se mnou komunikovat kombinací svých 5 slov, které dohromady zná z němčiny, angličtiny a ruštiny, sundávám kufry z motorky a parkuju ji za domem. Hned roztápíme saunu a v místním supermarketu (cestou opět potkáváme staršinu) nakupujeme sauna olut (olut je finsky pivo). Před půlnocí a přitom stále při západu sluníčka, jdeme příjemně unaveni spát.Ujeto 418 km.

středa, 30.5.2012

Ráno přišla majitelka hostelu a uvařila nám chutnou snídani. Káva, pečivo, míchaná vajce, salám, sýr a pro finsko typická slaná vločková kaše, podávaná se sladkou marmeládou. Majitelka nám prozrazuje, že staršina, který nám včera pomáhal je místní “ožrala” a ráno se už u ní domáhal možnosti s námi posnídat. Majitelka ho prozíravě odmítla. Ale i přesto si staršina nenechal ujít možnost a počkal si až budeme dávat kufry na motorku a předal mi podivně vyhlížející neoznačenou konzervu. Z jeho strohé jazykové výbavy jsem vyrozuměl, že jsou to snad nějaké ostružiny. Neriskl jsem konzervu otevřít natož ochutnat, ale jen abych ho nezklamal jsem si ji vzal.
Počasí je polojasné. Vyrážíme směr národní park Oulanka. Kousek za Suomussalmi objevujeme krásný a jednoduchý “umělecký výtor”, který jsem večer před tím obdivoval v zasněžené verzi na zarámované fotce na stěně v hostelu.
  Tiší lidé - Quiet peopleTiší lidé - Quiet people a jeden trochu hlučnější... :)Tiší lidé - Quiet people
“Tiší lidé” (GPS: +65° 5' 38.52", +28° 54' 10.84") jsou u nás dobře známí strašáci do zelí, ale je jich tu spousta a působí to opravdu obdivuhodně a vtipně. Radost nám kazí jen horšící se počasí, proto Michal nasazuje i návleky na boty. Od strašáků odjíždíme za deště a po 300 m začíná sněžit a občas padá i lehká krupice.Nikdy bych neřekl, že tak roztomilá stvoření, jakými jsou sobi Santa Clause, jsou ve skutečnosti velké krávy, neřku-li koně s rohama... :) Setkání s prvním sobem bylo vskutku nezapomenutelné, protože z úkrytu v lese vystartoval skutečně nečekaně a těsně před motorkou (GPS: +64° 47' 12.73", +28° 50' 35.94"). 
Sob na silnici...
Měl jsem co dělat, abych se mu vyhnul. Naštěstí se to povedlo a celý manévr jsme ustáli. Korunu všemu nasadil Michal, který ukolébán, do té doby, monotóním zvukem motoru a dlouhými rovnými úseky, se prudkým vyhýbacím manévrem za mnou probral ze spánku a vcelku bezděky se zeptal: “Co to bylo? Vlk?” Tím mé vyděšené, rozbušené srdce rázem uklidnil :). 
Projíždíme několika dešťovými přeháňkámi, takže nepromoky už ani nesundaváme. 
...a do tohohle jedeme... :)Tohle počasí necháváme za sebou...
Setkáváme se i s několika dalšími, naštěstí už daleko ukázněnějšími soby. Ve Finsku mají kolem 99% silnic vykácené a vysekané pásy, více jak 10m široké, takže ve většině případů vidíte vybíhající zvíře včas a máte dostatek času zareagovat. Každopádně v 99% se každý přebíhající sob v půlce silnice zastaví a zůstane na vás "inteligentně" civět, výrazně přitom přežvykujíc svou tlamou :)

Od rána jsme ujeli 136 km, dorážíme do Kuusama. Tankujeme (GPS: +65° 57' 30.99", +29° 9' 53.58"), kontroluju tlak a dofukuju pneu a pokračujeme ještě 45 km do parku Oulanka (GPS: +66° 16' 7.69", +29° 24' 14.04"), který leží u vesničky Juuma.
Lanový most Niskakoski v parku OulankaLanový most Niskakoski v parku OulankaNárodní park OulankaPeřeje u mlýna Myllykoski v parku OulankaMlýn Myllykoski v parku OulankaLanový most u mlýnaPeřeje v NP OulankaVolně přístupná sauna na břehu jezera - NP OulankaJeden ze vstupů do národního parku Oulanka

Oulanka je poměrně mladý, krásný rozlehlý park plný řek, jezer, menších kopců a samozřejmě lesů. Můžete využít spousty turistických dobře značených okružních tras posetých místy určenými k přespání nebo jen odpočinku. Okruhy jsou třeba i 80 km dlouhé. My stíháme projít jen část malého medvědího okruhu, který je celý dlouhý asi 12 km, ale patří mezi nejhezčí. Upravené cestičky se klikatí lesem podél řek s hučícími vodopády a nad mnohými z nich vedou lanové mosty. Vskutku nádhera.

Cesta z Juumy do přibližne 120 km vzdáleného Kemijärvi je celá skoro bez deště. Občas jen pár kapek, kterým hned rychle ujíždíme. Ale  vzhledem k tomu, že nepromoky už ani nesundaváme, protože chrání před studeným větrem, tak je nám to vlastně jedno. :)
80 km za Juumou překračujeme severní polární kruh a také vjíždíme do Laponska. 
Hranice LaponskaZavřené občerstvení Tuulenpesä u polárního kruhu Překračujeme polární kruh
Bohužel kavárna Tuulenpesä (GPS: +66° 33' 15.39", +28° 5' 17.60") je zavřená, tak se zastávka omezuje jen na pár fotek. O pár metrů dál je pak přímo umělecky ztvárněný milník (GPS: +66° 33' 45.20", +28° 3' 55.71") ukazující, kde začíná země letního nezapadajícího slunce, ale také i země zimní věčné tmy.

Ve čtvrt na sedm přijíždíme do Kemijärvi. Nemůžeme minout pomník “Otvírání polárního kruhu” (GPS: +66° 42' 57.95", +27° 25' 26.79"). Pomník Otevírání polárního kruhuMožností na ubytování tu není moc, čemuž odpovídají i ceny. Téměř prázdný kemp na břehu jezera s chatkama vypadá hezky (GPS: +66° 43' 1.61", +27° 24' 46.07") a majitel ochotně přijídí po našem zavolání na telefon uvedný na dveřích zamčené recepce. Bodejť by nebyl ochotný, když chce za chatku 90 EUR.
Jídlo k večeři si kupujeme v místním Lidlu a večeříme v příjemné a hezky zařízené chatce. Ta má výhodu v tom, že ložnice má jen malé okénko, které se dá lehce zakrýt dekou, takže po dlouhé době budeme mít v noci tmu. Vůbec nechápu, že tu nikde nejsou připraveni na letní nezapadající slunce.
Večer, ikdyž za stálého svitu sluníčka, jdeme obhlédnout jezero. Voda je neuvěřitelně čistá a pěkně studená. V jedenáct večer, za jasného slunečního svitu, jdeme spát.
Ujeto 313 km.
Chatka v kempu KemijärviAltán na jezeře Ala JuumajarviSlunce stále svítí - fotka focená ve 22:15

Jezero InariObchod s Laponskými suvenýry

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.03
Známkováno: 34x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist