reline_unor



Pobaltí 2013 na 125 ccm

Proč zrovna Pobaltí? Inspirovali jsme se dovolenou mého spolužáka, který zde byl v létě 2012. Jasně Baltské státy nejsou zrovna rájem pro motorkáře – samé rovinky takže žádné pěkné zatáčky. Na druhou stranu jsou to krásné země, kam se člověk jen tak nepodívá. Takže proč je neprojet na motorce? Cestu jsem absolvoval s mým dlouholetým kámošem Kubou (Honda XR 125). Já jsem jel na Suzuki DR 125 sm. V plánu bylo vyrazit v pondělí 15. července, bohužel jsem měl motorku v servisu a to se trochu protáhlo, protože přišly špatné brzdové destičky. Nevadí, vyrážíme ve středu 18.7.2013. Před sebou máme zhruba 4000 km a 10 dní.

Kapitoly článku


 

1. den

Vyrážíme z Chuchelny (Semily) okolo půl 9 ráno. Hned po 2 kilometrech mi dochází benzín :D. Když jsem motorku dával do servisu, svítila mi kontrolka paliva, ale vím, že po rozsvícení můžu ještě najet 50 km, takže jsem to neřešil a měl v plánu natankovat v Železném Brodě. Což je tak 5 km od mého domu. Navíc když jsem motorku vezl ze servisu, tak kontrolka nesvítila, takže jsem si říkal, že zřejmě nějaký benzín dolili. No nic přemýšlím, jestli poslat Kubu, který má z mého lajdáctví záchvat smíchu,  domů pro kanystr. Rozhodneme se, že dojedeme do Brodu. Kuba jede vedle mě a já se ho jednou rukou držím až k pumpě. Naštěstí motorky jsou lehké, takže se to dá jednou rukou udržet. Tankuji plnou a konečně vyrážíme směr Harrachov. Je mi ale divné, že nesvítí kontrolka paliva, ale žárovka prasklá není. Asi se při nasazování nádrže zapomnělo propojit kabel. Až po dovolené sundávám plasty a nádrž a kontrolku zapojím. Udělal bych to hned první večer, ale neměli jsme s sebou ten správný klíč. Z Harrachova jedeme přes Jeleni Goru, Legnicu, Rawicz, Kalisz do Plocku. Naše motorky nejsou žádné pohodlné a výkonné mašiny, ale díky spacáku a stanu, který mám před kufrem, se mi sedí jako v nějakém křesílku, na Polské roviny naprosto ideální. Motorky neženeme na plný výkon pouze tak ¾ plynu a jedeme rychlostí zhruba 90 km/h. Průměr ale máme okolo 70-75km/h. U města Plock hledáme nějaké spaní, je tu jezero a u něj koupaliště. Dojdeme se zeptat, jestli by zde bylo možné přespat. Dvě hezké barmanky říkají, že ano. Stojí nás to dohromady 5 Euro. Večer dáváme na baru  pivo Lech za 1E. Ceny jako doma takže super.  Hodnotíme Polsko. Shodujeme se, že silnice nejsou tak hrozné jak každý říkal a i provoz je docela v pohodě. Ale rychlostí se tu nikdo moc netrápí, ze začátku slušně ve vesnici brzdíme na 60km/h, ale kamion před námi nám ujíždí a kamion za námi se na nás tlačí. Po pár kilometrech si na to zvykneme a jedeme přes vesnice 75km/h. Poláci sice jedou ještě rychleji, ale to už nám připadá blbé. V Polsku se sice víc předjíždí, ale že bychom se cítili nějak nebezpečně, to ne. Jdeme spát a ráno vstáváme, sprcha snídaně, balíme věci a vyrážíme.
Najeto:  480 km

2. Den

Vyrážíme asi v 8:00 z Plocku přes Ciechanow, Ostroleka, Grajewo, Augustow a směr Alytus. Jsme v Litvě a u vesnice Meteliai hledáme kemp, který jsem vyznačil do mapy před odjezdem. Dohromady nás to stojí 12E. Pijeme Litevské pivo, které jsme si předtím koupili v obchodě. Koupeme se v jezeře – je krásně čisté a teplé, ne jako ty brčály v Česku. Jsme docela unavení, máme v plánu jít spát, jen co namažeme řetězy, ale přijde za námi cizí chlap a dá se s námi do řeči. Ptá se, odkud jsme a že se mu strašně líbí naše řeč. Dáváme se s ním do řeči, je to Litevský hasič. Dovídáme se, že zítra je v tomto kempu celonárodní zraz hasičů a on je jedním z organizátorů, takže přijel už o den dřív. A protože Hasiči jsou všude stejní, zve nás k nim do velkého stanu, kde dostáváme každý do hrníčku tak 3dc vodky. Najednou se to nedá vypít, takže si vyslechnu, jaké jsme v česku holky, protože neumíme vypít vodku najednou. Pak dostáváme ještě pivo, povídáme si docela dlouho a pak jdeme spát.
Ujeto: 427km

3. Den

Ráno v 7 hodin nás probouzí zvuk sirény a před stanem je vysmátý hasič ze včerejšího večera. No nic, aspoň toho hodně stihneme. Balíme věci a vyrážíme. Obloha je zamračená, ale to nám náladu nekazí.  Vyrážíme směr Kaunas. Ve městě přichází první déšť, spacák dáváme do pytle a zbytek zakryji pláštěnkou. Nepromok ani jeden z nás nemá, naštěstí déšť poměrně rychle přechází a my vyrážíme směr Klaipeda. Chvíli jedeme po dálnici, ale přichází silný déšť a nepříjemný boční vítr. Motorky nejedou víc jak 100 km/h, předjíždějí nás kamiony, proto z dálnice sjedeme a jedeme po menší silnici, které vede podél. Stále prší, takže občas zastavíme v nějaké zastávce. Boty máme omotané folií, aby do nich nenateklo. Tohle ‘‘těsnění‘‘ stejně vydrží jen pár kaluží a pak už je to jedno.  Cca 30 km před Kleipedou najíždíme zpátky na dálnici, boční vítr je tak silný, že každý poryv nás posune o půl metru. Pořád jedeme v náklonu, aspoň, že už neprší. V Klaipédě se nalodíme na trajekt, který nás doveze na Kurskou Kosu. Svítí sluníčko a my usycháme. Kurskou kosu projíždíme až k ruským hranicím. Cestou se koupeme v Baltu. Fouká tu velmi silný vítr a Kuba postaví motorku proti větru a po chvíli mu padá, je nutno dodat, že Honda má velmi krátký stojánek. Já jsem měl DR taky proti větru, ale naštěstí nespadlo. Na Hondě je zničený zadní blinkr a nějaké oděrky. Kuba blinkr posbírá, žárovku najde až na konci parkoviště, k našemu údivu není prasklá. Večer blinkr ‘‘opraví‘‘ izolepou a vše funguje. Moře bylo překvapivě teplé, jenom škoda toho větru. Moře ale není na plavání, jsou zde velké vlny - na blbnutí super.  Nakupujeme nějaký pivko v supermarketu, a protože kemp je strašně drahý, stavíme stan na parkovišti mezi motorkami. Chtěli jsme někde v přírodě, platí tu však přísný zákaz stanování. Kurská Kosa je nádherné místo, které stojí za navštívení, akorát ceny jsou zde díky turistům poněkud vyšší než v celé Litvě.
Dnes najeto: 400km

4. Den

Začínáme u ruských hranic a jedeme zpátky na sever na trajekt do Klaipedy. Dnes je v plánu bývalá ruská raketová základna u městečka Plateliai. Chvilku bloudíme, ale základnu nakonec najdeme. Bohužel opět prší.  Z této základny byly v roce 1968, namířeny rakety s jadernou hlavicí i na Československo.  Po krátké prohlídce jedeme navštívit náš další cíl – Horu křížů. Ta je u města Šiauliai. Počasí se zlepšuje a usycháme. Horu křížů nacházíme celkem snadno. Procházíme se mezi kříži. Je to opravdu zajímavé a úchvatné kolik křížů se zde nachází. Na obloze vidíme černé mraky a tak balíme boty do folie a motokrosové helmy přelepujeme páskou – protože otvorem mezi brýlemi a helmou nás bombardují kapičky deště, to je opravdu nepříjemné. Jedeme do Lotyšska za totální průtrže mračen. Na benzínce potkáváme dva motorkáře na BMW GS v neproucích, nevěřícně na nás koukají a kroutí hlavami. No nic nejsme padavky a po natankování zase odjíždíme. Přejedeme hranice a jsme v Lotyšsku. Jedeme především po menších silnicích, které jsou vyasfaltovány jenom přes vesnice. Mezi vesnicemi je jenom šotolina. Místní na ní jezdí opravdu rychle. Počasí se vylepšuje a my přijíždíme do města Jurmala. Hledáme kemp, stavíme stan. Jdeme se kouknout na pláž, opět fouká silný vítr, který mi dokonce převrátí pivo.
Najeto:  458 km.

5. Den

Ráno jedeme do Rigy, ale zastihne nás průtrž mračen. Takže opravdu rychle projíždíme centrum. Ani nezastavíme na fotku. Rychle uháníme směr Talinn. Tenhle déšť byl opravdu silný a jsme promočení až na kost. Za pár kilometrů už jen slabě krápe, ale déšť nás pořád dohání, takže jedeme ‘‘co to jde‘‘. Za hranicemi potkáme super benzínku s jídelnou, dáváme parádní oběd a trochu usycháme.  Navečer přijíždíme do Talinnu, který si procházíme. Je to krásné město, které připomíná Prahu. Najdeme parkoviště pro obytné vozy, kde nás za 10E dohromady ubytují. Věci už máme naštěstí skoro suché, zbytek usychá za krásného západu slunce. Dáme si večeři, a pak se jedeme projet do večerního Talinnu, prostě paráda.
Najeto: 385 km

6. Den

Ráno se poprvé vzbudíme do krásného počasí, máme fakt super náladu a vyrážíme. Dnes chceme navštívit: vodopád Jagala, nejsevernější bod Estonska a celé naší cesty, a mekku českých turistů v Estonsku – Kundu. Vše jde podle plánu, za krásného počasí přijíždíme do Kundy, kde nám začne pršet. Za deště děláme zápis do kundího deníku, fotíme se u značky a rychle odjíždíme. Doufáme, že dešti zase ujedeme jako včera, ale je to snad ještě horší, během chvíle jsme mokří až na kost. Chtěli jsme dojet až do Narvy ale ve městě Johvi to vzdáme a hledáme hotel. Tohle je první den kdy nám pršelo opravdu celé odpoledne a ani jednou se to na chvilinku nezlepšilo, ve stanu by to bylo prostě peklo. Hotel stojí  70E, nic jiného nám ale nezbývá. Ubytujeme se a sušíme věci. Večer jdeme do hotelové restaurace, dáváme večeři a pak pár piv. Poté si přisedneme ke skupince Estonek, se kterými si povídáme o všem možném. Když jdeme spát a koukneme z okna, venku pořád prší a tak nelitujeme vyhozených peněz. Ve stanu by to prostě dneska opravdu nešlo.

Najeto:  242 km.

7. Den

Díky včerejšímu dešti nabíráme zpoždění a ráno váháme, jestli pojedeme do Narvy nebo okolo Čudského jezera na jih směr domov. Ale protože venku je už docela, hezky jedeme do Narvy, kde procházíme hrad a koukáme přes řeku na Rusko. V Narvě se otáčíme a jedeme zpátky přes Johvi, kde se dáme okolo Čudského jezera k městu Tartu. Cestou stavíme, koupeme se v jezeru a jíme oběd. Přejíždíme hranice do Lotyšska a u města Aluksne nakupujeme, a protože začíná pršet, stavíme stan. Našli jsme docela dobré místo cca 100 metrů od hlavní silnice. Uvařím večeři a začne pršet – pěkně to dneska vyšlo, dáme pivko a jdeme spát.
Najeto: 390 km.

8. Den

Ráno je docela hezky, jedeme směr Daugavpil zpátky do Litvy. Navštívíme geografický střed Evropy, Vilnius a vodní hrad Trakai. Ve Vilniusu vidíme vážnou dopravní nehodu, kdy autobus přerazí sloup veřejného osvětlení, který při svém pádu strhne trolejbusové troleje, které nás míjí opravdu o kousek, naštěstí v protisměru nic nejelo tak jsme tam stihli před padající trolejí poodjet. Sloup dopadne na střechu auta naštěstí na zadní sedačky, kde nikdo nesedí. Otřeseni parkujeme motorky a procházíme si město.  Ale ani jeden nemáme po této příhodě dobrou náladu. Ta se nám zlepšuje až u hradu Trakai. Ten je opravdu krásný, jsme ale stále ve skluzu a tak se snažíme najet co nejvíce km. Navečer máme štěstí a narazíme na pěkný kemp cca 100m od silnice. Stavíme stan, večeře a spíme.
Najeto: 430 km.

 

9. Den

Oproti plánu jsme ve skluzu jenom pár kilometrů. Dnešní cíl je město Plock, kde jsme spali i první noc.  Cesta ubíhá poměrně rychle a okolo 6 hodiny večer máme postavený stan a dáváme pivko.
Najeto: 360 km.

10. Den


Cesta stejná jako první den.
Najeto: 480 km.

Závěr:


Byl to super výlet. Motorky to zvládly na 1*. Nikdy nebyl žádný problém. Potkali jsme super lidi a viděli krásná místa. Jenom škoda toho počasí. V celé Evropě bylo nádherně, pouze v Baltských státech bylo ošklivo. Ale to nám dojem z dovolené nekazí. Celkově jsme najeli 4000 km. A nebýt drahého hotelu, vešli bychom se do ceny 6500 kč/osoba. Největším nákladem byl samozřejmě benzín.
Odkaz na kompletní mapu (nechce se mi znova všechny body označovat) : http://goo.gl/maps/Wv5d1

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (25x):


TOPlist