Z Valašska do Dánska a zpět

Příprava

Letos jsem věděl, že manželka a její kamarádky poberou dětičky a vyrazí si někam k moři. Já to válení u vody v horku moc nemusím, tak vznikla ideální příležitost, vymínit si taky dovolenou dle svého gusta – na motorce jak jinak.
A protože manželka se mnou ráda jezdívá, vybral jsem destinaci, kde to bude především o chlapském drsném ježdění nadoraz.
Bude to o spaní ve stanu, bez velkého počtu kochacích zastávek, bez koupání v moři, s jídlem z konzerv a sáčků.
Bylo rozhodnuto – Dánsko. A tak předpokládám, že jedu do země kde s velkou pravděpodobností opakovaně zmoknu a kde bude celkově chladné počasí.
Bude to pro mě neznámá, zajímavá a jiná země a zvládnout to bude další příjemný zářez na pažbě.

Začal jsem zjišťovat, co je v Dánsku zajímavého a jak jinak začít, než číst cestopisy na Motorkářích.cz.
Světe div se, ale jsou tu jen 3. To ale stačilo na to, abych vypíchl dostatek zajímavých míst a poskládal je do ucelené trasy.
Hodně mi v tom pomohl Bobrvanův cestopis z ježdění po Dánsku a kdo ho četl, snad už ani nemusí pokračovat, protože trasa a navštívená místa jsou hodně podobná.
S Bobrvanem jsem prohodil pár e-mailů, dal mi pár cenných informací a zkušeností, za což mnohokráte děkuji.
Trasa, itinerář, pojištění na cesty + asistenční služby, nakoupit nějaké to jídlo, protože v Dánsku jsou ceny stejné jako u nás, ale x aktuální kurz (3,6Kč / 1DKK), tedy značně draho, nakoupit Zloté, Eura, DKK, aktualizovat mapy v navigaci a jede se. Ubytování budu řešit cestou - co najdu, jen tu první noc si zjišťuji kde, protože pojedu celý den a nechci trávit večer hledání kempu.
Když tu trasu shrnu.  První den to vezmu ze Vsetína okolo Ostravy do Polska pro levnější benál, pak podél německých hranic kolmo na sever až ke Štětínu, přejezd do Německa podél pobřeží do Rostocku. Odtud trajektem do dánského Gedseru na ostrově Falster, pak přes ostrov Mön na ostrov Sjæland (kde je i Kodaň) a skrz ostrov Fyn na pevninu. Odtud východní stranou na max. sever kde se potkává Severní a Baltské moře a pak západní stranou Dánska zase na jih a to celé cca za +/- týden. Toliko v kostce popis trasy.
Posem zkrácená verze cestopisu.

1.den - Sobota

Je sobota 13.7.2013, 06:00 hod ráno a já vyrážím ze Vsetína. Počasí nic moc, vcelku chladno, sychravo a mlhavo.

Po 30 km mám na sobě oblečené krom pláštěnky vše, co jsem si vezl. Chvílemi váhám, zda to nemám otočit, protože jsem oblečení redukoval na nutné minimum a zdá se, že na to kam jedu to bude málo.
K poledni se počasí lepší, ale stále se neodvrstvuji. Dnešní den musím urazit maximum km, mám cíl v blízkosti Peenemünde – německé továrny z druhé světové války, kde probíhal vývoj a testování nechvalně známých raket V1 a V2.
Muzeum chci navštívit druhý den ráno a pak hyjó co nejdřív na trajekt. Ten nemám rezervovaný, protože se musí platit předem a já nechtěl být svázaný přesným časem odjezdu – prostě to risknu.
Tedy první den zastávky pouze na tankování, záchod a svačina, což se dělo najednou každých cca 200 km.
Do vytipovaného kempu dorážím okol 19 hod – je plno, není místo ani pro malý stan. Chytrá krabička od Tomtoma nachází v blízkosti další, tak se přesouvám (11€/noc). 20:00 už baštím večeři z báglu a jsem rád, že jsem dnešní transport dlouhý cca 840 km přestál ve zdraví.

2.den - Neděle

Ráno vstávám brzy – okolo 6. hod, je velmi větrno, teplota 16°C, vše balím, posnídám a vyrážím směr muzeum. Protože je to kousek, za 20 min jízdy jsem tu. Je 07:30 hod, dobrý čas.
Bohužel se muzeum otevírá až v 10 hod, sakra. Pojezdím po okolí, nadělám pár fotek, koupím nějaké pohledy a už vidím, že otevřeli ruskou ponorku, která je zde zakotvena v blízkosti muzejního areálu – bohužel separátní vstupné 7€, ale rozhodně to stojí za to. Ponorka je v původním stavu a na podkreslení atmosféry, jsou zde pouštěny zvuky motorů, sirén, zpěv mužstva a ty se mění, jak celou ponorkou člověk prochází. Jsem tu úplně sám a mám pocit, že ta ponorka pluje.
Muzeum je již otevřené tak valím do areálu bývalé tepelné elektrárny. Je zajímavé to vidět. Přiznám se, že jsem se nechtěl motat po vnitřní části muzea a tak jsem procházel pouze vnější areál a elektrárnu jako takovou a to mě krapet zklamalo, protože podle fotek jsem čekal více vojenské techniky. Ale je zde možné prolézt raketový člun, vidět 2 rakety, ale tím to pomalu končí. Co bych taky chtěl za 9€, že.
Po prohlídce sedám na moto a valím na trajekt.
Tady si neodpustím malou story, kterou jsem zažil cestou z muzea (spíš jde ale o ostudu).
Jede se podél pobřeží, ale moře jsem pro stromy ještě pořádně neviděl, tuším nádhernou písečnou pláž a tak i přes všudypřítomné zákazy zastavení na kraji lesa zastavuji – jediné rozšířené místo. Sice je tu hromada jakési posekané trávy, která spíš připomíná kopu hnoje, ale na tu chvilku . . . .
Zamykám vše na moto a vrhám se do lesa. Za ním pláž jak z filmu. Široká čistá prázdná od nevidím do nevidím jen písek.
Udělám fotky, přesvědčím se, že moře je studené jak sviňa a valím zpět k motorce.
Nabalím na sebe vše, připraven k jízdě nasedám. Trhnu s motorkou, abych ji postavil z bočního stojanu, jenže jsem to krapet přehnal, kopejtka to na písku neudržela a už padám a zrovna na tu hromadu sraček.
Válím se tam jako to prase. Vyškrábu se zpod motorky a okamžitě ze sebe sundávám hadry, abych to oklepal.
Vcelku se to podařilo. Nicméně nemůžu zvednout nabalenou motorku. Řídítka se mi stočila pod motku a tak nemám páku na zvednutí. Nakonec jsem z toho něco sundal a s vypětím všech sil, ji asi na pátý pokus postavím. Mít tam o pár nalepených much víc tak to fakt nedám. Určitě jsem měl chvilku i oči před hlavou jak jsem tlačil, abych to dal.
Sedám a jedu, naštěstí jsem nic neohl ani neurval.
Do Rostocku je to cca 190 km.  V přístavu jsem v 15:00. Následující loď je plná, tedy kupuji lístek (57€) na tu další – musím čekat 2,5 hod. Tato dvě dnešní zdržení mi zabírají notný kus dne a do Dánska se dostanu až po 19. hodině. No-co patří to k dobrodružství.
Po příjezdu trajektu se motorky naloďují jako první a je třeba je připásat. Trochu s tím bojuji, protože je popruh zem-zem krátký a motorku nemůžu pro jakýsi výstupek v podlaze posunout dopředu, ale povedlo se.
Trajekt je pro mě nová zkušenost, tak celé 2 hodiny plavby šmejdím po lodi a většinu času trávám na venkovní palubě.
Protože to bylo krapet hektické odpoledne, nějak jsem zapomněl i jíst. Jídlo mám zamčené v podpalubí, tak kupuji pakl tyčinek Twix a jedno zrzavé v plechu a večeře je na světě.
Je velmi větrno a to co na obloze před sebou vidím, se podobá spíše konci světa než místu, kde chci trávit týden na motorce.
Je 19:45, čas jít odmotat motorku, vjíždíme do přístavu Gedseru.
Mám značný problém shodit motorku z hlavního stojanu, naložená je těžká jak těhotná slonice a stojan klouže po kovové podlaze. Ne a ne seskočit. Až za asistence švédského motorkáře, se kterým jsem se při čekání na trajekt dal do řeči, se to podařilo. Hurá jsem v Dánsku!
Protože je proti plánu o několik hodin více, pro dnešek toho nechávám a hledám kemp. V Dánsku to není problém.
Kempů je tu hodně, ale všechny, které jsem prošel, jsou jiné než ty naše. Můžete zapomenout na nějakou hospodu, točené pivko, trempy opékající buřty na ohýnku – nic takového. 90% kempu jsou karavany v nich zalezlí důchodci čumící na TV a krom kuchyňky, WC, sprch a recepce s malým obchůdkem tu nic není.
Vyřizuji formality, a protože je to první dánský kemp, vyřizuji i Camping card. Celkem platím 244 DKK.
Po standardních večerních procesech se jdu projít za hráz mrknount večerní moře.
Hned na začátek zmíním, že počasí se výrazně zlepšilo, celý můj výlet jsem měl slunečno až horko a nepršelo ani jeden den. V Dánsku je krapet chladněji, protože je zde větrno ale celé jsem to odjezdil v triku a bundě.
Dnes naježděno 237 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE