Bobři v Dánsku

Okružní jízda Dánskem s návštěvou památek a koupáním.

Bobři v Dánsku

Kapitoly článku

Po roce spřádání plánů na návštěvu Vikingů v jejich zemi, šetření korunek a dalším čtvrt roce hledání po internetu a konzultací s kamarády, je na konci března rozhodnuto – o prázdninách jedeme do Dánska. Následují další 3 měsíce slaďování dovolených, plánování tras, kempů a zajímavostí k navštívení a taky Bobrvanovy snahy naučit se alespoň několik desítek nejnutnějších vět v dánštině (k tomu ovládáme trochu angličtinu a něco málo německy, francouzsky). Doplňuje se výbava i oblečení, zadáváme výrobu klubových a státních vlajek a řešíme dalších tisíc „důležitých zbytečností“. Krizová situace nastává tři týdny před odjezdem, „smrtí“ starteru na Bobrvančině Viragu 535 při návratu z každoročního výjezdu na Slovensko (V.Tatry). Naštěstí borci ze servisu MMB v Mladé Boleslavi vše stihli opravit včas a motorka je týden před plánovaným startem připravena na cestu. V polovině července máme všechno pohromadě, vyměněné peníze a můžeme vyrazit. Budeme stanovat v kempech, takže si povezeme vše sebou na motorkách. Jídlo budeme nakupovat postupně po cestě, s sebou vezeme jen trochu na cestu a první večeři, protože plánujeme pozdní dojezd do kempu a nevíme, jak bude kde otevřeno. Nadchází chvíle, kdy vše potřebné mizí uvnitř báglů a kufrů a tyto jsou v předvečer výjezdu nasazeny a upevněny na stroje. Ještě upevnit nezbytné vlajky a jsme připraveni. 

Den 1 - sobota 23.7.2011: Brandýs nad Labem (CZ) – Krusa (DK) 850km / 13 hodin.

Vstáváme v 7 hodin a odjíždíme v 8 hodin, což je na nás docela slušný čas. Na cestu se vydáváme v sestavě:
- Martin Bobrvan Jr. s přítelkyní Lucií – Honda CB 1300 (r.v.2001)
- Iva Bobrvanka - Yamaha Virago 535 (r.v.1996)
- Fanda Bobrvan - Yamaha Virago 1100 (r.v.1999)
Počasí nám přeje, je polojasno a teplota okolo 14 stupňů už takhle ráno a předpověď na skyfly.cz hlásí, že mimo dnešního večera a noci a části zítřejšího dopoledne má být docela hezky. Jsme však rozhodnuti absolvovat připravenou a dlouho očekávanou dovolenou za jakéhokoliv počasí. Na první pumpě, ještě v Brandýse nad Labem, dotankováváme až po okraj nádrží a míříme na sever. Lidi se za námi ohlížejí, protože to vypadá,že se stěhujeme. Bobrvanka veze jeden 60litrový a jeden 40litrový nepromokavý bágl a oba plné boční kožené 15 litrové kufry. Bobrvan Jr. má naloženy 4 textilní Givi kufry a obrovský tankvak celkem o objemu 130litrů. Bobrvan dostal zbytek – 2x 80litrový nepromokavý bágl,zadní kožený 35litrový kufr,dva boční kožené kufry po 20 litech a 15 litrový tankvak. Najíždíme v Letňanech na dálnici směr Ústí nad Labem a kilometry na tachometrech začínají naskakovat. Jede se hezky, počasí slušné a tak držíme cestovní rychlost 120km/hod., pokud to silnice a ostatní řidiči dovolí. Po hodině zastavujeme na poslední české pumpě, dotankováváme a po dámské čůrací pauze opět vyrážíme. Mezitím se nám u naložených mašin fotí nějací turisté z Rakouska (byli ale slušní a zeptali se předem). To už je cca 16 stupňů a po projetí tunelů na hranicích vidíme u silnice stát německé policisty,kteří se otáčí po našich naložených strojích. Naštěstí jen hlavami a jinak zůstávají v klidu. Netušíme (zvyklí z ČR na různě ukryté měřící a zastavující příslušníky), že jsou to nadlouho poslední policisté, které vidíme. Začíná trochu foukat a místy nás vítr trochu vodí po našem pruhu dálnice, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout mírným ubráním plynu. První problémy přicházejí při průjezdu Berlínem, který sice absolvujeme po okruhu, ale nějak se tu daří kolonám a tak nabíráme zpoždění oproti harmonogramu. Zpoždění se začíná zvětšovat, protože dálnice na Hamburg/Kiel,je několikrát stažena do jednoho pruhu a omezena rychlost. Posledních 100 km k hranicím Dánska je již na dálnici v podstatě souvislá jedoucí řada aut ve všech pruzích. Když se pak po ujetí dalších cca 40 km,začíná tvořit pomalu popojíždějící kolona,začíná navíc ještě mrholit. Odbočujeme na odpočívadlo a oblékáme nepromoky. V této chvíli jsme tam už měli být (je něco po 18 hodině) a předpověď počasí se začíná ukazovat jako správná. V zápětí odbočujeme znovu, na poslední pumpu v Německu, kde Bobrvan zkouší svou „dánštinu“ v debatě se starším Dánem, vracejícím se z dovolené v Německu. Oba se na sebe usmívají a brebentí. Bobrvan pak přiznává, že rozuměl tak desetině a Dána jsme se radši neptali… Vyrážíme zpět na silnici, kde to již skoro stojí. Rozhodujeme se zkusit to po našem a najíždíme na středovou čáru mezi prostředním a nejrychlejším pruhem. Oba kluci v oranžových nepromocích svítí i v šeru a najednou se před námi vytváří asi 2m (místy i 3m) široká cesta a všichni řidiči, bez rozdílu národností, uhýbají do stran – to je paráda! Zjišťujeme, že před námi je most přez umělý kanál spojující Kiel a deltu Labe - Nord Cutsee kanal (projíždí tu i námořní lodě) a že vše způsobuje vítr na mostě, protože značkami je rychlost postupně snižována až na 60km/hod. Hrdinně vjíždíme na most a vítr se raduje z nových hraček. Vodí nás od kraje ke kraji a s radostí se opírá do našich naložených strojů a zásobuje nás sílícím deštěm. Ale i tento most má svůj konec a ještě pár kilometrů jízdy a Flensburg (na dánské straně značen jako Flensborg), je za námi a vjíždíme do prvního dánského městečka Krusa. Hned na okraji je hledaný kemp a my doufáme,že údaj v cestovních průvodcích je mylný a kemp má otevřeno i po 18 hodině. Je těsně po 21 hodině a kemp má do 22 hodin. V recepci jsou dva mladí kluci (do 25 let) a překvapivě zjišťujeme, že „neumí dánsky“:). Nakonec pomáhá němčina s angličtinou a vystavují nám kempinkovou kartu (mimochodem u nás v ÚAMK chtěli 1000 Kč za jednu a musel ji mít každý z nás – zde bude stát 100 DKK a stačí nám jedna pro všechny) a určují místo ke stavbě stanu.
Dostáváme elektronické karty ke dveřím umýváren a vybavení kempu a také k vjezdové závoře. Přichází další šok – nechtějí peníze předem, ani žádný doklad, který by zůstal na recepci. Bobr Jr. rychle nachází určené místo a stavíme stany. Mezitím naštěstí na chvíli přestává pršet a tak stíháme vše naházet dovnitř suché. Není tu nikde zpevněné místo, a tak stavíme motorky na rovinku na trávu u velikého ohniště a doufáme, že se stojánky neproboří. Stíháme ještě jídlo a exkurzi po vybavení kempu a honem do stanů, žene se bouřka. 

Adresa kempu: Abenravej 7 – 6340 Krusa, www.krusaacamping.dk


Den 2 - nedělě 24.7.: Krusa - Hvide Sande (u Ringkobingu) - 200 km / 8 hodin


Celou noc fouká silný vítr a leje a tak Bobr Jr. několikrát kontroluje stabilitu strojů. Vše je v pořádku,takže ráno i když se nám nechce, balíme a po snídani u stanů vyjíždíme z kempu. Zatímco Bobrvan platí na recepci, začíná poprchávat a tak vyjíždíme v nepromocích. Po několika kilometrech nás předjíždí auto dánské policie, ale jede za jiným cílem, nás si vůbec nevšímá. Vzápětí se dostáváme k prvnímu dnešnímu cíli – sběrnému táboru z II.světové války Froslevlejren, kde byli internováni dánští občané před nuceným odjezdem ze země.
Místo je udržované,slouží jako památník a je přístupné veřejnosti. Dalších nemnoho kilometrů a již máme před sebou druhý dnešní cíl – kostel (Kirke) v obci Tinglev. Prohlížíme krásnou stavbu a udržovanou přilehlou zahradu, kde je i hřbitov. Místní, vycházející z kostela, si nás s úsměvem prohlížejí a ukazují si na vlajky. Sundáváme část oblečení, protože déšť ustal a jedem dál.
Silnice jsou bez jediné záplaty,asfalt hrubozrnný,takže po počátečním strachu z uklouznutí kola,se začínáme osmělovat a jedeme výrazně rychleji (ale v rámci povolených rychlostí). Schackenborg Slot – zámek,náš další cíl,je letním sídle prince. Zde nás čeká překvapení v podobě historické dlažby, která namoklá představuje docela nebezpečnou jízdu. Vše ale dobře dopadá a parkujeme na parkovišti (jak jinak než neplaceném). Pěšky se vydáváme k zámku a vše zůstává na motorkách. Po prohlídce zvenku (dovnitř se nedá) sundáváme další části oblečení, ale nepromoky z opatrnosti necháváme.
Vyrážíme směr Ribe, nejstarší město Dánského království. Příjezd je zase po kočičích hlavách, ale už suchých a tak jedeme v klidu. V Ribe prohlížíme katedrálu – Ribe Domkirke s věží z 12. století, která je vysoká 50m a má 248 schodů, (vstup do poloviny katedrály je zdarma, druhá polovina 10 DKK), procházíme křivolaké uličky s různě křivými historickými domy a muzeem Vikingů. Bobrvan zkouší na parkovišti svou špatnou francouzštinu a setkává se s nadšením francouzského turisty. Na parkovišti pak svlékáme co se dá,včetně nepromoků, protože už je alespoň 22 st.C a polojasno, takže sluníčko o sobě dává silně vědět. Vyrážíme dále směr Esbjerg, který je pátým největším městem Dánska a stačí mu na to 83.000 obyvatel a největším přístavem v zemi.
Míříme k jeho vyhlídkové věži Vandtarnet (bývalá vodárna) v nejpůsobivějším přístavu celé země. Ještě bych měl uvést, že jezdíme bez navigace, protože máme Jr. Tomu se prostě zadá cílový bod (v tomto případě samozřejmě již doma) a on se podívá do mapy, udělá pár poznámek na papír do tankvaku a pak nás zcela samozřejmě dovede na první pokus na určené místo!!! Parkujeme pod věží a máme kliku,protože je půl 4 a mají otevřeno do 16 hodin. Sympatický pán v pokladně říká, že Lucka platit nemusí, že ji bere jako dítě (152cm). Takže 3x15DKK za vstup a již šlapeme po schodech (každý schod má svého sponzora,který je na mosazné destičce zapsán na svém schodu) a nakonec točitým schodištěm na vrchol. Odměnou nám je krásný výhled na opravdu úchvatný přístav i město. Loučíme se s městem a hledáme pumpu na doplnění paliva (11,51 DKK/litr), což se daří na třetí pokus (neriskujeme boj s automatem). Následně jíme v McDonaldu (pití v neomezeném množství) a již přichází nejkrásnější část dnešní jízdy. Po vyjetí z městečka Nimindegab se před námi otvírá silnice vedoucí po úzké šíji mezi mořem a velikým fjordem. Po obou stranách 20km dlouhé silnice jsou pískové duny porostlé travou, občas malý válečný pěchotní bunkr obležený turisty a všude malé zděné rekreační domky, se střechou z trávy, které dokonale zapadají do rázu krajiny.
Dorážíme do kempu, kde již dánsky paní majitelka umí trochu víc :), a ubytováváme se. Tentokrát tato procedura díky kempinkové kartě trvá jen pár minut. Stavíme stany ve slunečném počasí, necelých 50m od zálivu Ringkobing fjordu a jdeme ohlásit číslo místa, kde stojíme platíme dopředu (majitelka se diví,ale souhlasí) a nakupujeme v kempovém krámku. (1,5litrová voda = 10,5 DKK). Přecházíme silnici a jdeme mezi domky asi 300m k velké duně, za kterou je již pláž Severního moře. Mácháme se po kolena a koupání vzdáváme,protože vlny jsou až 1,5m a mají silný zpětný tah. Za křiku racků se vracíme do kempu a jdeme i okouknout záliv fjordu,na druhé straně kempu. Vše je usušeno,večeříme u stanů,následuje horká sprcha v čisťounkých sprchách a rozebíráme první den u stanů. Stále je skoro jasno a tak i v 11 večer je stále krásně vidět. Uleháme za hukotu větrné elektrárny, stojící přímo v kempu u hlavní budovy a rychle usínáme.

Adresa kempu: Sdr.Klitvej 185,Bjerregaard, 6960 Hvide Sande, www.bjerregaardcamping.dk

Den 3 - pondělí 25.7.: Hvide Sande - Skagen - 355 km / 9 hodin

Ráno nás vítá mrholením, které ale rychle přestává a tak vyjíždíme v 18 st.C a suší. Vyrážíme a brzy přejíždíme malý a zdvihatelný most na druhou,10ti kilometrovou část šíje. Po projetí městečka Sondervig se stáčíme na východ, směrem na Viborg (34.000 obyvatel). Viborg je co do rozlohy 2. největší obcí Dánska (zabírá 3,3% plochy celého království), byl založen již v 8. století a chlubí se katedrálou z poloviny 12.století, kterou stavěli celých 50 let. Jedeme asi 150km do bývalého vápencového dolu Kalkgruber mezi městy Monsted a Daugbjerg. Zde absolvujeme bez průvodce a jakýchkoliv omezení pohybu prohlídku dolu, který dnes slouží k vyzrávání sýrů. a také jako zimoviště netopýrů. Je to docela zajímavá zkušenost,kdy vás neomezuje nic než vaše zvědavost a odvaha někam vlézt. Označené a lehce osvětlené jsou pouze hlavní cesty, boční chodby včetně těch, ve kterých je i půl metru vody, jsou bez osvětlení, ale volně přístupné. Už chápeme, proč dánské rodiny vycházely z parkoviště (samozřejmě neplaceného) v holinkách a s baterkami v rukou.
Nakonec šplháme i na komín bývalé pece,kde se materiál upravoval a užíváme si vyhlídku. Celá budovy s pecí je upravena na muzeum s expozicí a modelem areálu. Další zajímavostí jsou dobové záchody – tedy zvenku to tak vypadá.. Když ale vstoupíte do dřevěné budky (něco jako naše vesnické kadibudky, ale uvnitř je supermoderní vybavení, včetně osoušečů. Po návratu na parkoviště zjišťujeme, že asi nestihneme další bod dnešního programu a to oceanárium Nordsoen v městě Hirtshals s 6000 obyvateli (mimo jiné i přístaviště s trajekty). V oceanáriu je největší akvárium v Evropě s úctyhodným objemem 4,5 milionu litrů vody. Přesto tam jedeme oněch 150km, abychom si to okoukli a věděli na zítra, co a jak. Za stopadesáti tisícovým Aalborgem přejíždíme přez Limfjorden, který v podstatě odděluje Jutsko (u nás více známě jako Jutský poloostrov) od severní části Dánska a spojuje Severní moře a Aalborský záliv (Aalborg Bugt) v Baltském moři. Nakonec dorážíme hodinu před zavíračkou (mají do 18 hodin), ale rozhodujeme se odložit návštěvu na zítra.
Vyrážíme tedy do nejsevernějšího města Dánska, Skagenu (10.000 obyvatel), na slavnou pláž Grenen,kde se stýkají vody Severního moře a Baltského moře. Po 30km, které dojíždíme za zatažena, začíná mrholit a tak nasazujeme na odpočívadle nepromoky a závěrečných 20km absolvujeme v nich. V kempu je sympatický Dán, který nám i přez evidentní odpor jeho kolegyně určuje dvě místa na stany a dává nám tu nejmenší možnou cenu. Když pak začínáme stavět stany na nádherných (a zřejmě i skoro posledních volných místech) v rohu kempu a skoro na pláži, začínáme chápat odpor oné ženy (zároveň zjišťujeme, že to nebylo nic proti nám), dát tato místa někomu jen na jednu noc. Stavíme stany, jdeme se najíst do kiosku a pak následuje procházka po pláži, kolem bývalých pobřežních dělových bunkrů (volně přístupných) a náhle spatřujeme zřejmě lovící delfíny. Snažíme se je vyfotit, ale jejich pohyb je nesmírně rychlý a vynořují se nahodile. Pokračujeme tedy po pláži Grenen s bílým pískem, kolem 46 metrů vysokého majáku (v určené hodiny je možno část si ho prohlédnout i zevnitř), pozorujeme obrovské lodě venku na rejdě a pak již konečně (po asi 3km), docházíme na vysněnou špičku pobřeží.
Je zrovna odliv,takže muži musí přenášet ženy přes potůčky,které přerušují pláž a vytékají z lagun zbývajících po návratu vody do moře. Poslední z lagun má rozlohu fotbalového hřiště a hloubku kolem metru. Když se konečně dostaneme na správné místo, kluci vyhrnují kalhoty a brodí se vodou co nejdále,aby měli „každou nohu v jiném moři“. Dámy konstatují, že je to moc studené (co by jste chtěli v 11 večer a navíc v případě těchto dvou moří?) a tak jen fotí. Zpáteční cestu absolvujeme stále docela za světla.lezeme ještě na vyhlídku na jeden z bunkrů a fotíme noční (tichý) kemp a po opláchnutí písku a hygieně zalézáme do spacáků.

Adresa kempu: Grenen Camping, Fyrvej 16,9990 Skagen, www.grenencamping.dk

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.45
Známkováno: 20x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist