Z deštivého Rakouska do slunného Chorvatska 2013

4. 9. 2013 Den první: První kilometry a první bloudění

I přes to, že máme většinu věcí připravenou už z předešlého večera, trvá nám pěkně dlouho, než všechno navěsíme na Bandita a vydáme se na cestu. Původně jsme chtěli vyrazit někdy před osmou, ale vinou různých zdržení vyjíždíme až kousek po deváté. Motorka je naložená, řekněme, více než dostatečně. Po stranách půjčené textilní brašny, na nádrži tankvak, za Ivčou plastový topcase a na něm ještě nepromokavý válec od Louise. Prvním zádrhelem na naší cestě je kolona na Barrandovském mostě, která popojíždí šnečím tempem. Chvilku čekáme, ale pak se mezi pruhy vytvoří dostatečné místo a snažím se jím protáhnout co nejdál. Řidiči nejsou úplně vstřícní a Bandit se díky popojíždění začíná přehřívat a chcípat, a tak se nakonec přesouváme do odstavného pruhu, kterým pokračujeme dál. Díky sériovému výfuku nejsme moc slyšet, a tak nám zvukovou kulisu dělají dva Harleye burácející za námi. Přes kolonu se úspěšně dostáváme a pak už cesta utíká mnohem svižněji až na hranice s Rakouskem. Na první benzínce za hranicemi se snažím pochlubit s Němčinou. "Haben Sie ein Vignette bitte?" Čerpadlářka se na mě podívá a říká: "Dálniční známku chcete, že?" Takže na pokec v němčině si ještě budu muset chvíli počkat. Platíme 4,8€, nalepuje známku na vidle a pokračujeme dál.

Naším prvním cílem je bývalý koncentrační tábor Mauthausen. Zase se snažím vytasit s němčinou, ale na kase opět Češka. Já si dneska snad německy nepokecám. Platíme každý po jednom éčku za vstup a procházíme si nepříliš rozlehlý tábor i s přilehlým kamenolomem. Další zastávku máme naplánovanou u jezera Traunsee poblíž městečka Gmunden. Přímo na jezeře leží zámek Ort, který si prohlížíme jen zvenčí. Do zámku ani nejdeme a nevím, jestli je vůbec přístupný, ale evidentně je v něm hotel a restaurace. Kocháme se naším prvním rakouským jezerem a pak už vyrážíme směrem do kempu Grafenlehen u jezera Königsee. Cestou chci ještě sjet z dálnice k levnější benzínce, kterou jsem si vyhlédl už doma. Nakonec se nám jí podaří najít a poprvé se setkáváme s tankovacím automatem Avanti. Nejdřív jsme bezradní, ale po chvilce zkoumání tohoto zvláštního přístroje tankujeme nádrž až do plna. Už nás trochu tlačí čas. Při návratu na dálnici si pletu nájezd a vyrážíme na opačnou stranu, než je Salzburg. To se nám fakt nehodí, ale po chvíli se mi podaří otočit se. Nemáme navigaci a nejsme příliš zkušení cestovatelé, takže úspěšně míjíme sjezd na Berchtesgaden a míříme vstříc Mnichovu. Už je nám jasné, že za světla do kempu nedorazíme. Dálnice nám dneska fakt nepřejí. Nakonec se, už za tmy, dostáváme do kempu Grafenlehen. Je tma, a tak jsme trochu bezradní, protože recepce je pochopitelně zavřená. Naštěstí se nás ujímají dva takystanující Rakušáci a ukazují nám, kde můžeme rozbít tábor. Hladoví a trochu zmrzlí zaleháváme do spacáků a doufáme, že dál už všechno půjde podle plánu. Alespoň nás těší, že nebylo potřeba vytáhnout připravené nepromoky. V tu chvíli ale netušíme, že si jich do konce dovolené ještě užijeme do sytosti.

Najeto: 560 km
Benzín: cca. 60€
ONO Mladá Boleslav - 14,32l (34,90 Kč/l) = 500 Kč
CS Petrol ČB - 5,48l (36,50 Kč/l) = 200 Kč
ONO Dolní dvořiště - 9,88l (34,90 Kč/l) = 345 Kč
Avanti Thalgau = 18,75€
Ubytování: 27€ (Camping Grafenlehen)
Další náklady: 12€

5. 9. 2013 Den druhý: Orlí hnízdo

Probouzíme se do mlžené oparu, který se během několika desítek minut rozplývá a my si můžeme prohlédnout majestátní vrcholky všude kolem nás, které jsme při nočním příjezdu vůbec nezaregistrovali. Hned z rána se vydáváme prozkoumat kemp a konečně se nahlásit na recepci. Všechno probíhá bez problému až do chvíle, než se rozhodnu udělat něco teplého k jídlu. Dvakrát se snažím nasadit butanovou náplň na druhou část vařiče, ale dvakrát končí tento pokus syčením a butanem na mých rukou. Na teplé jídlo, kafe a čaj pro dnešek rezignujeme a vydáváme se do Edeky nakoupit něco čerstvého na zub. Na dnešek jsme si naplánovali návštěvu Orlího hnízda, kam se po zabalení několika nezbytností vydáváme. Tam, kde končí veřejná silnice, zastavujeme na parkovišti a pod samotné Orlí hnízdo se necháváme za 25€ dovézt autobusem. Následně jdeme k původnímu výtahu do nitra hory, který nás vyveze až do srdce samotné Hitlerovy rezidence. Počasí nám dnes přeje, takže je vidět desítky kilometrů daleko. Kocháme se co to jen jde a pak se vydáváme na cestu zpět do kempu. Do večera ještě daleko, tak se ještě jdeme projít k jezeru a dáváme si výbornou zmrzlinu, která se nakonec stane jedním ze symbolů naší dovolené. Večer jsme zase jen o studeném jídle, protože vařič stále nefunguje.

Najeto: 50 km
Ubytování: 27€ (Camping Grafenlehen)
Další náklady: 39€

6. 9. 2013 Den třetí: Salzburg

Další ráno u Königsee a další probuzení do mlžného oparu. Dnes máme naplnovaný výlet do nedalekého Salzburgu, kde jsme si už doma našli pár míst, která chceme navštívit. Vydáváme se tedy do historického města a chvíli nám trvá, než najdeme vhodné místo k zaparkování. Nakonec se nám to podaří a už pěšky stoupáme vstříc pevnosti Hohensalzburg (15,6€), ze které je kráný výhled na velkou část města. Dolů se vezeme výtahem a vydáváme se do města samotného. Nechce se nám hledat přiměřeně drahou restauraci, a tak si nakonec sedáme ve vietnamském bistru, kde jsme se za 10€ docela dobře najedli. Po jídle se couráme po historickém centru a obdivujeme třeba Mozartův rodný dům nebo katedrálu sv. Ruperta a Virgillia. Bohatá arcibiskupská minulost města je znát na každém kroku. Procházíme také známkou uličkou Getreidegasse, která by se dala s hodně přimhouřenýma očima přirovnat k pražské Pařížské ulici. Všude kolem Louis Vuitton, Hugo Boss, Gucci a jim podobné prestižní značky. Procházíme i kolem Red Bull obchodu, skrz jehož výlohu vidím nějakou motorku. Zvědavost mi nedá, a tak jdu dovnitř a zjišťuji, že se jedná o dvěstěčtyřicetikoňovou MV Agusta ve speciální edici Torro Roso. Rušného centra už jsme se nabažili dosytosti, a tak stoupáme na kopec Kapuzinerberg. Jak už samotný název napovídá, nachází se na něm kapucínský klášter, od kterého je hezký výhled na pevnost i na centrum města. Ze Salzburgu jsme toho už viděli dost, vracíme se proto do kempu a jdeme znovu zkoumat okolí jezera Königsee. Je zajímavé, že lidé jsou tu trochu jiní než u nás. Dvakrát nám různí Rakušáci nabízejí židličky, když nás vidí sedět na karimatce před stanem.

Najeto: 62 km
Benzín: JET Salzburg - 11,30l (1,419€/l) = 16,03€
Ubytování: 27€ (Camping Grafenlehen)
Další náklady: 37€

7. 9. 2013 Den čtvrtý: Königsee a přesun ke Großglockneru

Čtvrtý den naší dovolené měl být i posledním dnem u Königsee. Bandit zůstává prozatím odpočívat a my se vydáváme na ne úplně nejlevnější projížďku lodí po jezeře Königsee. Studentské slevy nevedou, a tak za oba platíme 32,6€. Vystupujeme hned na první možné zastávce, u kostela sv. Bartoloměje a po kamenité stezce stoupáme pod masiv Watzmann, na dohled ledovce s jeskyní Schellenberger Eishöhle. Bohužel nemáme tolik času jít až k ledovci, a tak se jen fotíme s ním v pozadí a vracíme se zpátky k přístavišti. Odtud nás eko-lodička veze na další zastávku, od které se vydáváme k jezeru Obersee. To obcházíme z jeho pravé strany až k louce s pasoucími se kravami. Chvilku posedíme a Ivča si alespoň smočí nohy, protože na koupání je to pro nás moc studené, i když pár lidí se ve vodě cachtá. Už se pomalu začíná připozdívat a nás ještě čeká přejezd do dalšího kempu, takže naposledy nastupujeme do loďě a vracíme se zpátky do kempu. Cesta do dalšího kempu jménem Neunbrunnen probíhá naprosto bez zádrhelů a dokonce se nám ho podaří celkem rychle najít. Postarší paní na recepci, i přes to, že už je skoro večer, je ochotná, jak už to tu bývá zvykem a my si stavíme stan naproti několika dalším motorkářům. Kemp je pár kilometrů od motorkářské Mekky Großglockner Hochalpenstraße, kam se chystáme zítra a jedna noc v něm nás přišla na 15€.

Najeto: 78 km
Ubytování: 15€ (Camping Neunbrunnen)
Další náklady: 46€

8. 9. 2013 Den pátý: Großglockner

Nedělní ráno nás víta pěkným počasím a my už se těšíme na Großglockner. Vyjíždíme už dopoledne, protože se chceme vyhnout odpolední mačkanici na vysokohorské silničce. Kolem se trochu začínají honit mraky, ale to nás nemůže rozhodit. Užíváme si klikaté silničky a obdivujeme cyklisty plahočící se do kopce. Někteří vypadají, že jim cesta nahoru zabere minimálně týden. Kromě obdivování jim občas v duchu nadávám, protože někdy trochu překážejí. Výhled z Kaiser-Franz-Josefs-Höhe i Edelweißspitze je i přes přicházející mraky úchvatný a motorkářů na různých odpočívadlech rozesetých po silnici pomalu přibývá. Odpoledne už se Großglockner mění ve frekventovanou dálnici a my míříme do kempu. Začátečnickou chybou bylo nedotankovat si před jízdou nádrž do plna, takže mi hned za mýtnicí cestou do kempu dochází benzín, ale k další benzínce nám to na rezervu ještě vyjde. Celkové dojmy z legendárního Großglockneru byly, řekněme, pouze dobré. Krajina i panoramata parádní, ale že bych se vyžíval v utažených vracečkách, to zrovna ne. Mnohem víc se mi líbily rychlejší klikaté silničky v alpských údolích. K večeru už se začíná trochu kazit počasí a my se ještě jdeme projít k pět kilometrů vzdálenému jezeru Zeller See. Po návratu do kempu už jen stačíme sklidit věci okolo stanu a začíná pršet. Poprvé od té doby, co jsme vyjeli z domova. Druhý den nás čeká další přesun, a tak usínáme s nevalnými vyhlídkami do dalších dnů.

Najeto: 129 km
Benzín: Maxi Bruck - 14,04l (1,434€/l) = 20,13€
Ubytování: 15€ (Camping Neunbrunnen)
Další náklady: 32€

9. 9. 2013 Den šestý: Všechno špatně

Probouzíme se do našeho prvního deštivého rána, takže nám nezbývá nic jiného, než pobalit věci uvnitř stanu a počkat, dokud se počasí neumoudří. Ještě dopoledne déšť přestává a my se vydáváme na cestu k Achensee. V plánu je jet přes Gerlosský průsmyk (5€) a Krimmelské vodopády. Po cestě ještě zastavuji u prvního motoobchodu, na který jsme narazili, protože jsem doma zapomněl mazání na řetěz. Slečna prodavačka mi moc nerozumí, pořád si myslí, že chci koupit celý řetěz nebo nějakou jeho část, tak ji vyvádím před prodejnu a na vystavených motocyklech ukazuji, co bych přesně chtěl. Naštěstí jí to docvakne a já mám o starost míň. Se stoupající nadmořskou výškou se horší počasí a u Krimmelských vodopádů už prší, takže ani nezastavujeme a pokračujem dál. Z Gerlosské vysokohorské silnice toho taky moc nemáme, kromě samolepky, protože prší ještě hustěji a musíme jet pomalu. Za nekončícího deště dorážíme k Achensee, do nepříliš útulného kempu Karwendel se sprchami na žetony. Po chvíli se déšť trochu uklidňuje a my stavíme stan. Nálada je vyloženě špatná a předpověď počasí do dalších dní ještě horší. V podvečer se ještě na chvíli ukázalo slunce, což nám trochu zlepšilo náladu, tak jsme se šli alespoň podívat k jezeru Achensee, kde parta jeptišek popíjela jablečný džus. Zprávy z domova ohledně předpovědi počasí jsou stále špatné, a tak se rozhodujeme, jestli se ráno nezabalit a nevrátit se domů. Na další dny bylo v plánu jet do Bludenz, tam podniknout pár vysokohorských tůr a stavit se i v Lichtenštejnsku a u Bodamského jezera, jenže vzhledem k počasí berou tyto plány za své. Rozkládáme tedy mapu a vymýšlíme další postup. Vzdát to a jet domů nechceme, proto rozhodujeme, že se přesuneme někam za sluníčkem, v čemž nás podporují i z domova. V úvahu připadá Itálie nebo Chorvatsko a jelikož jsem měl v hlavě tak trochu připravený plán B, který při špatném počasí počítal s nouzovým přesunem do Chorvatska, rozhodujeme se právě pro něj. Naše původně plánovaná okružní cesta po Rakousku se trochu zvrtla a my usínáme v naději, že zítra bude líp.

Najeto: 149 km
Ubytování: 23€ (Karwendel Camping)
Další náklady: 39€

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE