První dovolená s Obludou

Dovolenou jsme se letos rozhodli strávit pro nás zatím netradičně. Vezmeme dvě cendura GS 1200 a během 14-ti dní pojedem omrknout Maďarsko, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Detailní plánování míst, které stojí za to vidět, si vzal na starosti můj Jirka. Takže zbývalo jen zabalit to nejnutnější, což pro mě jako holku byl trošku oříšek. Náš malý mototrip tak mohl začít.

První dovolená s Obludou

Kapitoly článku

Čtení cestopisu s Obludou ti zabere 20 minut.

1. den

Plus mínus v 9 ráno nasedáme na stroje a vyrážíme směr benzinka. Když jsou dofouknutý gumy, Jirka nasedne na motorku a vestoje se pokusí shodit Obludu z hlavního stojanu, ale boční nekontroluje. Když se motorka pomalu převrátí i s nebohým Jirkou na pravý bok, chvilku váhám, jestli pomoci nebo fotit. Moje touha po dokumentaci krizových okamžiků převládla, a tak vám můžu zprostředkovat povedený start  našeho tripu. Následuje rychlý přesun po české a slovenské dálnici, což se dá vyjádřit několika slovy: nuda, horko a dřevěný zadky. První záchytný bod je Balaton. Opravdu hodně rozsáhlé jezero, takže nám chvilku trvá, než najdeme nějaký klidnější camp. Když stavíme stany, zjišťujeme, že ten klid jsme trochu přecenili. Doufáme, že ten vlak, co právě s hlasitým doprovodem projel pár desítek metrů od nás, má málo frekventovaný jízdní řád. Zaslouženě se vrháme do klidných vod Balatonu a pokládáme to za dnešní sprchu. Následuje pivko, hambáč a slivovice u stanu. Když sedíme okolo čelovky, přijde k nám nějaký Maďar a lámavou angličtinou se nám snaží vysvětlit, že ty langoše, co drží v ruce jsou pro nás jako tradiční uvítací dar. Lepší langoš jsme snad nejedli a s ještě mastnýma papulema jdeme poděkovat naším typical czech alcohol - Becherovkou. Když už není čím dezinfikovat žaludky, jdeme na kutě.

Ujeto: 528 km

 

2. den 

Ráno si nemůžeme odpustit koupačku v jezeru. Tentokrát ani neopomeneme sprchu, ale v 11 už se zas potíme v motohadrech při 40°C. Opět ukrajujeme dálniční kilometry na trase Maďarsko-Chorvatsko-Bosna a Hercegovina. V nehezkém městě Banja Luka se nám nedaří najít směnárnu a benzinku. Takže se troufale ptáme místního policejního příslušníka, který stojí vedle svého BMW 1200. Ochotně nám podrobně popisuje cestu. Vzájemně si chválíme motorky, a když už se chystáme vyrazit, pro jistotu nám zastavuje provoz, abychom se mohli otočit do protisměru. Nestačíme se divit. Po průmyslově laděném městě s mešitami nás čeká odměna. Před námi se otevírá cesta podél řeky Vrbas, která je lemovaná skalnatými stěnami. Rozbíjíme stany v nenápadném campu, kde posedává jenom pár lidí. Hygiena se dnes koná v průzračné řece, která je podle názoru místního pána "very very cold". Je nám takové horko, že tahle skutečnost nás neodradí. I tak do vody lezeme dobrých pět minut. Koupel je nakonce skvělá, a když s drkotajícími zuby vylézáme ven, jsme pozvání na rakiji. Domácí pálenka zahřála, ale je tak silná, že pomáhám stavět stan trochu zpomaleně. U řeky pak s hvězdnou oblohou nad hlavami popíjíme pivko. Jsme unavení, ale je nám skvěle. Večer je chladno a my i díky tomu spíme jak nemluvňata. Hlavně Ondra, který nás chvilku nechá poslouchat jeho pekelně hrdelní chrápání.

Ujeto: 420 km

 

3. den 

K malému městečku Jajce pokračujeme údolím Vrbas. Některé úseky cesty projíždíme tunely přímo vykotlanými ve skále, kde Obluda působivě burácí. Zastavujeme u krásných vodopádů v Jajce a snažíme se místní žebračce vysvětlit, že ten sendvič, co by si tak ráda dala, opravdu nemáme. Ukazuji si na břicho, že mám taky hlad, takže se přesouvá k další oběti. V restauraci si vybíráme miešane maso a ražniči. Skvělý oběd je za 50 Euro pro čtyři i se spoustou malých lahviček vody. Necháme se ještě ochladit v malé fontánce. Teploměr Obludy ukazuje opět 40°C a my se opravdu neradi soukáme do bezpečného oblečení. Další cesta vede přes hory. Naší další mezizastávkou je Mravsko jezero, které je obehnané malebnou vesnicí. Velmi rychle vybíráme jediný camp, který se nám připlete do cesty. Stany stavíme ve stínech stromů kousek od jezera a libujeme si, jak nám ráno nebude takové horko. Cestou na koupačku v jezeru míjíme pár kravinců, takže usoudíme, že jsme vlastně na pastvě. V restauraci dostáváme vynikající večeři. Já si pochutnávám na rybičce, kterou dnes vytáhli z jezera. Je něco víc? Plné žaludky zapíjíme rakijí, takže je nám příjemně veselo. Od pohostinného personálu ještě během večera dostáváme smetanový dezert, který hltavě jíme rukama. Paní, která nám chtěla vzápětí donést talířky s vidličkami, se s úsměvem otáčí zpátky. Jako závěrečnou pochutinu dostáváme sýr a pečivo. Mňamka. Spát jdeme opilý, najedený a nadmíru spokojený. 

Ujeto: 148 km

 

4. den

Ráno se vyděšeně dívám na Jirkovo oteklé víčko. Bolest mu z podrážděného oka vystřeluje až do čela. Pomalu se psychicky připravuji na katastrofický scénář, kdy budu muset odřídit naloženou Obludu s Jirkou za zády(už v noci mě probudila bolest oka a když jsem šel kontrolovat k zrcadku.do dneška nevim co mě to kouslo nebo co to bylo ale pul dne jsem jel jen na jedno oko,nic moc :)) Jirka.). Po snídani a obkladu z pytlíku zeleného čaje víčko k mé velké úlevě pozoruhodně rychle splaskává. Snídaně je velkolepá a taky řádně smažená. S plnými břichy a úsměvy na rtech platíme veškerou útratu 70 Euro za čtyři, ve které je zahrnuta bujará večeře, pobyt i snídaně! Víc spokojenější být ani nemůžeme. V klidu vyrážíme až ve 12. Dnešním cílem je Mostar. Staré město je vyhledávanou turistickou destinací, což je znát na cvrkotu, který se zde odehrává. Hlavní lákodlo Stari most je dnes replikou původního mostu, který představoval symbol spojení odlišných kultur. Během bosenské války byl však zničen. Dnes z něj skáčou mladý kluci, aby tak složili zkoušku dospělosti a za pár peněz pobavili turisty. Výška je to pořádná a já se modlím, aby kluk v modrých trenkách, co soustředěně přešlapuje na okraji mostu, přežil bez úhony. Borec skáče a mě se ulevuje, když za potlesku přihlížejících plave ke břehu. Tenhle den je nejúmornější. Teploměr ukazuje 44°C. Při cestě potkáváme několik požárů. Teď už míříme k vodopádům v Kravice. Čeká nás tu krásná podívaná a zoufale potřebné osvěžení. (Bohužel nám selhala paměťovka se všemi fotkami tak pohádkovýho místa.) Až v 9 večer stavíme stany na poloostrově Pelješac v Chorvatsku. Malinká písečná pláž a přijatelný množství lidí nás těší. Večer nám dělá společnost pivko a už tradičně rakija. Sumarizujeme ztráty, škody a zranění. Pro dnešek je to Jirkovo ječné zrno a jeho rozbitá pantofel, kterou si duchapřítomně vrací k původní funkci americkou páskou. 

Ujeto: 240 km

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.18
Známkováno: 38x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist