Malá okružní jízda

Počátek výpravy

Ahoj příznivci jedné stopy a zároveň požitkáře z dlouhého cestování. Jak už to tak bývá, tak plánování naší dovolenky dopadlo jinak, než jaká byla představa. Bohužel jsme zůstali na cestováni sami, ale ani to nás neodradilo k celoročnímu vysněnému výletu. Vyjeli jsme natěšení, sami, ale vyjeli jsme.
Budu se to snažit napsat stroze a výstižně, ať nikoho nenudím, ale i přesto někdo vždycky usne…¨

Odpočinek s noclehem

Nuže, dne 2.7.2013 jsme vyjeli směr Olomouc, dále Brno směr na hraniční přechod Mikulov. Podotýkám nudným dálničním způsobem, který nám moc nevyhovoval. V Mikulově jsme  zašli na poslední český oběd. Potěšila nás chuť smaženého sýru, ovšem cena byly spíše okopírovaná od rakouských sousedů. Hranice jsme projeli v pohodě a dále pelášili směr Vídeň, která se krásně objíždí po dálnici „ne jako za starých časů“. Kousek za Vídni sjíždíme na S6 směr Semmering, kde se kocháme krajinou a od těchto míst to začíná být teprve zajímavé. Pokračujeme směr Klagenfurt, což byl náš odhadovaný předběžný cíl naší první etapy. Během jízdy po dálnici jsme potkali dva české motorkáře, se kterýma jsme se pozdravili. Do navigace jsem nastavil nějaký nejbližší kemp, ten se nám podařilo bez problému najít. U brány stály dvě české motorky, které jsme během dne potkali někde na dálnici. Slovo dalo slovo a naše stany stálý hned vedle sebe. Večer jsme si krásně pokecali při dobrém vínečku. Zjistili jsme, že mají namířeno na Korsiku.  V kempu se nám moc líbilo, překrásné jezero bylo obklopené nádhernou přírodou, která byla zakončena krásnými horami. Krásná pláž byla zpoplatněna, ale účastnici zájezdu, teda jako „my“ po předložení ústřižku o zaplacení kempu, po nás nikdo nic nechtěl. Pro přehled cen, stála v tomto kempu jedna noc 30€.
Druhý den vyjíždíme směr Slovinsko, ve kterém jsme projeli známe vrchy: Vršic, Mangart. Cesta na tyto vrcholy byla velmi úchvatná a všem mohu doporučit. Někdy jsem se až divil jakou trasou jedeme. Bylo to pro nás náročné, protože plně nabaleni a s takovou tonáži bylo někdy umění vybrat zatáčku. Když jsem však v těchto úsecích zahlédl autobus, tak jsem si řekl, že co si vůbec stěžuji, co musí říkat asi oni chudáci. Je fakt, že zdejší piloti vozidel mají zkušenosti a nic je nevyvede z míry.  K večeru jsme dojeli do známé přeplněné turistické oblasti Bibione, ve které jsme hledali delší dobu nějaký solidní kemp. Pomohla nám ochotná paní z cestovní agentury. Kemp byl parádně vybavený a nechyběli i přítulní komáři. Tento protivný hmyz poštípal důkladně hýždě mojí ženy. Chudinka se potom musel stále drbat a bohužel nezabraly ani zdejší repelenty. Já byl celkem v pohodě, asi jsem nebyl jejich krevní skupina. Je fakt, že jsem se snažil udržovat pitný režim pivkem a je možné, že jsem natrefil na skupinu abstinentů.  Kemp jsme opustili po dvou nocích, za cenu 63€. Pláž byla cca. 5 minut chůze, kde nebyl problém najít místečko k odpočinku, i když převážná část pláže byla poseta slunečníky.
Další naše putovní zastávka byla ve známem turistickém městě Benátky, kde jsme dojeli v pravé poledne. Důkladně spařeni sluníčkem parkujeme v garáži Marco Polo. Přilby,  hadry i boty zůstaly ležet u motorky. Převlékli jsme se do pohodlných kraťas, triček a vyrážíme na prohlídku města. Hlídač nás upozornil, že se nic neztratí. No za poplatek 15€ (motorka), (auto) 30€, by to byl asi vrchol ne? Stejně se musím přiznat, že mi trochu „lepilo“. Cena parkovného byla taxativní na 24 hodin, nebyla zde možnost cenu nějak ovlivnit dobou parkováni. V tom vedru jsme byli rádi, že jsme vjeli na parkoviště, které bylo na několik pater a hlavně tam byl stín. V Benátkách jsme zůstali 3 hodinky, které jsme prochodili, bylo opravdu na co koukat.
Další naše trasa vedla směr Slovinsko. K večeru dojíždíme do města Lucija, kde jsme našli solidní kemp. Cena byla také 30€ za noc, v které byla započtena motorka, stan no a my dva. V tomto kempu jsme vydrželi dvě noci.

Závěr

Další naše putováni bylo zakončeno  na ostrově Krk, ve městě Stará Baška.
Tento kemp nám byl doporučen mým zcestovalým kamarádem “Kulinem”, tím to ho zdravíme. V tomto kempu nebyl problém s ubytovacím místem, ale sociálky byly v naší půlce kempu na průměrné úrovni a měli jsme to celkem daleko od stanu. No, zase tak daleko to nebylo, neboť jsme to vždy stihli… Cena ubytování byla o něco málo nižší. Noc vyšla v kempu Skrila na 25€ i s volným wifi připojením. Moře bylo krásně čisté, ale nám teplota vody připadala o něco studenější než ve Slovinsku, či Itálii. V tomto kempu jsme zůstali krásné tři noci. Půlka kempu byla po pěkné rekonstrukci, což odpovídalo západní úrovni. Mohu všem vřele doporučit a určitě jsme v kempu nebyli naposled. Tento kemp na našem putováni byl náš poslední. Bohužel naše zpáteční cesta vedla z 80% zcela po dálnici, neboť jsme  spěchali domů. Někde u Vídně nám uletěl spacák, který byl špatně zajištěný. Do našeho cíle obce “ Dobrá”, jsme dojeli po cca. 12 hodinách i s přestávkami, což představovalo nějakých 900 km.
Touto formou musím pochválit motorku a také nesmím zapomenout i na svoji ženu Petru, která mi při našem společném cestování vytvářela vždy příjemné prostředí a vše zvládla na jedničku. Nemohu zapomenout poděkovat sousedovi “Jiříkovi”, za udržení životů našich domácích mazlíčků. Už se těšíme na další cestu, která povede na opačnou stranu, mám na mysli východní blok. Zdravíme všechny jednostopé cestovatelé, s pozdravem Petra, Ondra a Hondička.



POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE