Chorvatsko 2020

V neděli přesně o půlnoci jsme měli vše připraveno a nic nám nebránilo vyrazit na Hondě XL 1000 Varadero z Liberce za dobrodružstvím směr Chorvatsko. Cesta v noci krásně ubíhá, žádný provoz a trošku ostřejší plyn. Směr Praha utíká šílenym tempem a následně směr České Budějovice a na hraniční přechod Dolní Dvořiště, kde jsme byli ve 2:45. Na pumpě jsme koupili dálniční známku do Rakouska a doplnili nádrž do plna. Pauza čínila 30 minut hlavně na protažení a znova nasedáme a přejíždíme hranici do Rakouska bez problémů a kontrol.

Směr Linz je nádherná pasaž, kterou protínají samé krasné tunely, kde je důležité dodrzovat rychlost, kterou mají Rakušané většinou nastavenou na 100 km/h. Dále pokračujeme směr Salzburg, kde se platí tunely 12,5 euro a směr Villach, kde proběhla druhá pauza a koupě slovinské dálniční známky. Pauza cca 45 minut, hrozně bodla, protože jízda mezi pátou a šestou hodinou ranní je vzdy kritická a svadí k únavě a spánku. Už nám chybělo jen pár kilometrů na rakousko - slovinskou hranici, kterou spojuje tunel dlouhý cca 8 km zvaný Karavanke tunel, zpoplatněny průjezd 7,5 euro. Po projetí tunelu byla slovinská hranice a opět průjezd bez kontroly a problémů.

Průjezd Slovinskem směr Ljubljana po dálnici utíká rychle až na posledních 60km ke slovinsko - chorvatské hranici a přechodu zvaný Rupa - to bylo přes vesnice a tím pádem i pomalejší. Čekala nás o kolona před hranicí asi na 45 minut a už bylo šílené vedro. Kontrola Slovinců bez problémů a Chorvaté se jen ptali, do jaké destinace jedeme a vzali si telefonní číslo.

A to už jsme na chorvatské dálnici k moři, průjezd zpoplatněn cca 5 kun asi 18 Kč. Po příjezdu na kruhový objezd krásný pohled na moře dobil naše už unavené síly, ještě cca 20 km a jsme v ubytování, které jsme si večer rezervovali přes booking destinace Kraj.

V ubytování jsme ve 12:45, kde se nás hned ujala paní domácí, moc příjemná paní. Sundání motocyklového oblečení po ujetých 900 km byl sakra příjemný pocit. Ubytování jsme měli dopředu přes známou společnost, kterou nechci jmenovat, ale myslím si, že 99% lidí si rezervuje přes ně ubytování. Paní mluvila anglicky a německy, pro nás bylo milejší a jednodušší mluvit anglicky. Pokoj byl vybavený dostatečně - postele, kuchyňka, koupelna a klimatizace nám bohatě stačí a ještě důležitá věc pro motorkáře - moje mašina mi stála přímo pod balkonem, což ve spojení s alarmem mě drželo v klidu, že motorka bude v bezpečí.  Po ubytování jsme jeli do supermarketu pro pivko na večer a první večer jsme oslavili na balkoně s pohledem na chorvatské moře 🙂👍.

Jelikož jsem byl v Chorvatsku poprvé, nejvíce mě uchvátilo čisté moře plné rybiček, koupaní bych přirovnal k plavání v akváriu. S Itálii kde jsem byl x-krát v životě se to vůbec nedá srovnávat. Chorvatsko je Chorvatsko a ještě když tam jste na motorce je nepopsatelný úžasný zážitek plný svobody, který každému motorkáři doporučuji.

Cesta na ostrov Krk

Ve středu jsme si naplánovali cestu na ostrov Krk podél pobřeží, cca 70 km jenom v tričku a kraťasech.  Nádherná projížďka a pocit svobody, který by měl zažít každý motorkář 👍. Na ostrov Krk se dostanete přes most, který byl dříve zpoplatněn, ale covid a demonstrace lidí a petice, že se před platidly tvořily kolony způsobily rozhodnutí, že průjezd bude od poplatku osvobozen a bylo to tak. Průjezd mostu bez problémů a poplatků opravdu byl. Našel jsem si pláž kousek za Omišalj zvanou Njivice, byla úžasná, úplně jemné kamínky a křišťálová voda, kde plavou miliony rybiček, opravdu výjimečný pocit. Kousek od pláže jsem našel pizzerii, kam jsme si skočili na oběd, obsluha byla velice příjemná - dva chorvati plní úsměvů, kteří na nás mluvili lámaně česky, vyvolalo to obrovský kus srandy a mezi nami navodilo krásnou atmosféru. Pizzu v přepočtu na koruny se dalo srovnat s pizerií u nás, ale tady chutnala více, jelikož si ji dáváte na krasném ostrově s milou obsluhou a krasnou restaruací. Po oběde zase letíme se koupat k moři a koupání jsme protáhli od 10 až do odpoledne. Cesta zpátky se nabízela i po dálnici a rychleji, ale volba byla jasná - jízda po pobřeží byla tak krásná, že jsme na dálnici a ušetřený čas ani nepomysleli.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE