Z Ostravy do Mostu za 4 dny

Z Ostravy do Mostu a zpět za 4 dny

Jednoho krásného dne jsem v soutěži pořádané ČMN vyhrál „Školu bezpečné jízdy na motocyklu“ s instruktorem Mirkem Lisým.
HURÁ zajásal jsem! Mé nadšení ovšem rázem opadlo, a to při zjištění, že se vše odehraje až v Mostě, na věhlasném Mosteckém polygonu dne 15.05.2010. A proč nadšení opadlo? Protože bydlím u Ostravy! Nebo spíš mezi Ostravou a Havířovem tzn. Že do Mostu to mám doslova přes celou republiku. Jelikož se na léto chystáme s přítulkyní na motorce na jih Francie, řekl jsem si tohle bude dobrá průprava. Přeci jenom, kdyby se cokoli poondilo…. Není to přes celou Evropu, ale „jen“ přes celou republiku. Navíc jsem docela zanedbával návštěvy u sestry v Olomouci a u otce ve Rtyni v Podkrkonoší, tak jsem si řekl, že to vše napravím a zároveň budeme mít nějaké záchytné body. A tak se začalo s plánováním cesty o které bych Vám tu rád něco napsal.

Přípravy

Jen na úvod, motorku mám od konce Února 2010 a řidičák na ni od 15.04.2010! Takže přípravy probíhaly v typicky začátečnickém stylu - dokupováním základního motorkářského vybavení v podobě bot, nepromoku, kožené kombinézy pro přítulku a dalších menších serepetiček (plachta na moto, síťka na zavazadla a pod.)
Nástedoval výběr trasy a přibližný časový harmonogram. Nakonec padla volba na 4denní cestu s delším zastavením v Olomouci. S vyhlídkami na velmi chladné a deštivé dny, jak hlásaly předpovědi počasí, jsme začali.
Přítulka nakoupila dvojdílnou koženou kombinézu a já tentýž den kožené boty ProBiker, které se mimo jiné po cestě zpět rozpadly. O tom ale až později. Týden před výplatou již nezbylo na nic moc jiného takže hurá k internetu studovat mapy.

Nuže cestu jsme naplánovali následovně:
Čtvrtek 13.05.2010 start cesty Šenov u Ostravy – cíl Olomouc.
Pátek – Olomouc -> Rtyně v podkrkonoší.
Sobota – Rtyně -> Polygon Most + Most -> Rtyně.
Neděle – Rtyně -> Olomouc (návštěva u kamarádky) + Olomouc -> Šenov

Den 1. Čtvrtek 13.05.2010

Naší cestu jsme započali v Šenově u Ostravy. Bez tankvaku a bočních zavazadel nám zbyly pouze batohy na záda. Tankvak jsem nakonec vyrobil ze svého batohu na notebook a síťky na zavazadla. Jako pláštěnka na tankvak posloužil černý pytel do odpadkového koše a přítulka si zabalila baťůžek do červeného ponča z Tesca.
08:15 vyjíždíme. Počasí nic moc, zima a sychravo, ale aspoň neprší. Na 09:15 musíme být v Olomouci, hlídat sestře batole, takže máme co dělat. Klikaté okresky nepřipadají v úvahu, takže šup na Rudnou a pak na dálnici D1. Svižné tempo něco lehce přes dálniční maximálku nám dovoluje být v Olmiku na čas. Jelikož se se sestrou vídáme zřídka, zdržíme se až do následujícího odpoledne.

Najeto 115 Km

Den 2. Pátek 14.05.2010

Po vydatném obědě vyrážíme až kolem půl třetí směr Rtyně. Cestu TAM znám, ale z jiného místa v ČR a přes Polsko, takže ještě před odjezdem dřepím u Googlu a tvořím „papírovou GPSku“ .
V Olomouci lehce prší, nepromok, tankvak do pytle, na něj „GPSku“ a jedem. Plán cesty byl jasný: Mohelnice – Zábřeh – Červená Voda – Mladkov Petrovice – Orlické záhoří – Kudowa Zdroj – Náchod – Rtyně.
Cesta do Mohelnice po dálnici D8 byla pohoda. Kvalitní asfalt, poloprázné silnice a za Olomoucí už i přestalo pršet. Z Mohelnice na Zábřeh a dál na Červenou Vodu. A tady začaly první zmatky. Místo na Mladkov jsem odbočil na Jabloné nad Orlicí, pak dále pokračoval přes Mistrovice – Horní čermnou na Lanškroun až do Ústí nad Orlicí. Bez jakékoli mapy jsem byl prostě ztracen. Při příjezdu do Ústí jsem zastavil na první čerpací stanici abych načerpal pohonné hmoty, síly a informace. Chtěl jsem ještě využít kartu Benzina kde mám slevu 1 Kč/litr ale samozřejmě jsem si nevzpomněl na PIN! Takže plnou za plnou cenu . Naštěstí z Ústí už vedla cesta na Vamberk a Náchod, tak jsme pokračovali po 14ce směrem k našemu cíli až do Rtyně. Přijeli jsme kolem 19:00, zmrzlí jak sobolí ho*na a mokří jako krysy. 

Najeto 274 Km

Den 3. 15.05.2010

Ráno budíček kolem 08:00. „Lehká“ snídaně v podobě zbytků pečeného kuřátka ze včerejška a v 09:15 vyjíždíme. Počasí nám přeje, NEPRŠÍ! Teplota sice okolo 8mi stupňů, ale to už nějak překousneme. Na okresky opět není čas (v 13:00 musíme být na polygonu) a tak to sypem na Hradec Králové a po dálnici směr Praha. Tempo volím pohodové +/- 140km/h, žádná honička. V Praze se klasicky zamotávám do uzavírek a špatně značených odboček, bloudím po čtvrti Kyje, ale nakonec se vymotávám na E55 a tou si to mastíme až do Lovosic. Před Lovosicemi na mě nekompromisně mžourá žebravé oko, nevím v jaké vzdálenosti je další ČS a tak sjíždíme na výjezdu 35 na Doksany, tam se ptáme na pohonné hmoty místního květináře. Odkáže nás na pumpu v nejbližší obci Hrdly. Tam tankujeme u PapOilu plnou a vracíme se zpět na dálnici. Zajížďka kolem 20 km. Z Lovosic do Mostu jsou krásné silnice, príma rychlé zatáčky, něco přesně pro začátečníka mého kalibru ;-) . V Mostě je Autodrom krásně značený už od vjezdu do města, takže obávané bloudění se nekoná. Po pokusu procpat se přes závoru do Paddocků se nakocec dostáváme ke správnému vjezdu na Polygon. Příjezd se zdařil, dorážíme v čase 13:05, před námi zrovna končí předchozí skupinka motorkářů a my se jdeme zapsat a ohřát do vestibulu.
Samotná akce byla fajn, Mira Lisý měl upravenou Ducati Monster se speciálním padacím rámem na které jsem se taky povozil. Ono vyzkoušet si tu kluzkou, bílou, smykovou plochu na vlastní motce nechtěl asi nikdo. A že to tam teda klouzalo! Počasí se snažilo, dokonce občas i svítilo sluníčko, ale pak se stejně zatáhlo a začal foukat pěkně studený vítr.
Akce končí kolem 18:30 a my vyrážíme zpět směr Rtyně. Za mosteckými kopci na západ se válejí těžké dešťové mraky a schyluje se k pekelnému slejváku. Naštěstí jedeme směrem od toho pekla a daří se nám mu ujíždět směr Praha. Přes Prahu tentokrát bez problému. V polovině cesty tankujeme u OMV v Poděbradech pak dále na Hradec – Jaroměř – Českou Skalici a upalujeme do Rtyně. Přijeli jsme kolem 22:00. Opět řádně promrzlí.

Mapa trasy ZDE

Najeto 554 Km + 37 Km na mosteckém polygonu!

Den 4. 16.05.2010

V neděli budíček kolem 10:00, balíme, přítulku už bolí záda z baťůžku a tak vršíme oba baťohy na sebe a vytváříme tak jeden velký tankvak překrytý pončem. Vyjíždíme směr Česká Skalice, kde si chceme dát oběd v naší oblíbené restauraci Tropical. Zdeněk Pohlreich by z výzdoby a obsahu jídelního a nápojového lístku asi radost neměl (přes 1100 druhů jídla a pití) ale vaří tam úchvatně a vřele všem doporučuji toto místo navštívit! Nachází se u přehrady Rozkoš a to přesně ZDE
Odtud, vydatně posíleni výtečným jídlem se vydáváme směr Olomouc. Cestou přes Nové město nad Metují – Rychnov nad Kněžnou – Žamberk – Jablonné nad Orlicí – Štíty – Zábřeh – Mohelnice a Olomouc. 
Cesta byla super až do Jablonného. Odtud jsme pokračovali v mírném deštíku přes vesnice Bystřec – Výprachtice a Heřmanice, po cetě kde i šedesátka na rovince byla životu nebezpečná rychlost! Silnice 3. třídy, popraskaná od vzrostlých stromů těsně lemujících její okraj, zvlněná od obřích kořenových systémů těchto stromů, takže jízda připomínala spíše plavbu po rozbouřeném moři. Neoznačené velmi prudké zatáčky a vracečky vinoucí se místy hustým lesem, poseté náhodnými a dosti hlubokými výtluky. Mno, být tam kvalitní asfalt tak je to nádherná vsuvka, takto to bylo spíše o hubu.
Dále pak na Zábřeh a Mohelnici už bylo vše OK. Ze Zábřehu vede výborná komunikace s novým kvalitním asfaltem a suprovými zatáčkami, ideálně pro supersportovní vyžití ;-) Dají se jet velice svižně, a jelikož je silnice dost široká a zatáčky jsou přehledné, tak i relativně bezpečně.
Z Mohelnice do Olmiku nám začalo nepěkně pršet. Po cestě jsme potkali 2 bouračky, jednu v každém směru. Totálně promoklí a promrzlí jsme nakonec okolo 17:30 „doplavali“ do Olomouckého bytu ke kamarádce. Při vyzouvání zjišťuji že moje pravá botka má na nártu trhlinu, a taky to že obě boty už jsou plné vody. Pohoštěni horkým čajem a výbornou buchtou, jsme oschli a rozmrzli. Okolo 18:30 scházíme k parkovišti, kde v neustávajícím dešti a silném větru čeká moje motorka. Protože jsme spěchali do tepla, tak jsem ji po příjezdu nepřikryl, což se mi málem šeredně vymstilo. Nasedám a chci startovat, a ono nic! Respektive startér točí, ale motor nechce naskočit. Zkouším ještě 3x a ani neškytne. „Tak a teď jsme v pr….“ říkám si. 
Zběžně kontroluji přístrojovku a kabeláž, palivo máme, světlo svítí, blikače blikají…. Tak to zkouším ještě několikrát se sytičem i bez něj. Po asi desátém pokusu začíná motor škytat a po pár dalších pokusech se konečně chytnul. „UuuuFFffff“ !
Montujeme improvizované tankvaky s pláštěnkou a vyrážíme směr Ostrava. Opět tankujeme, tentokrát u LUKoil na ulici Lipenská v Olomouci Hodolanech a po D1 na Ostravu. Počasí je příšerné, dálniční ukazatele hlásí teplotu okolo 6 stupňů, stále silně prší a fouká velmi nepříjemný nárazový vítr. Zítra v 6hod ráno musím být v práci, takže jedeme počasí nepočasí. Dálniční vyjeté koleje plné vody, silný nárazový vítr, zima a ucpaný nos. Helma věčně zamlžená, oba dva zmrzlí, ale pokračujeme dále. Na některých otevřených úsecích dálnice fouká tak silně, že i při 80tce mi to chce podrazit motorku. Kolem sviští podnikatelé ve svých limuzínkách a směle šplouchají vodu z kolejí přímo do mojí helmy. Na asi 350 Km na mě klepe přítulka, že už nevydrží a musí čůrat. Zastavuji u protihlukové stěny kde vykonává svojí potřebu a točím krátké video o tom jak to na D1 vypadá. Ke shlédnutí ZDE:  
Domů přijíždíme kolem 20:30. Totálně promoklí a promrzlí.
Koukám na počítadlo ujetých KM které ukazuje 200,5 km. Jelikož se denní počítadlo po 999 km nuluje, ujeli jsme celkem 1200,5 km.
Průměrná spotřeba paliva byla něco kolem 5,1 l/100 Km
Náklady na jídlo: 500,- (jedli jsme převážně u rodiny)
Náklady celkem - 2960,-
Na Osobu : 1480 ,-
Najeto 1200 km

No, co říci závěrem, snad jen to, že teď si pohodlně hovím v gauči, papám antibiotika a vybírám si drahocené dny dovolené! 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE