První letošní vyjížďka-nejsevernější bod Čech.

V letošním roce máme v plánu navštívit všechny nej zeměpisné body Čech. Dneska jsme zdolali první z nich-nejsevernější.

První letošní vyjížďka-nejsevernější bod Čech.

Kapitoly článku

Sice jsou zde většinou cestopisy po mnoha zemích a tisících kilometrech, tak já dělám vyjímku a sepisuji záznam z dnešního jednodenního výletu, který třeba inspiruje někoho dalšího, aby také navštívil námi projetá místa. Letošní zima byla dlouhá-ne sice studená, ale jezdit se nenechalo. O to bylo více času na plánování.  Na letošek jsem naplánoval navštívit všechny kartografické nej Čech. Nejblíž pro nás je nejsevernější bod Čech. Je to v Šluknovském výběžku, za osadou Lobendava-Severní. Předpověď počasí a kalendář, v kterém jsou Míliny služby určil na vyjížďku termín úterý 5 dubna. V pondělí dostala Mílina Travelka novou technickou a nový olej, moje Guzina nový box na nosič. V úterý ráno nás probudilo sluníčko, tak cestě nestálo nic v cestě. Trasu jsem chtěl ještě upřesnit podle hustoty provozu.  V devět už jsme byli na cestě a provoz byl na pracovní den dopoledne minimální-tak jsme jeli přímo po 38 směr Doksy, Česká Lípa, Nový Bor. Tam už jsme museli dát první pauzu-WC a kávičku z automatu-tu já můžu. Při parkování Travelky jsem zjistil, že na stupačce se přivezla 17 klíč od výměny oleje.

 

 Další cesta naplánována pořád po hlavní, směr Vansdorf, Rumburk, Šluknov, Lobendava. Chtěl jsem si užít jízdu přes Šebr-na motorce jsem ho ještě nejel .  Šebr pro Guzinu fajn, Travelka toho měla docela dost, přeci jenom 20 koníků nic moc. Okolí je tam hezké, bohužel dost zanedbané, i když se to dost lepší. Naposledy jsem byl ve Šluknově  někdy po roce 2000 a to bylo podstatně horší. Bez problémů jsme dorazili do Lobendavy, k ceduli Zákaz vjezdu za 2800m. Tak jsme to zkusili. Po určené vzdálenosti cedule stezka pro pěší a cyklisty. Naštěstí jsme tam u jedné chalupy viděli dva lidi uklízet roští. Pán mluvil jenom německy, ale paní byla naštěstí Češka. Upřesnila další cestu-asi 2,5km,ale na motorce se tam nesmí. Slíbila, že se nám koukne na zaparkované motorky a její pes nám uvolnil na svojí sedačce místo na helmy a bundy a poctivě nám je hlídal.

Cesta vede asi 500m po krásné asfaltce mezi pastvinami,  k statní hranici. Od ní je odbočka vlevo přímo po čáře podle hraničních kamenů. Je vidět že se šetří, tak pod barvou jasně prosvítal dřívější název zemí-DDR a ČS.

Zezačátku docela slušná cestička později mizí a jde se lesem podle potůčku .  Jak se klikatí potůček a tím i hranice, tak jsem při zpáteční cestě spočítal, že jsme při cestě tam a zpátky překročili 38x státní hranici. U hraničního kamene 2-41 je altánek,  kousek dál kámen, kde je z české  strany český nápis a z německé strany německý nápis o nejsevernějším bodu Čech a bývalého Rakousko Uherska. V altánu je návštěvní notes, kde jsme zanechali vzkaz.

 

Motorky stáli na svém místě, i helmy a bundy byli v pořádku pod dohledem vlčáka. Za Lobendavou je krásné stoupání s nádhernými zatáčkami a na kopečku zajímavá kaple s Křížovou cestou a zahrádkou se sochami.

Protože už bylo dost hodin, vypustili jsme oběd a naplánovali jenom bagetu na benzince. Zpáteční cestu jsem naplánoval přes Krásnou Lípu a Lobendavu.   Krásná Lípa je pro motorkáře známá hlavně tím, že se zde vyráběli legendárné Čechie-třímístné motorky. Na náměstí je muzeu Českého Švýcarska, asi zajímavé, ale my jsme tam koupili jen turistickou známku a hlad nás hnal na benzinku. Bagety byly dost vybrané, ale i ty poslední dvě bodly.

Kytlice je známá tím, že zde měli a mají své chalupy slavní umělci a bohužel táké tím, že tady tragicky zahynul nejlepší český dětský herec-Tomáš Holý. Kdyby měl tolik štěstí při řízení jako při hraní, možná byl mezi námi-možná…. Vesnice je to opravdu moc hezká, ale to je v tomto kraji většina. Pak už na Nový Bor, Českou Lípu a do Doks na kafíčko. A tam přišel průšvih. Zaparkování na oblíbené Benzině OK. Jenže jak jsme poodešli, Mílina Travelka lehla /nekvalitní policajt/a bohužel shodila i Guzinu . Travelka je na to zvyklá, takže bez šrámu, ale Guzina rozbitý blinkr, ohnutá řidítka a hlavně ulomená spojková páčka. Takže kafičko i když v něm byli dva cukry, bylo docela hořké. Poslední zbytek cesty byl tím dost krušný. Provoz hodně zhoustl a jízda s vajglem místo spojkové páčky byl na hraně. /Zlatá Jawa-tam spojkovou páčku můžu docela oželit./ Ale všechno dobře dopadlo, jsme v pořádku doma a lepší zlomená páčka než zlomená ruka…. Cesta se vydařila, počasí supr-asi nejlepší v letošním roce.  A  Novoborsko a Šluknovský výběžek je opravdu zajímavý.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.18
Známkováno: 22x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist