Motodovolená - jih, západ, sever

Jih, sever, západ

Ubytování – 2688,-
Benzín – 3038,-
Celkové náklady 18000,-

1. den, 24.7. úterý

Tentokrát vyjíždíme obdivovat krásy Čech.  Zatím vyrážíme ve dvou (Monika a Pepa), zbytek se k nám připojí později. Vyrážíme směrem Lipno. Cestou navštěvujeme ZOO v Hluboké nad Vltavou – je malé , ale hezké. Původní plán, postavit stan a hurá do vody ztroskotal  na zjištění, že voda je jak led, takže jsme skončili v místní restauraci, kde jsme se dobře najedli a napili.

2. den, 25.7. středa

Od rána nám prší, že člověk nemůže ani vystrčit hlavu ze stanu. Hrůza, je to k vsteku. Odpoledne jsme to už nevydrželi, navlíkli jsme si nepromoky a vyrazili déšť nedéšť. I v dešti jsme zvládli prohlídku Čertovy stěny(kameny dost klouzali)

 zastavili jsme v Lipně nad Vltavou a ve Frymburku si dali nějakou mňamku. Aby toho nebylo dost, tak při příjezdu ke stanu nám prasklo lanko u spojky. Prostě den blbec – samozřejmě nemáme náhradní a po zjištění, že v okolí není žádný servis začínáme být trochu nervní´=). Po urputném telefonování  na všechny strany, nám kamarád (Pepča) poradil trik s elektrikářskou čokoládou. Ještě ji sehnat – podařilo se a mi ráno můžeme vyrazit dál.

3. den, 26.7. čtvrtek 

Přesouváme se z jihu na západ. Bereme to přes Kvildu do Kašperských hor, kde jsme navštívili muzeum historických motorek a udělali si výšlap na hrad Kašperk. Bylo strašné vedro a cesta dost úmorná (v kůži cca 3km)

 Po příchodu k hradu jsme hned zapadli ke kiosku se osvěžit. Ubytování jsme si naplánovali v městečku Vidžín, kde (jak nám bylo doporučeno na výstavě motocyklů v Praze) má být motorkářská hospoda. Jaké bylo naše rozčarování když  jsme zjistili, že tam nic nefunguje – vše zavřeno, nikde ani živáčka a ještě ke všemu opět začíná pršet. Během chvilky je taková průtrž mračen, že se nedá ani jet. Tak jsme zapadli do prvního kempu na který jsme narazili, což byl kemp na rybníku Betlém nedaleko Kláštera. Naštěstí měli volnou chatičku, která přišla velmi vhod.

4. den, 27.7. pátek

Vyrážíme se mrknout do Mariánských Lázní. Kromě kolonády navštěvujeme park miniatur, kde jsou modely našich památek a sochu Krakonoše nad městem.

Na oběd se těšíme do Chodové Plané, kde je skalní restaurace pivovaru Chodovar. Návštěva nás nezklamala,super prostředí, výborné jídlo.

S narvaným pupkem šplháme na motorku a razíme dál na vodní nádrž Jesenice. Po ubytování v kempu (Rybářská bašta) jedeme do Chebu, světe div se, jsme sehnali opravnou sadu na lanka – hurá a prohlídli si staré město.

5.den, 28.7. sobota

Klidnější den s koupáním v Jesenici a odpolední návštěvou Františkových Lázní s ochutnávkou léčivých pramenů a prohlídkou nedalekého hradu Seeberg, kde zrovna probíhal středověký trh.

6. den, 29.7. neděle

Směr sever. Zastavujeme se ve městě Loket, kde absolvujeme prohlídku hradu s mučírnou a dál pokračujeme do Karlových Varů, kde jsme kromě lázeňského města navštívili i podzemí s vřídelnímy prameny a ukázkou výroby
( pokamenování předmětů) tzv. Karlovarské růže. Dnešní cíl cesty je vodní nádrž Nechranice, konkrétně kemp  ve městě Vikletice.

7. den, 30.7. pondělí

Dnes nás čeká setkání s dalšími členy naší skupiny ( Motožumpa Čím) s Ládíkem a Kamilem. Sejít se máme na Mácháči v Doksech. Cestou na setkání se zastavujeme v Terezíně na prohlídce Židovského gheta a taky v Litoměřicích, kde papáme. Na smluvené místo jsme dorazili téměř současně a ubytovali jsme se v kempu v chatičce. Pak už jen v lehkých hadrech jsme jeli za kulturou. Moc štěstí jsme neměli - hrad Bezděz i hrad Houska byli zavřený a tak jsme skončili na Vratenské hoře, kde je rozhledna – hezký výhled, byl vidět i Ještěd. Schodů měla požehnaně, ale dalo se. Večerní program byl jasný - dýdžina v kempu.

8. den, 31.7. úerý

Cestou (ještě s bolavou hlavou po večerním veselí) do Krkonoš jsme si dali oběd ve středověké krčmě v Dětenicích. Vřele doporučuji ( těm kteří tam ještě nebyli), všichni se tam určitě pobavíte a skvěle nažerete. Dále krátká zastávka v Jičíně a pak již úprkem do kempu, postavit stan, šup do lehčích hadrů a výjezd na Černou horu s prohlídkou Jánských Lázní.

9. den, 1.8. středa

Opravdu našláplý den. Nejdříve Pec pod Sněžkou, kde jsme nepohrdli jízdou na horské bobové dráze – skvělý žážitek. Výšlap na Sněžku- bohužel lanovka jela pouze na Růžohorky, ale taky dobrý. Pak jsme se vydali k Žacléři, kde trůní náš největší pevnostní objekt Stachelberg. Tato pevnost opravdu stojí za prohlédnutí, když musíte zdolat 168 schodů do podzemí a pak opět ven. No a na konec nás čekal Adršpach. Rychle ubytovat , opět chatička, ať se nemusíme zdržovat se stavěním stanů, hodit na sebe šortky a hurá do skal. Tady jsme si dali 5km okruh skalním městem, které je opravdu nádherné i když zase musíme zdolat nemalý počet schodů.

10. den, 2.8. čtvrtek

Přesun z Adršpachu na vodní nádrž Rozkoš. Tento den dorazili další členové naší Motožumpy, Láďa a Ilčou. Jelikož je čekáme až večer, máme dost času, tak jsme se vydali na průzkum Babiččinýho údolí. Navštívili jsme zámek v Ratibořicích, Staré bělidlo, mlýn a Viktorčin splav. Pozdní odpoledne jsme už jen lenošili u vody a čekali na příjezd Ilči a Ládi.

11. den, 3.8. pátek

Přestože bylo v plánu vyrazit co nejdříve, tak díky vydatnému dešti to nevyšlo. Jak mile je to jen trochu možné ( nejsme přeci z cukru ) jsme vyrazili k dalšímu cíly naší cesty a to na Safari do Dvora Králové. Protože zvířátka neměli rádi hluk, tak jsme prohlídku absolvovali v safari busu a částečně po svých. Pak už jen přejezd do Lužických hor, do obce Mařenice, kde jsme zůstali až do neděle. Samozřejmě proběhla večerní návštěva místní restaurace, kde mají výtečný tatarák.

12. den, 4.8. sobota

Protože jsme neměli v plánu se nikam přesouvat, ale zůstat na základně v Mařenicích, mohli jsme na cestu vyrazit bez bagáže a tudíš na lehko ( paráda ). První naše cesta  vedla do motorkářského klubu Pekelné doly, kam by se měl alespoň jednou podívat každý správný motorkář.

 Pak jsme se zastavili ve Sloupu v Čechách, kde je skalní hrad, opět hafo schodů a na Panenské skály ( Varhany ) kde se točila část pohádky Pyšná princezna. Odtud se od nás musel trhnout Kamil , kterého povinnosti předčasně poslali domů a my zbylí jsme zamířili do Hřenska, kde jsme prošli skalní soutěsku, kterou jsme museli částečně absolvovat na lodičce a kde jsme festově zmokli, že jsme mohli soutěžit o miss mokré tričko, samozřejmě ta krásnější polovina naší bandy.

13. den, 5.8. neděle

Návrat domů do Čími. Nikomu se sice moc nechtělo, ale nedá se nic dělat. Alespoň si užít poslední jízdu mělnickým údolím.
Už teď se těšíme na novou sezonu. Tak zatím …………..

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE