Jižní Čechy na tři dny
Text: rosiblack | Zveřejněno: 2.7.2012 | Zobrazeno: 29 719x
Tenhle výlet jsme neplánovali nijak dopředu, ale když jsme zjistili, že má být hezky chtěli jsme někem vyjet. A protože jsme v jižních Čechách na motorce ještě nebyli, byl cíl celkem jasný.
Kapitoly článku
Sobota 28.4.2012
Ráno vyrážíme asi v deset z Rosiho dílny. I když jsme doufali, že většina spoluobčanů odjela z Prahy už v pátek, na jižní spojce je zácpa. Nakonec jsme se vymotali po Barrandovském mostě na dálnici D5 a už jsme uháněli k Berounu. Pokračujeme do vesnice Rpety na obídek k výhledové tchýni (Rosiho máma). Po poledni vyrážíme směr Dobříš. Máme totiž v plánu zastavit se na sladkou tečku v cukrárně Stáňa v Malé Hraštici. Cestou potkáváme dva mopedy Stadion 22, jejichž řidiči při pozdravu od Blackbirda měli trochu problém s rovnováhou. Naštěstí ještě silníčáři nevysekali škarpy, tak by to měli do měkkého.:-) Dortíky a káva u Stáni opět nezklamaly. Nebyli jsme jediní, kdo si
dopřál v krásném jarním počasí posezení na návsi. A tak jsme zdravili a obdivovali stroje a jejich někdy i starší majitele. Ale čas kvapí, a tak nasedáme a nabíráme směr Hoštice. Vesnička je menší než se zdá ze známé trilogie, ale z každého koutu tu na vás dýchne atmosféra filmu. Zaparkovali jsme u hospody, kde čepovala pivo Miluna a prošli celou vesnici až k JZD, dnes Ranč Šimona Pláničky. 
Trochu nás překvapilo vstupné do kravína! Tak jsme to otočili a šli na kofolu. Slečna evidentně nebyla v době natáčení na světě, takže naši narážku, že si dáme kofolu, když "neměli žlutý", nepochopila. Ale co, hlavně že bylo co pít. Vnitřek hospody je bohužel předělaný, ale na stěnách jsou plakáty záběrů z filmu. Po občerstvení jsme zamávali Hošticím a nabrali směr Český Krumlov. Zvolili jsme trasu přes Vimperk, Volary, kolem Lipna, přes Černou v Pošumaví.
Vrátím se ještě k zastávce u Benziny před městem Volary. Obsluhují ji dva bratři důchodci. Oba "strejdové" se o pumpičku starají jako o vlastní. Na toaletě by se dalo jíst z podlahy a celá pumpa je upravená a čistá. S výřečným strejdou byla skvělá komunikace. Loučíme se a s přáním šťastné cesty nám ještě mává.
Po nádherné silnici naprosto bez děr jedem do Krumlova. Bohužel potkáváme pár mladíků a slečen, kteří plní katastrofické zprávy na všech kanálech a zvyšují statistiky dopravních nehod motorkářů. V trenýrkách a žabkách letí na "litrových streetech" jak smyslů zbaveni. Ale o tom cestování na motorce není. My se kocháme krajinou. Dorazili jsme do Krumlova už trochu unavení a naivně si myslíme, že najít ubytování nebude tak velký problém.
