Jak jsem na třindě daleko nedojel.....

Člověk nemusí ujet stovky kilometrů a ani mít cestovní enduro, aby zažil dobrodrůžo, možná právě naopak.

Jak jsem na třindě daleko nedojel.....

Kapitoly článku

Výlet jak má být

Tenhle příběh nemá být posměchem strojům z let minulých, to by mě vůbec nenapadlo. Jen už je tady těch expedic do krajů blízkých i dalekých moc, tak jsem si řekl, že to trošku okořením cestou nedalekou, ale snad o to zábavnou.

Na začátku všeho byla koupě nepojízdné Jawy 350/639 a vzápětí její předání do rukou MotoMates servisu, kde z ní opět udělali v mých očích klenot, plně funkční.

Je červenec, léto v plném proudu, venku vedra jak na Sahaře a  mám dovolenou. Už pár týdnů si v hlavě skládám a plánuji výlet s třindou. Tak proč jej neuskutečnit právě o dovolené.

Je ráno....probouzím se, proběhne klasický ranní rituál. Pohled z okna mě ujišťuje, že dnes by to šlo.

Do ruksaku začínám balit, pár dnes již neobvyklých věcí......papírovou mapu ČR, nářadí na drobné opravy,svíčku, cívku, hadr a nepostradatelný olej do benzinu. Vyrážím ke garáži kde odpočívá nic netušící JAWA, kontroluji věci jako je tlak v pneu, funkčnost osvětlení a dalších pár věcí.

Už jen nastartovat tenhle legendární stroj je pro mne rituál na rozdíl od toho když sedám a startuji moderní BMW. Takže, otáčím palivovým kohoutem, pozoruji jak přes filtr teče béňo do karburátoru, dále zatlačuji naučeným pohybem řadící páku do startovací polohy, párkrát prošlápnu na prázdno, na karburátoru nastavím sytič a oživuji elektriku bošákem. Třetím našlápnutím startujji třindu a začínám zamořovat okolí garáže modrým dýmem. Trochu poladím volnoběh šroubem na karburátoru a nechám stroj zahřívat. Zavírám garáž, pavoukem upevňuji ruksak na sedlo a je to tady, nasazuji helmu a vydávám se vstříc svému dobrodružství.

Vyrážím z malého sklářského městečka na břehu řeky Sázavy směr Benešov, jako první cíl cesty jsem si určil Týnec nad Sázavou, kam taky jinam na Jawě vyrazit, to je snad povinnost.

Z městečka vede pěkná asfaltka a hned do slušného kopce, který je samá zatáčka. Nevěřím svým očím, ale já na tomto stroji dojíždím moderní automobil Volvo, chvilku za ním jedu na dvojku, opravdu se vleče a tak nabývám dojmu, že i na třindě jsem schopný jej předjet. Kopec se právě mění v rovinu tak beru za plyn a dávám levej blinkr. Skutečně během pár vteřin předjíždím Volvo, jenže jakmile dokončím předjížděcí manévr, Jawa začíná vynechávat a než nahmatám kohout a přepnu na rezervu, potupně zajíždím ke krajnici s již chcípnutým motorem. Ano smějete se správně, došel mi benzín. Chvilku přemlouvám motor k činnosti, ale daří se a už zase vrčí. Vyrážím dál a mířím po klikatých silnicích Benešovska na první pumpu v Benešově, kde počítám kolik litrů benzínu vzít na poměr oleje co mám odměrce.

Mám tedy natankováno a pokračuji přes Bene do Týnce. Netrvá to moc dlouho a přijíždím k nově rekonstruované budově Jawy v Týnci – Brodcích. Jelikož můj batoh obsahuje i foťák, jdu fotit povinné obrázky motorky s budovou, na které se vyjímá logo a nově i nápis. Jelikož rád fotím, zabere mi tahle činnost nějakou tu chvilku, znáte to.....kompozice, expozice a cvak.

Po povinné zastávce v rodišti těchto legendárních strojů vyrážím po pro mě známých silnicích III.třídy směr přehrada Slapy, kde mám chatu a kamarády. Motám se všelijak možně a schválně, proto se vracím k Benešovu a u Konopiště zajíždím k muzeu starých Jawek a Čezet. Za 100Kč kupuji vstupenku a prohlížím si exponáty, jakož to majitele další motorky a to BMW mě uchvacuje prototyp Jawy s motorem boxer. Expozice není velká co do prostoru, ale motorek je vystaveno poměrně dost. Po prohlídce nasedám  a vyrážím směr vodní dílo Slapy. Cestu volím z Konopiště přes Netvořice, Vysoký Újezd a Novou Rabyni. Vyhlídku pro tentokrát vynechávám, znám ji moc dobře a dojíždím přímo k přehradě a pod přehradu, kde pořizuji opět fotografie. V Třebenicích se stavuji u kamaráda, ten obdivuje chvilku stroj na kterém jsem přijel. Dávám si Malinovku v hospodě U Taterů, když v tu chvilku mi volá bratránek, že jsme se dlouho neviděli a co prý dělám.

A je to, další cíl výletu je návštěva bratránka. I když cestu do Kamýka nad Vltavou znám, koukám

do mapy, aby se neřeklo. Loučím se s kamarádem a nakopávám třindu, jako švýcary.

Z Třebenic jedu do Slap, Chotilska, Obory a přímo do Kamýku n.Vltavou, silnice jsou to všechny jak dělané pro JAWU, upaluji krajinou 80km/h a kochám se okolím. Až se divím co běžně přehlížím, když se po stejných silnicích řitím na BMW v jiných rychlostech. Kuwa ta Jawa má něco do sebe.

U bratránka mě vyhlížejí na BMW, protože o Jawě nemají ani páru. O to větší a fenomenální je můj příjezd. S motem zajíždím do stínu před garáž, sotva sundám helmu, padne od bratránka otázka jestli mu na novou zámkovku neukápne z třindy nějaký olej. Samozřejmě ho uklidňuji, že to je vyloučené :-) Je už něco po poledni tak přivítám pozvání k obědu a hlavně, že můžu skočit do bazénu, tento den opravdu padají snad teplotní rekordy. U bratránka se zdržuji nějakou tu hodinku, máme co povídat a taky třindě dopřávám time out, přece jen jí zajíždím po kompletní GO motoru.

Kolem 16:00 , zjišťuji při odjezdu, že přeci jen nějaká neposlušná kapka na zámkovku z výfuku ukápla, po anglicku mizím :-)
Z Kamýka směřuji cestu do Sedlčan a dále do Neveklova, kde mají na náměstí výbornou zmrzlinu. Zmrzlinářovi se líbí třinda tak máme na chvilku společnou řeč.

Po zmrzlině po pojíždím k pumpě, aby mě náhodou zase nedošla ohnivá voda.

Ještě se mi nechce úplně přímo zpátky do garáže tak vyrážím z Neveklova do Netvořic.......

Něco se děje

V Netvořicích to začne být dobrodůžo, Jawa přestává táhnout a začíná chcípat, popravdě to jsem nečekal. Zkouším jí nakopnout, ale nejde to, ani nevzdechne. Tlačím tu bestii do stínu a přemýšlím na co a kam kouknout. Jelikož nejsem úplně znalý, volám kamarádovi o radu. Jo jasně, na svíčky jsem kouknul, benzínový filtr taky v poho, zaznívá. Nic méně to na zprovoznění nevypadá, přítel na telefonu sedá nedaleko Netvořic do auta, vyráží za mnou, jako podpora v těžké chvíli. Další kamarád, který už před mým odjezdem obdržel klíče od mé dodávky, vyráží na záchranou misi :-)

Průběžně se snažím stroj nastartovat a odvolat záchranný tým :-)  Čím více motor třindy chladne tím líp jde nakopnout, ale stejně vynechává levý válec a jednou si i vystřelí do výfuku. Říkám si, že to nebudu trápit a počkám tedy na záchranu dodávkou. Je už podvečer a je celkem příjemně při tom čekání. Najednou se objevuje moje dodávka. Kamarád se tlemí od ucha k uchu s tím že, já ti to říkal :-)

Třinda je během chvilky naložená a uchycená v autě a my odjíždíme směr garáž. Po hodince jízdy jsme opět ve sklářském městečku a u garáže. Jawa je vyložena a mě to nedá, teď již vychladlý motor zkouším nakopnout a co by jste řekli.......chytá na poprvé a dělá jako by se nic nestalo, potvora jeden. No nic, schválně objedu pár uliček a prostě to jede jak má. Poděkuju kamarádovi za obětavost a jedu domu googlit a hledat ve forech, čím by to mohlo být. Symptomy naznačují na vadnou cívku VAPE, takže zkouším druhý den navodit různé stavy, abych se ujistil. Jenže repete poruchy se nekonalo. Tudíž vozím náhradní cívku pod sedlem jako zaklínadlo.

Závěrem, vím, že toto není pravý cestopis na jaké jste zvyklí, ale třeba si to někdo rád přečte a pobavím ho svými řádky, ostatní ať mě neakmenují. Pro mě tento popsaný jednodenní výlet byl skutečným dobrodružstvím i přesto, že mám za sebou GrossGlocknery, Maroko, Kanárské ostrovy a další cesty na motorkách.

Co z toho vyplývá, že za dobrodružstvím a zážitky člověk nemusí jezdit ani za hranice Středočeského kraje.

Jezděte všichni bezpečně a kolama dolů.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.15
Známkováno: 101x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist