Hurááá na festival do Varů aneb s PCX po západě ČR

Již několikrát jsem si plánoval výlet na Karlovarský filmový festival, ale bohužel vždy z toho nějak nakonec sešlo. Podle hesla "kdo si počká, ten se dočká" se mi letos naskytla super příležitost jak skloubit část letní dovolené s výletem na motorce a ještě vidět samotný festival live, neboť zrovna letos proběhl 50. jubilejní ročník.

Hurááá na festival do Varů aneb s PCX  po západě ČR

Kapitoly článku

Ještě, než se pořádně pustím do samotného psaní našeho "kulturněpoznávacího" výletu, nemůžu opomenout, se jen tak ve zkratce zmínit o přípravě na cestu samotnou a vše co našemu výletu předchází. O tom, že do Varů "nějak" pojedeme jsme domluveni téměř okamžitě na záčátku prázdnin, kdy oba s manželkou víme, že máme dovolenou v termínu konání festivalu. Že pojedem na našem skútru PCX o tom rohzodne počasí, neboť panují velká vedra a než se zbytečně pařit v autě, radši si v poklidu užijeme léta a svěžího ovívání větrem na našem stroji :-)  Cestu máme rozplánovanou tak na 5-6 dnů s tím, že když bude fajn navštívíme i německé Drážďany. Sebou bereme jenom to nejnutnější, nějaké věci na sebe a hlavně takové, které se dají i dobře kombinovat, ať netaháme zbytečnosti. Dále pak peníze + taky ještě telefony a tablet ve kterém je i navigace, ať neztratíme kontakt se světem. Jídlo vůbec neřešíme, budeme se stravovat nějak po cestě. Spaní ve Varech máme zajištěno na 2 noci u našich rodinných příbuzných, kterým jsme kdysi, když byli u nás návštěvě, mockrát slibovali, že je stejně jednou někdy přijedeme navštívit a že ta chvíle nastala právě teď :-)  Další noclehy budeme řešit individuálně podle situace, která nastane v daný den. V plánu jsou hlavně nějaké chatky v kempu nebo levnější penziony. V kostce by to tedy bylo tak vše, cílem cesty jsou Karlovy Vary s festivalem a dále pak poznávání krás západních čech a dalších míst ČR kudy budem projíždět.

6.7.2015

Vyjíždíme hned po ránu okolo 8. hodiny, dokud ještě není tak velké horko. Vzdálenost do Varů z našeho bydliště je nějakých 450 km a počítám, že dojedem tak okolo páté odpoledne. V plánu mám totiž ještě návštěvu památníku v Lidicích, ale o tom manželka Pavla neví, je to takové překvapení. Naše cesta povede po trase Hrabyně-Opava-Mohelnice-Pardubice-Kolín-Praha-Karl.Vary. Asi za 2 hodinky máme první pauzu, stojíme na pumpě OMW v Moravské Třebové, tankuji a zároveň si dáme kafe. Cesta ubíhá poměrně rychle, je totiž státní svátek a tak není téměř žádný provoz. Ze sinice č.35 sjíždíme před Hradcem na Dašice a Pardubice kde máme malou pauzičku, dále pak frčíme na Kolín a Prahu. Z tohoto úseku cesty mne zaujme hlavně líbivá krajina v polabí, kde jedu poprvé, narozdíl od silnice č.35 kde jezdím skoro pořád služebně. Kousíček před Prahou ještě zase tankuji. Samotný průjezd Prahou, kde jsme okolo půl jedne odpoledne, nám nezabere ani půlhoďku, jedeme po Českobrodské na centrum a pak přes Dejvice směrem na Vary. Na výjezdu z Prahy sděluji Pavle moje překvápko zastavit se v Lidicích. Kupodivu ani nijak neprotestuje, spíš už je udrcaná z cesty a ráda by zase spočla, panuje už taky docela velké vedro.

Památník a vesnici Lidice zná snad každý čech, neboť je spojen s národní tragédií z roku 1942, kdy došlo k vyhlazení obce po atentátu na Heydricha. Od parkoviště, kde necháváme motorku, vypadá dnes místo, kde stávaly původní Lidice jako pěkně udržovaný anglický park. Bohužel, na tomto dnes tak pěkně udržovaném místě, stávala kdysi vesnice plná života, tak daleký je rozsah tragédie. Z Lidic nezbylo vůbec nic, jenom základy Horákova statku, kde byli v blízké zahradě zastřeleni Lidičtí muži a obrysy kostela. Pro člověka jako já, který zde byl poprvé, se toto vše jen ztěží popisuje. Velmi smutný je také pamatník Lidických dětí, který jenom dokládá to, jaké krutosti je schopen člověk se dopustit. V Lidicích strávíme asi necelou hodinku, do památníku s expozicí nejdeme.

V nově postavených Lidicích, které jsou opodál, si pak dáváme alespoň polévku a něco k pití. Já blbec si v tom horku zapomenu sundat motorkářské kalhoty a po chvilce jsem spocený jako vůl.... Přes Kladno se pak vracíme na R6 a svištíme dál do Varů. Okolo pěti odpoledne dojíždíme do Varů, přítel z rodiny Jarda, nás čeká u cesty a pak nás směruje na Dalovice, je totiž na kole a tak si musí pěkně máknout, aby nás dojel. Ubytování nám zařídil u svoji mamky, která má pro nás nachystaný volný pokoj na přespání. Po uvítání a předání rodinných pozdravů, jede Jarda na noční a my okolo šesté večer vyrážíme pěšky do centra poprvé okusit a nasát atmosféru festivalu :-)  

Jako první si dáváme u hotelu Thermal pivo a sledujem příjezd nějakých polských filmařů na červený koberec. Zkoušíme ještě sehnat lístky na nějaký film navečer, ale takhle pozdě odpoledne už není nic k mání. Domlouváme se tedy, že si vyberem nějaký film zítra a jdeme se projít po promenádě k vřídlu, blbneme, fotíme se a u divadla, kde má ČT svoje filmové studio shlédneme koncert Lenky Dusilové. Chvíli zvažujeme, že bychom si někde sedli a dali večeři na promenádě, ale ceny jsou tak přemrštěně vysoké, že nás to akorát odradí.

Nakonec to není ale na škodu, neboť u Thermalu je večer plno stánků s různýma dobrotama za úplně normální ceny, čímž chci pochválit organizátory KFF, že nezapoměli na normální lidi. A tak pěkně papáme a popíjíme pivečko a probíráme zážitky z dnešního dne a kujeme plány na zítřek. Večer se ještě projdeme po městě ať vidíme jak to žije a před půlnoci se utahaní jako koťata vracíme do Dalovic na přespání.  

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.46
Známkováno: 13x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist