Filmová jízda na skútrech

Jsme nabaleni, připraveni, jen se nám nepodařilo navázat spojení mezi našimi PMR, ale co už. Z Ostravy vyjíždíme přesně v 9:36 a číselník tachometru na mé Agilitce ukazuje stav 9 711. Kola našich skútrů směřují směrem ke kraji Královéhradeckému, kde se máme v plánu ubytovat a navštívit Trotlíkojc bráchu. Ale krapet předbíhám, protože již tradiční se stává naše pauza ve Vítkově, na čerpací stanici u moto prodejny Worker, kde mají jedno s nejlepších press v okolí. Již nejednou jsme tam stáli. Kontrolujeme a upravujeme upevnění bagáže, dáváme kafíčko a opět pokračujeme v cestě.

Počasí ideální na cestování a řekl bych, že chladnější teplota na Mohelnickém  stoupáku jen přispěla k tomu, že jsem ho zdolal. Sice jsem se jednu chvíli řítil pouze rychlostí 10-15km/h, ale zvládli jsme ho. V Moravské Třebové, přesněji v obci Hřebeč, si dáváme pauzu na oběd. Vařiče vaří, jídlo jidlí, ale my se nijak nepřecpáváme, neb jsme se již předem domlouvali, že si přes den budem takhle vařit, či ohřívat a večer (pokud to půjde) se budeme stravovat v restauracích. Po necelé hodince pokračujem v cestě a další krátkou zastávku děláme v Doudlebách nad Orlicí

a pokračujeme do Rychnova nad Kněžnou, kde plánujeme dnešní putování ukončit. Po cestě Trotlík kontaktuje správce jediného luxusního noclehu na ubytovně této dovolené, kterou nám - i s parkováním skútrů v bývalé kotelně - domluvil jeho brácha a ke které přijíždíme kolem 17:30.

Se stavem 9 935 na mém tachometru zaparkujeme, ubytujeme se a vyrážíme na obhlídku místní restaurace „Panel“ kde si dáváme pivko a Zdenál dlabanec. Ale zasloužíme si to. Dnes ujeto poctivých, ale nijak neuspěchaných 224 km, které on spláchl sedmi a já jedním oroseným. Asi po dvou hodinách se vracím na ubytovnu opět se snažit zprovoznit PMR, ale má snaha je marná :(  a Zdenda do jiného lokálu na pokec se svým bráchou. Usínám kolem půlnoci při zaplé TV. Trotl ještě trotlí v knajpě :D .

Trasa 1. dne:
Ostrava Poruba – Bílovec – Fulnek – Vítkov – Moravský Beroun – Šternberk – Uničov – Moravská Třebová – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Doudleby – Rychnov nad Kněžnou, 224 km.

Den 2 - pondělí 25.7.

I přesto, že jsme ulehali ke spánku značně pozdě, vstáváme něco málo po půl sedmé. Uvaříme si kafe, provedeme raní hygienu, pustíme se do balení (mezi kterým mi Zdenda řekne, že jsme zváni k bráchovi na snídani ;) ), které proběhne v pohodové náladě, poklídíme pokoj, nabalíme si věci na skútry, stavíme se ještě v Tescu do bankomatu a v 8:45 již zvoníme na zvonek u Zdendo-bratrových dveří, kde už na nás čeká naprosto perfekt dlabanec. Ojojoj, ojojoj – Zdeňovu omeletu bych nesnědl za celý den, ale Trotl není žádné batole, poradil si s tou svou a ještě koukal po té mojí, z jednoho vejce :D. Dosnídáme, rozloučíme se a již v 10 h. se setkáváme v Borohradě s Gekem. Na toto shledání jsme se oba moc těšili a Gek nás nezklamal. Společně pak překračujeme práh kraje Pardubického a nejen že nás bezpečně dovedl čerpací stanici, kde jsme mohli dočerpat palivo (a naopak se i jiných tekutin zbavit ), ale i nás provedl po svém domovském kraji, vzal nás k dřevěnému kostelu ve vesnici Veliny,ukázal nám místo, které protíná 50tá rovnoběžka, dále svůj domeček, pod jehož pergolou nás  pohostil – za což mu ještě jednou děkuji - a dovedl nás k naší první filmové zástavce, kterou se pro dnešní den stal hrad, přezdívaný „Kuňka“. Ten stojí již přibližně od 14. století na Kunětické hoře a my jsme až později zjistili, že zde vlastně filmově sídlil Rumburak z Arabely. Ano, na tomto místě stával pán Lábus a jiní neméně dobří herci.Na hoře jsme našli nádherný hrad, který byl bohužel v naší pondělní přítomnosti pro turisty uzavřen, ale  nijak nám  to nevadilo, neboť i tak bylo na co koukat a Gekův výklad určitě předčil kdejakého průvodce, či průvodkyni. A to ti, co ho znají, můžou jen potvrdit. No a pod hradem, kde jsme obědvali, jsme potkali farmáře z pořadu „Farmář hledá ženu“, Perníkovou chaloupku, pštrosa a kozy.  A že těch tam bylo, že kluci? :D Malé, velké i takové akorát... Kolem 15:30 vyzvedáváme naše věci v budce u parkoviště pod památkou, opět vše přikurtujem a náš hostitel nám slíbí, že nás provede nejkratší cestou přes Pardubice a vyvede za město. Kousek za perníkovým královstvím se rozloučíme, Gek ještě jede kousek s námi, rozdělujeme se a my pokračujeme vstříc dalšímu filmovému dobrodružství. Geku, byl to moc krásný a příjemný půlden naší dovolené a v našich srdcích bude na vždy uschován. Naším směrem se stává Středočeský kraj a v něm místo „Slavností sněženek“ - Kersko. A je to neuvěřitelné, ale dojeli jsme až tady. Ano, směřujeme k Pivnici z tohoto filmu, ve kterém si zahráli velikáni jako jsou Rudolf Hrušinský II,Rudolf Hrušinský III, Josef Somr, Jaromír Hanzlík, Petr Čepek, Svěrák, Srstka, Abrhám, Libuše Šafránková, Zdena Hadrbolcová a hromady dalších. Zastavujeme před Hájenkou, kde se i nadále podává známý „Kančí guláš s šípkovou“ a paní šenkýřka se hned ptá, jestli si dáme po porci, nebo jestli to chceme koupit, když si to takhle fotíme. Prej kšeft stojí za prd a sama neví, jestli to za rok tady ještě pošlape.Cítím velice zvláštní pocit být na místě, které je pokrylo nejspíše na stovky kroků takových hereckých velikánů. Je to opravdu nádherné místo. Trotlík doplňuje pitný režim ve formě postřižineckého točeného do pet lahve a pokračujeme v cestě na Sázavu. Toto místo noclehu nám bylo doporučeno Gekovým kamarádem, který má místa jako campy a tábořiště v oblibě. Na Trotlovi již vidím, že by se nejraději utábořil co nejdříve, ale mě něco říká ať dorazíme k doporučovanému Tábořišti U Hrocha poblíž města Sázava.A ve finále mi i Zdenda dává za pravdu, protože toto místo určené k přespání hlavně pro vodaře , jak mám v oblibě vodákům říkat, je opravdu nádherné a jako bonus je jeho součástí i občerstvení. Se stavem 10 151 km vypínáme motory našich vozítek, domlouváme  nocleh, zaplatíme 100,- za stan, dva skútry a dvě osoby, najdeme místo k postavení stanu, ubytujeme se a za poplatek 20kč máme v luxusních umývárnách v unimobuňkách dostatek vody pro spachání očisty. Zdenda si dopřává steak, pivečko, já si dávám utopence a k litru a půl bílého, které si vezu s sebou, a k němuž si objednávám  colu. Setkáváme se tady s třemi kluky, kteří toto tábořiště používají k ubytování na montážních prácech v nedalekém okolí. Kecáme opět tak do půlnoci, já už pomalu nevím vo co go, tak popřejeme dělňasům dobrou noc a jdeme směr k našemu stanu, v jehož blízkosti jsou ubytovaná dánská děvčata. A protože při cestě ze sprch mi jedna řekla „achoooj“, nedá mi to a začínám na ně pořvávat. Ještě štěstí, že mi ani jedna nerozuměla. Jéééééé je, to bych si nejspíš za klobouček nedal. A to se už ani radši nebudu zmíňovat o tom, jak jsem hledal obal k mobilu, či jsem nespočítatelně opouštěl naše plátěné obydlí. On by to ani takový obrovský problém nebyl, jen kdyby u vchodu nespal Trotl, já na něj neskutečně mockrát nešlápl a ve finále mi pokaždé musel pomoci ze zipem. Ale co už, neuhlídal mě a já se vínkem do syta opojil :D :D :D .

Trasa:
Rychnov nad Kněžnou – Synkov – Častolovice – Borohrádek – Veliny – Moravany – Kunětická hora – Chlumec nad Cidlinou – Poděbrady – Sadská – Kersko – Český brod – Kostelec nad Černými lesy – Sázava, 216 km.