Cesta kolem naší vlasti

Bohužel nás ráno nečeká příjemné zjištění – déšť neustává. Chvílemi přestalo, ale radar naznačoval, že to bude pokračovat. V době, kdy zrovna nepršelo, si Luboš musel umýt motorku, aby jí měl čistou. Jenže, jak asi tušíte, tak mu čistá moc dlouho nevydržela. Scházíme se a probíráme, co dál. Ve zprávách hlásí, jaké jsou povodně a upozorňují na silné deště. Po krátké debatě se rozhodneme, že vyrazíme dál. Krátce po obědě tedy vyrážíme směr Vrchlabí, Jilemnice – tady opět začíná lehce poprchávat. Na křižovatce pod Rokytnicí na Jizerou si dáváme pauzu, Luboš dofukuje zadní pneu a jdeme se také podívat, kolik teče v Jizeře vody.

Jaké to překvapení, že byla hezky rozlitá mimo břehy a průtok byl značně vyšší. Jedeme bez přestávky dál na Harrachov, Jablonec nad Nisou, Liberec a Frýdlant. Zde mají být velké povodně, takže jsme se podívali na to, co příroda napáchala, a nebylo to nic příjemného. Zde se rozhodujeme, že si cestu lehce zkrátíme přes Polsko. Projíždíme přes město Bogatynia, kde zrovna opravovali silnice a navíc díry byly plné vody. Proběhla zde poctivá enduro vložka, ze které jsem skutečně radost neměl. Nevěřil bych, co Poláci mohou nechat na silnici druhé třídy. Připadal jsem si spíše jak někde na Východě. Přes Hrádek nad Nisou se vracíme k nám do republiky, prší čím dál více a začíná být pořádná zima. Kvůli počasí si cestu trochu krátíme a ženeme to po silnici první třídy na Děčín a dále Ústí nad Labem. Kousek před Ústím jsme měli lehčí krizi, zima byla neskutečná, pouze 14°C a neskutečný déšť. To bylo poprvé, co jsem chytil “zimnici“ na motorce. Pokračujeme pouze do Bíliny, kde se ubytováváme ve zdejším kempu. Později toho litujeme, neboť chatky nebyly vytápěné. Ale lenost je strašná věc – nebyla chuť shánět něco lepšího, tak tady noc přečkáme a ráno vyrazíme snad už do slunečného dne.

Vyhlídky na pátek byly dobré, ráno se probouzíme a konečně bez deště! S chutí vyrážíme do Krušných hor, kam se moc těším. Počasí se nadále zlepšuje, silnice jsou téměř suché a to nám hned dodá lepší náladu. Samozřejmě musíme navštívit Klínovec, kde je pořádná mlha a zima. Všichni se pěkně klepeme a rychle vyrážíme na Boží Dar na benzinku, kde dáváme kafe. Nabíráme směr Nejdek, Kraslice, Luby a Cheb. Zde se rozhodujeme, že musíme pokračovat, neboť „paní Prachyová“ je celá nedočkavá v Klatovech. Tudíž volíme nejrychlejší cestu do Klatov. Nabírám „baťůžka“ a náš další cíl je Železná Ruda. Cestou máme pěkné zatáčky a musím podotknout, že jsem ani pomalu necítil, že jedu ve dvou. Nabíráme benzín a hurá na Šumavu. Sluníčko svítí, konečně je teplo, šumavské louky voní, kocháme se přírodou. Nádhera. Hrozně se mi tady líbí. Jenže už je zase něco kolem sedmé hodiny večerní a musíme hledat ubytování. Po třech neúspěšných pokusech jsme úspěšní v penzionu v Srní. Sundáme věci z motorek, vybalíme, najíme, umyjeme a musíme jít okouknout, jak to zde žije. Po pár pivech se vracíme na penzion, zkoukneme I Like Bike a jdeme spát.

Poslední den naší výpravy nás potěší. Je slunečno a teplo. Nedočkaví vyjíždíme směrem na Kvildu, dále pak na Volary a Lipno. Kousek od Lipna obědváme a samozřejmě také pořizujeme nějaké fotky. Volíme cestu na Vyšší Brod s tím, že se projedeme alespoň Českým Krumlovem a pokocháme. Jenže čas kvapí a my musíme jet dál. Jedeme na Kaplice, České Velenice, Chlum u Třeboně, dále pak na Novou Bystřici a odsud po hezké silnici skrze Českou Kanadu si to štrádujeme do Slavonic, kde jsme začali a také končíme. Zde děláme poslední fotku a rozdělujeme se. Já musím odvézt paní Prachyovou zpět do Klatov a Vali s Lubošem musí domů. Vali to má relativně kousek, zato Luboš ne. Je asi pět hodin odpoledne a rozdělujeme se. Já volím nejrychlejší cestu do Klatov – tedy přes Jindřichův Hradec, České Budějovice a Strakonice do Klatov. Rozloučíme se a já pokračuji, již po tmě dále na Plzeň a odsud po dálnici do Prahy, dále po D11 k Poděbradům a domů do Kutné Hory. Domů přijíždím po jedenácté večer s číslicí 2635 km. Na dálnici to byla sice nuda, ale už jsem byl unavený a tak jsem volil nejrychlejší variantu. Mezitím Vali pohostil u sebe doma Luboše večeří a ten pak musí domů na Havlíčkův Brod, Kutnou Horu, Chlumec nad Cidlinou, Hořice a Mostek, kam také relativně pozdě dojíždí.