Great Dividing Ride I.

Cesta do nejvyšších australských hor

Great Dividing Ride I.

Kapitoly článku

Pátek ráno, volno do úterního odpoledne, motorka v garáži, je rozhodnuto.

Už nějakou dobu mě láká národní park Sněžných hor. Teď je na jeho poznání dostatek času a tak se rozhoduji vyjet. Neplánoval jsem to, ale když radar hlásí až do pondělí slunečno, nedá se odolat. Sedám k mapám a mezitím se snažím dojíst zbytky z ledničky. Hrubě plánuji trasu, která by měla znamenat několik dní na cestě. Na jih po pobřeží už jsem několikrát jel offroadem, takže vím, jak je to krásná cesta. I když ji tedy znám, rozhoduji se jet pár set kilometrů po pobřeží, jen proto, že je prostě nádherné. Pak je v plánu zahnout prudce doprava a jet nahoru do hor. Projet by se měla řada nezpevněných šotolinových a hliněných cest v horách. Další plány nedělám, protože vím, že to stejně nemá smysl.

Na motorku nasadím top box, na sedlo stan, karimatku, spacák a bágl. Trochu schází kamelbak, ale ten zůstal jinde, takže se do top boxu dá kanystr na 5 l vody, nějaký benzín, oblečení, benzinový vařič, trochu jídla a nepromok. O víkendu bude hodně horko, takže se rozhoduji pro lehké boty a kalhoty.

Než jsem dojedl zbytky z lednice, oholil si hlavu a dopil víno, přišla doba páteční zoufalé dopravy a tak doufám, že se mi přesto podaří z města nějak protáhnout. První bod trasy je velmi pěkný Královský národní park. Leží hned na jihu pod městem a tak je častým cílem auto výletníků. Dobré je, že v na rozdíl od děsivě přísného dohledu na dodržování rychlosti ve městě je v parku riziko udělení hrubé pokuty relativně malé. Také má nádherné zatáčkovité silnice, pěkná zákoutí, ale i výhledy na moře a hezky voní.

Cesta z města je úmorná. Je vedro, polokožená bunda se v šnečím tempu dopravy nestíhá chladit, spojka neustálým popojížděním trpí, levá noha je spalována sálajícím katalyzátorem v těsné blízkosti a pravou nohu ofukuje rozpálený vzduch ventilátoru vodního chlazení. Nejhorší část cesty je ale snad už za mnou a dostávám se na hranici zeleného parku.

Projíždím park, a protože je už podvečer a mýtnice je zavřená, neplatím vstup. Na chvilku zastavuji, abych po úmorné cestě z města zkontroloval, jak drží náklad a trochu se napil. Možná se zdá 6 litrů vody zbytečně moc, zejména pokud se to srovná s pouhými 12 l benzínu, ale v Austrálii je třeba myslet na nejhorší a vzhledem k tomu, že jedu mimo civilizaci, je takováto rezerva potřebná. Vše je v pořádku, motorka je čistá, řetěz naolejovaný, gumy správně nahuštěné, takže dělám první fotku.

Po skvělých zatáčkách Královského národního parku očekávám nádherné vyhlídky na pobřeží u Wollongongu. Na jedné z nich zastavuji a dělám další fotku.

Takových zastávek mě ještě čekají desítky. Protože slunce pomalu zapadá, sedám do sedla, ve Wollongongu dávám rychlý dvojitý hamburger, beru plnou a snažím se dostat co nejdál na jih. Po několika desítkách kilometrů ale padá tma a výrazně se zvyšuje riziko střetu s klokany. Zajíždím tedy do nějaké rezervace a s led svítilnou na spánku stavím stan. Moc jsem toho dnes neujel, alespoň ale zítra nebudu muset přes město.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.22
Známkováno: 9x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist