Austrálie - Nový Jižní Wales a Victoria

Canberra - hlavní město Austrálie. Bylo vystaveno "na zelené louce" zhruba před sto lety podle urbanistického plánu - s reprezentativními státními budovami, jezerem a systémem prostorných ulic - skoro bulvárů s množstvím zeleně. 

Canberra má jenom 400 tisíc obyvatel - a zlí jazykové tvrdí, že "zde chcípl pes". Je fakt, že město působí klidným, skoro lázeňským nebo alespoň univerzitním dojmem, ale proč ne? Prohlídku jsme zahájili na vyhlídce z hory "Mount Ainslie" - a byla to velmi dobrá volba.
Pod horou Mt.Ainslie se nachází zvláštní budova, která svou kopulí trochu připomíná mešitu. Je to "Australian War Museum". Dovnitř jsme nešli, ale prohlédli jsme si pár vojenských vozidel a památníků v okolí budovy. Je obdivuhodné, jak Australané uctívají své válečné veterány.
Široký výstavní bulvár "ANZAC Parade" (ANZAC je zkratkou pro "Australian and New Zealand Army Corps") je hlavní osou průhledu, který vychází od muzea válek, ukrytého dole pod horou, pokračuje přes jezero, na druhém břehu protíná budovu starého parlamentu a končí budovou nového parlamentu, který je na vyvýšeném místě.
Soustava soustředných kruhových objezdů, nájezdů a mostů vás stojí kilometry navíc, pokud se včas neřídíte poměrně nenápadným dopravním značením, ale chcete jet tam, kam směřují prostorné průhledy - a ono se nakonec ukáže, že tudy žádná silnice nevede, protože je v cestě jezero ...
Australský parlament je zajímavý - a neméně zajímavé bylo dění před ním. Na prostorné louce probíhá politické shromáždění na protest proti škrtům ve státním rozpočtu, zatímco přímo před vchodem do parlamentu provozuje své představení domorodá žena, pravděpodobně protestující proti australskému státnímu systému. Budova parlamentu je zčásti zapuštěna do terénu a působí velmi majestátně, avšak nikoliv pompézně. Parlament je přístupný veřejnosti, čehož využívají zejména početné školní výpravy ve stejnokrojích. U vchodu je nutné podrobit se bezpečnostní kontrole, jejíž součástí je průchod bezpečnostním rámem a rentgenová kontrola zavazadel. Fotit i filmovat je v budově dovoleno. Je zde i poštovní úřad a prodejna suvenýrů. Na terase s výhledem na město posedíme u kafe a sklenky vína zakoupených v parlamentním bistru. Ale nic naplat, musíme jet dál.
Ještě, než se úplně rozloučíme s Canberrou, míříme na její předměstí na prohlídku hadů do zoologické - specializované na plazy a obojživelníky. Do tohoto zařízení nás nalákal letáček, který jsem si vybrala z velké nabídky propagačních materiálů v hotelu: "Seznamte se s nejjedovatějšími hady světa - kobra je proti nim amatér!"

Za sklem si se zvědavostí prohlížíme taipana. Zdá se , že i on nás... Prý je nejjedovatějším hadem na světě. Sádrová kobra, plazící se po podlaze nás vyděsí pouze na chvíli, takže už zbývá si jenom pohladit mini-krokodýla a Fanda se ještě nakonec pomazlí s krajtou.

Dnes je naším cílem rekreační resort Ibis Style Albury na břehu jezera Hume Lake. Z Canberry to trvá tři hodiny jízdy po dálnici, kterou obklopuje krajina skoro pitoreskní: zvlněná krajina je poseta pasoucím se dobytkem na zelených pastvinách plných ovcí a dobytka - většinou černý angus. Malebně jsou rozesety soliterní stromy - eukalypty a menší skaliska - krásné přírodní skalky. 
Do Albury přijíždíme za soumraku. Po ubytování v krásné chatě, sousedící se zastřešeným grilovacím místem, ani chvíli neváháme a jedeme nakoupit něco na gril. Ani dnes nezapomeneme na australské víno, které nakupujeme v liquer store nr.1 s názvem "First Choice" - to je zatím největší obchod s alkoholem, co jsme za svou cestu navštívili. Mají zde i české pivo - Pilsner Urquell i Budvar!

Po večeři se k našemu BBQ připojí nezvaní hosté - jakési větší veverky, co se šplhají po trámech pod střechou - později jsme zjistili, že se jim zde říká "posum" a že jimi Australané dost pohrdají. Oni námi také - posílají dolů bobky! Ještě, že už jsme po jídle, tak hajdy na kutě!

Dnes nás čeká přejezd do Melbourne, což je zhruba 300 km a tři a půl hodiny jízdy po dálnici M31. Díky GPS navigaci jsme páni svého času, a tak věnujeme zhruba hodinku obhlídce jezera Lake Hume, kudy probíhá hranice mezi státy Nový Jížní Wales a Victoria. Moc se nám tu líbí. Čas je však neúprosný, musíme v cestě směr Melbourne pokračovat. Zastavíme se pouze na dálničním odpočívadle, kde si na BBQ pointu ohřejeme naše jehněčí klobásky ze včerejší večeře.  Obdivujeme se, jak na prostém dálničním odpočívadle lze udržovat v chodu a čistotě elektrický gril i se stolem pro úpravu jídla.

 

Odpoledne máme odevzdat auto na letišti v Melbourne. Směrovky  "Rental Cars" nás navedou do velkého parkingu, jehož celé přízemí je rezervováno pro společnosti, provozující půjčení vozů. Přesedáme do vozu našich hostitelů zde ve Victorii a několik dalších dní máme na programu psí výstavy. Stihneme se podívat do centra Melbourne, které nás zaujme opět na motorkářské téma. 

První, co jsme měli možnost v Melbourne poznat, byla městská tržnice. Na budovu, pocházející z roku 1878, z jedné strany navazuje obrovské zastřešené tržiště s textilem, koženými výrobky a tradičními australskými suvenýry. Uvnitř budovy jsou zejména prodejci potravin -a předvádějí zde neuvěřitelný festival jídla a chuti ! Tržnice se otevírá pět dní v týdnu od šesti hodin ráno do dvou hodin odpoledne, o víkendu déle. Kromě fenoménu dobrého jídla, které -jak jsme zjistili- k Austrálii patří, nás zaujal další fenomén Melbourne, a to fenomén motorek. Na rušné Elisabeth Street jsme na chodníku míjeli řadu moto-salónů, obchodů s motorkami a jejich výbavou. Obdivovali jsme, že obchodníci každý den vyvezou a vystaví na chodník před svůj obchod řadu strojů, aby je večer zase navozili dovnitř a "zavřeli krám".

Stejně jako v Sydney, vidíme, že motorka slouží jako rozumný dopravní prostředek do práce v centru města. V takovém prostředí se prostě nelze odpoutat myšlenkami od motorek. Čekáme na mail, že se nám ozve místní půjčovna, zda mají volnou Tenerku či Stromka. Dnes zamluvíme, a v pondělí hned vyrazíme. Už se nemůžeme dočkat, až zase budeme v sedle !
Čekání si krátíme poseděním na terase v hospůdce nad řekou Yarra s výhledem na "malou Eiffelovku". Procházíme náměstím s moderní architekturou s názvem "Federation Square".  Je čtvrtek odpoledne a město je plné lidí. Je tu pěkně, ale už abychom byli z města pryč, někde u oceánu.
V Melbourne jezdí jedna linka tramvaje, určená zejména pro turisty. Je zcela zdarma, říká se jí "City Circle" a její trasa je po určeném okruhu centrem města. Pozná se podle toho, že na ní jezdí "staromódní" modely vozů.
Uliční síť v centru Melbourne je charakteristická tím, že je naprosto pravidelně pravoúhlá. Ve městě je k vidění mnoho dalších zajímavostí, ale my svůj čas věnujeme přípravám na další cestu motorkou. Ještě dnes v podvečer si zamlouváme stroj u firmy Garner´s na Peel Street. Škoda, že Tenerka je právě pryč v Sydney, takže budeme mít zase Stroma. Navigace tentokrát nebude, ale slíbili nám vytisknout detailní mapy naší trasy - v pondělí Great Ocean Road - a uvidíme, kam dojedeme. Počasí je stále skvělé - je to stále na tričko!!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE