Andorra 2006
Zdroj: Stanislav Tikal | Zveřejněno: 11.1.2007 | Zobrazeno: 22 663x
Jak je zvykem v zimě se spřádají plány kam vyrazit. První verze byla severní Evropa. Kluci jsou však zimomřiví a já po loňském deštivém Skotsku jejich návrh na teplou expedici přivítal. Začali jsme se zaobírat myšlenkou na výpravu do Andory, kam jeden z nás, Standa, předloni nedojel. Slovo dalo slovo a rýsuje se sestava. Bral jsem to s rezervou, jelikož vím, jak jsou vždy všichni nažhavení a pak jsme Skotsko jeli ve dvou, ale světe div se nikdo neodpadl.
9.6.2006
Jižní křídlo, Pavel BMW 1150 GS a Honza na Hondě Varadero, ke mně do Tachova doráží okolo 21:00, něco pojíme, popijeme a jdeme na kutě.
10.6.2006
Ráno nás doplňuje Franta na Varaderu a Milan na BMW 1100 GS. Na Agipu před Rozvadovem nás na devátou čeká Standa na Africe Twin, takže se mnou na BMW 1150 GS jsme komplet.
Jelikož jsme to s „Budějovičákama“ včera moc nenatáhli, hlava nebolí a můžeme razit k cíli první etapy, kterým je Bodamské jezero. Díky GPS, které jsem si pořídil jsem byl zvolen vedoucím výpravy. Bláhovci si mysleli, že to ovládám. Já to pojal stylem "škola hrou" a tak také první etapy vypadaly. Po prvních dílčích neúspěších jsem se začal ale zlepšovat a tak, až na pár návštěv vilových čtvrtí a následného hledání správné trasy, to bylo bez problémů a okolo 18. hodiny jsme spočinuli v kempu na břehu jezera. Najeli jsme asi 470 km a dálnici jsme se vyhýbali jak čert kříži. Spotřeba okolo 6 litrů.
11.6.2006
Snídaně, balení a razíme. GPS se nehodlá vzpamatovat z mých včerejších hrátek, kdy jsem ji z nedočkavosti vypnul při výpočtu, a já propadám depresi a vyrážíme podle mapy na Vadůz. Při prvních navigačních problémech u Bad Ragaz mi Pavel vnukl myšlenku na několikanásobný restart GPS a ona kupodivu naskočila. A tak jedem na St. Martin po parádní horské cestě, na jejímž konci je stylová restaurace. Po kávě jedeme zpět a pak na Chur a do Davosu. Za Davosem zjišťujeme, že nás to táhne na vlak, a tak se vracíme do Davosu a přes Flugela pass, kde se poprvé válíme ve sněhu, na placený tunel do Livigna, kde tankujeme za neuvěřitelných 0,98 EUR. Cílem je kempík za Bormiem. Motorky jedou skvěle a na počítadlech je asi 820 km.
12.6.2006
Ranní odjezd na devátou jsme dodrželi. Máme namířeno do Sestriere. Cesta je úmorná. Jedem na Tirano, Lagi di Como a okolo Milána na Novaru, tam to z časových a hlavně fyzických důvodů stáčíme na dálnici a za 9,10 EUR se svezeme po staveništi asi 85 km. Od Turína je to už v pohodě. Na Sestriere vede nová silnice vystavěná asi kvůli ZOH. Ubytovali jsme se v dost drahém kempu, jelikož bylo 18:00 a recepční nás ubezpečila, že fotbal bude v telce v bufetu. Cena byla 13 EUR/os a obec se jmenuje Fraisse. Fotbal našich nedávali a tak cucáme předražený lahváče a sundáváme kufry na zítřejší off-road.
13.6.2006
Ráno je krásně a my jedeme na adventuru. Jak záhy zjišťujeme, tak naše motorky v terénu nedosahují zdaleka takových kvalit a výkonů jako na silnici. Honza to vzdal hned, jak uviděl stoupák do hor nad Sestriere. Pokračujeme teda v pěti. Po pár kilometrech nás zastavilo bahno, kde to Milan utopil po motor a Standa měl lehký pád, když se přetočil při traverzování svahem. Volíme úzkou cestičku po vrstevnici, která končí srázem k říčce, jelikož se neradi vzdáváme, snášíme naše stroje jeden po druhém a navazujeme na cestu za vodou. Tady jsem rád vzpomínal na XR400, která čeká v garáži.
Operace se zdařila a po přebrodění řeky jsme si parádně zajezdili terénem. Náš vrchol byl 2430 m.n.m. Zastavila nás až lavina na cestě výšky 2m, kterou nezdolali ani Rakušáci a hybridy 6X6. Nezbývá než jet zpět. Ještě jedeme na pevnost San Carlo, ale je v rekonstrukci a tak nakupujeme ve Fenestrelle proviant a jedem do kempu.
14.6.2006
Ráno vstáváme časně. Některým se nechce, ale alarm mého BMW funguje skvěle. Máme namířeno ke Středozemnímu moři do města Carro kousek od Marseille. Stoupáme na přechod Cesana a přes Briancon k jezeru Lac de sere Poncon a dál po silnici D900 na Digne les Bains. Svezení úžasný, zatáčky nahoru dolů, provoz minimální. Pod horami dáváme kávu a studujeme gumy, jak kdo klopí. Faňas je nesvůj, že zadní pryž není do konce a rozpoutá se diskuze, zda to na Varanu vůbec jde.
Pak na dálnici a najít kemp. V prvním nás nechtějí a tak jedeme dál a nacházíme za 6 EUR/os. Koupeme se v moři a večer jdeme na jídlo. Jelikož jídelní lístek ve franštině je pro nás španělská vesnice a jinou řečí tu nevládnou, objednáváme si každý něco. Svou volbou nebyl nadšený Milan, jelikož šneci a jiná havěť mu nesedly. Platíme i s vínem asi 20 EUR/os.
15.6.2006
Vstáváme v 7:15, snídaně a rychlý přesun po dálnici na Montpellier, Perpignan k našemu cíli Argeles sur Mer, kde je super kemp za 5 EUR/os. Letovisko s písečnou pláží nás láká do vln. Najeli jsme po dálnici 350 km a na gumách je to znát. Poplatky činily asi 12 EUR .Večer jsme vyrazili do města a jelikož pivo Bavaria se sedmi stupni nás dobře naladilo, tak pokračujeme v kempu. Honza asi v touze, aby se dostal do denního zápisu maličko přebral a poškádlil Francouzké sousedy. Francouzi neměli moc pochopení a asi nám nadávali, ale jelikož jim nerozumíme, jsme v pohodě. Ráno se časně sbalili a s vražednými pohledy odjeli.
16.6.2006
Dnes musíme dojet do Andorry. Vyrážíme po silnici D115 na Ripoll, pomalu se začínají objevovat vrcholky Pyrenejí a pak už začíná parádní svezení. Vrchol motorkářského blaha je z Ripollu na silnici N152, kde je parádní asfalt a zatáčka za zatáčkou. Tato silnice je v obležení motorek a také policie. Asi po 40 km odbočujeme na N260 a pak začíná pršet. V „pršákách“ dorazíme do Andorry a tankujeme za příjemných 0,98 EUR. Jelikož prší, ubytujeme se v bungalovu v hl. městě Andorra la Vella, těsně nad fotbalovým hřištěm, kde hráli naši kvalifikaci na ME. Komfort je super a cena 20 EUR/os. Zítra uvidíme podle počasí. Gumy máme sjetý do krajů a Standa na Africe dokonce odřený i kufry.
17.6.2006
Dnes platíme další noc a jsme mile překvapeni, že je levnější. Majitel je frajer a dává slevu za delší pobyt. Snídáme párečky za 0,50 EUR, sýr a čerstvé bagety. Nalehko jedeme do hor, zdolávat místní krásnou přírodu. Na křižovatce na červené nás oslovuje česky starší chlapík a směřuje nás na sever. Za těch pár vteřin se dozvídáme že tu žije, holt svět je malý. Když jsme vystoupali asi do 2200 m.n.m., tak končí asfalt a do 2568 m jsme vyjeli po šotolině a tentokrát nás nezastavil ani sníh, který jsme bravurně objeli. Menší problémy vykazovaly Varadera, která nad 2500 m.n.m. ztrácí výkon a volnoběh se snižuje na 600 ot.za min. Na jednom z odpočívadel odstavíme motorky a jdeme se projít zdejší přírodou po svých. Pak si v horském hotelu dáváme menu za 9,50 EUR a vracíme se na základnu.
18.6.2006
Motocykly a zubožené zadky necháme odpočívat a vyrážíme do města. „Oblejzáme“ krámy a jsme u vytržení, kolik motorkářských kšeftů je jen na jedné ulici. Jelikož jsme v bezcelní zóně, ceny jsou perfektní. Po kavárnách sledujeme dojezdy GP a Pešek nám dělá radost pátým místem.
Nakupujeme dárky a suroviny na guláš. Večeře z dílny Pavla a Faňase nás dostatečně zasytila. Lepíme zakoupené samolepky a Honza balí, aby ráno nezdržoval. Večer hrajeme stolní fotbálek, který sponzoruje Milan ač nehraje. Jižní křídlo naší výpravy bylo poraženo na hlavu.
19.6.2006
Okolo desáté vyrážíme na západ, přes průsmyk pass De la casa do Francie. Ještě naposledy brousíme Andorský asfalt a pak sjíždíme do rozpáleného údolí na Perpignan. Na dálnici A9 na Nimes a pak se stáčíme naAvignon . Tady je zácpa a hic, takže se koupeme ve vlastní šťávě. Kemp hledáme ve městě Apt za 3,70 EUR/os. Najeli jsme 475 km a máme toho dost. Na jedné z křižovatek mé BMW střílí do sání a vyrazilo hadici. Opravu ač krátkou asi 5 vteřin zaregistroval Honza a tak jsem chvíli terčem nemístných poznámek. V tichosti přecházíme fakt, že Fery kvůli nefunkčnímu spínači ventilátoru balancuje na hranici přehřátí. Máme za sebou okolo 2800 km.
20.6.2006
Tankujeme za 1,29 EUR a po silnici N100 valíme na Digne les Bains. GPS nás navádí nejkratší cestou po okreskách. Aspoň změna po včerejší dálnici. Pak najíždíme na route napoleon na Annot, kde se napojíme na horskou silničku a zdoláváme výšku 2240 m.n.m. Část výpravy, která si při cestě tam nezakoupila jodlující plyšové sviště, si prosazuje návrat k jezeru Lac de sere Poncon a tam svou chybu napravuje. Od této chvíle se pro nás tato lokalita nazývá „svištárna“.
V kempu na břehu jezera se jezdci na motocyklech s kardanem koupou, zatím co "řetězáci" dotahují a mažou.
21.6.2006
Tak je 21:15 a tohle píšu ve stanu pod Montblankem, který na nás z ničeho nic spustil liják. Jedeme na Brancon a přes horské prémie Tour de France, kde míjíme spousty cyklistů sápajících se k vrcholu a pracáky už nám lezou krkem. Samolepky kamzíka na lyžích, co jsme na motorky nalepili v Andoře, mají své opodstatnění. Dnes jsme se dostali dle GPS do výšky 2648 m.n.m. V Albertville jsme se rozhodli to natáhnout až sem a v zatáčkách koříme i takové stroje jako je GSXR a tak vzpomínáme na našeho kámoše Lokaje a dost jsme se tomu zasmáli. Tady je kempík trochu dražší 5,85 EUR/os, ale kdo by si za takovej kopec nepřiplatil! A fazole z konzervy tu chutnají taky lépe. V noci zase prší, ale chládek je dobrej na spaní.
22.6.2006
Dnes máme plán dojet do Itálie na fotbal. Z Chamoniux do Martini, pak na dálnici na Sion a dál na Brig. Se známkou se netrápíme a risk vyšel. Přes Simplon pass do Itálie. Alpy nás znovu překvapují nádhernou přírodou a skvělým ježděním. Už snad ani nefotíme a chvíli se kocháme a chvíli jedeme palbu. Náš cíl je město Cannobio u jezera Maggiore. Italové překvapují uměním z dvouproudovky rázem udělat okresku. V kempu nás uvedli do reality cenou 12,20 EUR/os. Po jídle a sprše jdeme fandit do hospody. Smutek z prohry 0:2 neunesl Pavel a sotva se dopotácel do kempu, šel spát. My ještě chvíli truchlíme a jdeme spát.
23.6.2006
Ráno posnídáme a vyrážíme na Locarno, Lugano a okolo jezera Como na St.Moritz. Tady by se nám moc líbilo. Ještě párkrát poklopíme motorky a jsme v Landecku a přes Garmisch do Německa, kde se od nás odpojil Fratišek a Milan pod vidinou teplé postele a domácí stravy. Tvrdé jádro hledá asi hodinu útočiště u jezera Tegernsee. Teď tu sedíme a rozebíráme zážitky a popíjíme soudek pivka ze supráče. Honza teď zůstal s Varaderem osamocen a tak mu s hodně nemocným řetězem pomáhá Pavel. Telefonujeme domů, aby partnerky nebyly nemile překvapeny naším zítřejším příjezdem.
24.6.2006
Noc byla chladná k naší plné spokojenosti. Poslední balení bez spěchu a cesta po dálnici domů. Expedice nás vyšla dle tipu stroje cca 25 tis.Kč a to jsme se nijak neomezovali. Motocykly jely bez problémů. Spotřeba se pohybovala od 5,5l až 7,5l dle stroje. Najeli jsme cca 4800 km. Kombinaci Alpy Pyreneje vřele doporučujeme, Andorra opravdu překvapila.
Omlouváme se za nepřesné geografické názvy, kdo chce, pochopí.
Jižní křídlo, Pavel BMW 1150 GS a Honza na Hondě Varadero, ke mně do Tachova doráží okolo 21:00, něco pojíme, popijeme a jdeme na kutě.
Den 1.
10.6.2006
Ráno nás doplňuje Franta na Varaderu a Milan na BMW 1100 GS. Na Agipu před Rozvadovem nás na devátou čeká Standa na Africe Twin, takže se mnou na BMW 1150 GS jsme komplet.Jelikož jsme to s „Budějovičákama“ včera moc nenatáhli, hlava nebolí a můžeme razit k cíli první etapy, kterým je Bodamské jezero. Díky GPS, které jsem si pořídil jsem byl zvolen vedoucím výpravy. Bláhovci si mysleli, že to ovládám. Já to pojal stylem "škola hrou" a tak také první etapy vypadaly. Po prvních dílčích neúspěších jsem se začal ale zlepšovat a tak, až na pár návštěv vilových čtvrtí a následného hledání správné trasy, to bylo bez problémů a okolo 18. hodiny jsme spočinuli v kempu na břehu jezera. Najeli jsme asi 470 km a dálnici jsme se vyhýbali jak čert kříži. Spotřeba okolo 6 litrů.
Den 2.
11.6.2006
Snídaně, balení a razíme. GPS se nehodlá vzpamatovat z mých včerejších hrátek, kdy jsem ji z nedočkavosti vypnul při výpočtu, a já propadám depresi a vyrážíme podle mapy na Vadůz. Při prvních navigačních problémech u Bad Ragaz mi Pavel vnukl myšlenku na několikanásobný restart GPS a ona kupodivu naskočila. A tak jedem na St. Martin po parádní horské cestě, na jejímž konci je stylová restaurace. Po kávě jedeme zpět a pak na Chur a do Davosu. Za Davosem zjišťujeme, že nás to táhne na vlak, a tak se vracíme do Davosu a přes Flugela pass, kde se poprvé válíme ve sněhu, na placený tunel do Livigna, kde tankujeme za neuvěřitelných 0,98 EUR. Cílem je kempík za Bormiem. Motorky jedou skvěle a na počítadlech je asi 820 km.
Den 3.
12.6.2006
Ranní odjezd na devátou jsme dodrželi. Máme namířeno do Sestriere. Cesta je úmorná. Jedem na Tirano, Lagi di Como a okolo Milána na Novaru, tam to z časových a hlavně fyzických důvodů stáčíme na dálnici a za 9,10 EUR se svezeme po staveništi asi 85 km. Od Turína je to už v pohodě. Na Sestriere vede nová silnice vystavěná asi kvůli ZOH. Ubytovali jsme se v dost drahém kempu, jelikož bylo 18:00 a recepční nás ubezpečila, že fotbal bude v telce v bufetu. Cena byla 13 EUR/os a obec se jmenuje Fraisse. Fotbal našich nedávali a tak cucáme předražený lahváče a sundáváme kufry na zítřejší off-road.
Den 4.
13.6.2006
Ráno je krásně a my jedeme na adventuru. Jak záhy zjišťujeme, tak naše motorky v terénu nedosahují zdaleka takových kvalit a výkonů jako na silnici. Honza to vzdal hned, jak uviděl stoupák do hor nad Sestriere. Pokračujeme teda v pěti. Po pár kilometrech nás zastavilo bahno, kde to Milan utopil po motor a Standa měl lehký pád, když se přetočil při traverzování svahem. Volíme úzkou cestičku po vrstevnici, která končí srázem k říčce, jelikož se neradi vzdáváme, snášíme naše stroje jeden po druhém a navazujeme na cestu za vodou. Tady jsem rád vzpomínal na XR400, která čeká v garáži.
Operace se zdařila a po přebrodění řeky jsme si parádně zajezdili terénem. Náš vrchol byl 2430 m.n.m. Zastavila nás až lavina na cestě výšky 2m, kterou nezdolali ani Rakušáci a hybridy 6X6. Nezbývá než jet zpět. Ještě jedeme na pevnost San Carlo, ale je v rekonstrukci a tak nakupujeme ve Fenestrelle proviant a jedem do kempu.
Den 5.
14.6.2006
Ráno vstáváme časně. Některým se nechce, ale alarm mého BMW funguje skvěle. Máme namířeno ke Středozemnímu moři do města Carro kousek od Marseille. Stoupáme na přechod Cesana a přes Briancon k jezeru Lac de sere Poncon a dál po silnici D900 na Digne les Bains. Svezení úžasný, zatáčky nahoru dolů, provoz minimální. Pod horami dáváme kávu a studujeme gumy, jak kdo klopí. Faňas je nesvůj, že zadní pryž není do konce a rozpoutá se diskuze, zda to na Varanu vůbec jde.
Pak na dálnici a najít kemp. V prvním nás nechtějí a tak jedeme dál a nacházíme za 6 EUR/os. Koupeme se v moři a večer jdeme na jídlo. Jelikož jídelní lístek ve franštině je pro nás španělská vesnice a jinou řečí tu nevládnou, objednáváme si každý něco. Svou volbou nebyl nadšený Milan, jelikož šneci a jiná havěť mu nesedly. Platíme i s vínem asi 20 EUR/os.
Den 6.
15.6.2006
Vstáváme v 7:15, snídaně a rychlý přesun po dálnici na Montpellier, Perpignan k našemu cíli Argeles sur Mer, kde je super kemp za 5 EUR/os. Letovisko s písečnou pláží nás láká do vln. Najeli jsme po dálnici 350 km a na gumách je to znát. Poplatky činily asi 12 EUR .Večer jsme vyrazili do města a jelikož pivo Bavaria se sedmi stupni nás dobře naladilo, tak pokračujeme v kempu. Honza asi v touze, aby se dostal do denního zápisu maličko přebral a poškádlil Francouzké sousedy. Francouzi neměli moc pochopení a asi nám nadávali, ale jelikož jim nerozumíme, jsme v pohodě. Ráno se časně sbalili a s vražednými pohledy odjeli.
Den 7.
16.6.2006
Dnes musíme dojet do Andorry. Vyrážíme po silnici D115 na Ripoll, pomalu se začínají objevovat vrcholky Pyrenejí a pak už začíná parádní svezení. Vrchol motorkářského blaha je z Ripollu na silnici N152, kde je parádní asfalt a zatáčka za zatáčkou. Tato silnice je v obležení motorek a také policie. Asi po 40 km odbočujeme na N260 a pak začíná pršet. V „pršákách“ dorazíme do Andorry a tankujeme za příjemných 0,98 EUR. Jelikož prší, ubytujeme se v bungalovu v hl. městě Andorra la Vella, těsně nad fotbalovým hřištěm, kde hráli naši kvalifikaci na ME. Komfort je super a cena 20 EUR/os. Zítra uvidíme podle počasí. Gumy máme sjetý do krajů a Standa na Africe dokonce odřený i kufry.
Den 8.
17.6.2006
Dnes platíme další noc a jsme mile překvapeni, že je levnější. Majitel je frajer a dává slevu za delší pobyt. Snídáme párečky za 0,50 EUR, sýr a čerstvé bagety. Nalehko jedeme do hor, zdolávat místní krásnou přírodu. Na křižovatce na červené nás oslovuje česky starší chlapík a směřuje nás na sever. Za těch pár vteřin se dozvídáme že tu žije, holt svět je malý. Když jsme vystoupali asi do 2200 m.n.m., tak končí asfalt a do 2568 m jsme vyjeli po šotolině a tentokrát nás nezastavil ani sníh, který jsme bravurně objeli. Menší problémy vykazovaly Varadera, která nad 2500 m.n.m. ztrácí výkon a volnoběh se snižuje na 600 ot.za min. Na jednom z odpočívadel odstavíme motorky a jdeme se projít zdejší přírodou po svých. Pak si v horském hotelu dáváme menu za 9,50 EUR a vracíme se na základnu.
Den 9.
18.6.2006
Motocykly a zubožené zadky necháme odpočívat a vyrážíme do města. „Oblejzáme“ krámy a jsme u vytržení, kolik motorkářských kšeftů je jen na jedné ulici. Jelikož jsme v bezcelní zóně, ceny jsou perfektní. Po kavárnách sledujeme dojezdy GP a Pešek nám dělá radost pátým místem.
Nakupujeme dárky a suroviny na guláš. Večeře z dílny Pavla a Faňase nás dostatečně zasytila. Lepíme zakoupené samolepky a Honza balí, aby ráno nezdržoval. Večer hrajeme stolní fotbálek, který sponzoruje Milan ač nehraje. Jižní křídlo naší výpravy bylo poraženo na hlavu.
Den 10.
19.6.2006
Okolo desáté vyrážíme na západ, přes průsmyk pass De la casa do Francie. Ještě naposledy brousíme Andorský asfalt a pak sjíždíme do rozpáleného údolí na Perpignan. Na dálnici A9 na Nimes a pak se stáčíme naAvignon . Tady je zácpa a hic, takže se koupeme ve vlastní šťávě. Kemp hledáme ve městě Apt za 3,70 EUR/os. Najeli jsme 475 km a máme toho dost. Na jedné z křižovatek mé BMW střílí do sání a vyrazilo hadici. Opravu ač krátkou asi 5 vteřin zaregistroval Honza a tak jsem chvíli terčem nemístných poznámek. V tichosti přecházíme fakt, že Fery kvůli nefunkčnímu spínači ventilátoru balancuje na hranici přehřátí. Máme za sebou okolo 2800 km.
Den 11.
20.6.2006
Tankujeme za 1,29 EUR a po silnici N100 valíme na Digne les Bains. GPS nás navádí nejkratší cestou po okreskách. Aspoň změna po včerejší dálnici. Pak najíždíme na route napoleon na Annot, kde se napojíme na horskou silničku a zdoláváme výšku 2240 m.n.m. Část výpravy, která si při cestě tam nezakoupila jodlující plyšové sviště, si prosazuje návrat k jezeru Lac de sere Poncon a tam svou chybu napravuje. Od této chvíle se pro nás tato lokalita nazývá „svištárna“.V kempu na břehu jezera se jezdci na motocyklech s kardanem koupou, zatím co "řetězáci" dotahují a mažou.
Den 12.
21.6.2006
Tak je 21:15 a tohle píšu ve stanu pod Montblankem, který na nás z ničeho nic spustil liják. Jedeme na Brancon a přes horské prémie Tour de France, kde míjíme spousty cyklistů sápajících se k vrcholu a pracáky už nám lezou krkem. Samolepky kamzíka na lyžích, co jsme na motorky nalepili v Andoře, mají své opodstatnění. Dnes jsme se dostali dle GPS do výšky 2648 m.n.m. V Albertville jsme se rozhodli to natáhnout až sem a v zatáčkách koříme i takové stroje jako je GSXR a tak vzpomínáme na našeho kámoše Lokaje a dost jsme se tomu zasmáli. Tady je kempík trochu dražší 5,85 EUR/os, ale kdo by si za takovej kopec nepřiplatil! A fazole z konzervy tu chutnají taky lépe. V noci zase prší, ale chládek je dobrej na spaní.
Den 13.
22.6.2006
Dnes máme plán dojet do Itálie na fotbal. Z Chamoniux do Martini, pak na dálnici na Sion a dál na Brig. Se známkou se netrápíme a risk vyšel. Přes Simplon pass do Itálie. Alpy nás znovu překvapují nádhernou přírodou a skvělým ježděním. Už snad ani nefotíme a chvíli se kocháme a chvíli jedeme palbu. Náš cíl je město Cannobio u jezera Maggiore. Italové překvapují uměním z dvouproudovky rázem udělat okresku. V kempu nás uvedli do reality cenou 12,20 EUR/os. Po jídle a sprše jdeme fandit do hospody. Smutek z prohry 0:2 neunesl Pavel a sotva se dopotácel do kempu, šel spát. My ještě chvíli truchlíme a jdeme spát.
Den 14.
23.6.2006
Ráno posnídáme a vyrážíme na Locarno, Lugano a okolo jezera Como na St.Moritz. Tady by se nám moc líbilo. Ještě párkrát poklopíme motorky a jsme v Landecku a přes Garmisch do Německa, kde se od nás odpojil Fratišek a Milan pod vidinou teplé postele a domácí stravy. Tvrdé jádro hledá asi hodinu útočiště u jezera Tegernsee. Teď tu sedíme a rozebíráme zážitky a popíjíme soudek pivka ze supráče. Honza teď zůstal s Varaderem osamocen a tak mu s hodně nemocným řetězem pomáhá Pavel. Telefonujeme domů, aby partnerky nebyly nemile překvapeny naším zítřejším příjezdem.
Den 15.
24.6.2006
Noc byla chladná k naší plné spokojenosti. Poslední balení bez spěchu a cesta po dálnici domů. Expedice nás vyšla dle tipu stroje cca 25 tis.Kč a to jsme se nijak neomezovali. Motocykly jely bez problémů. Spotřeba se pohybovala od 5,5l až 7,5l dle stroje. Najeli jsme cca 4800 km. Kombinaci Alpy Pyreneje vřele doporučujeme, Andorra opravdu překvapila.
Omlouváme se za nepřesné geografické názvy, kdo chce, pochopí.
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz