Ztráta motocestovatelského panictví Balkánem

 Pokud se ale teprve chystáte na svou první motorkářskou zahraniční výpravu, donekonečna čtete cestopisy (tak, jak jsem je četl po večerech namísto sledování duchaplných seriálů já), a sníte o tom, jak i Vy vyrazíte, pro Vás je cestopis určen, směle do čtení. Pojmu toto vyprávění o naší první delší motocestě  jako postupný běh zážitků, podrobný itinerář jsem chtěl vynechat, těch je na internetu přehršel. Ale nakonec stejně píšu, kudy jsme jeli, ceny noclehů atd. Třeba to bude pro někoho užitečné, tak jako byly informace z cestopisů užitečné mně. Ale smyslem cesty jsou zážitky, ono totiž – podobné zážitky čekají pravděpodobně i vás, až jednou vyrazíte.
Nevím proč mne vůbec nelákaly Alpy, Norsko či krásná Francie, zato mne neuvěřitelně lákalo, podívat se na motorce do Turecka, Istanbulu, nejlíp až k Iránským hranicím. Jenže je to napoprvé daleko a bezpečné oblasti to dozajista momentálně též nejsou. Skoro stejně mne ovšem lákal Balkán – Bosna, Montenegro a aspoň nakouknout do Albánie. Dalším důvodem, proč jsem zvolil kratší netureckou cestu, byla skutečnost, že mne na motorce bolí, jak to slušně napsat…no prdel. Bohužel si nemám jak ověřit, má-li stejné problémy každý motorkář, nebo mám nějaký spešl problém. Blbec jsem si stěžoval manželce, a ta, když viděla, že tentokrát už fakt někam do dálav vyjedu, donekonečna pravila „Jak chceš ujet tisíce kilometrů, když si furt na ten zadek stěžuješ? Jdi k doktorovi, ať se ti na to podívá, za to nic nedáš!“  Anabázi ohledně tohoto problému jsem chtěl rozepsat, nakonec (z důvodu obav z kritiky případných čtenářů) to zkrátím. Byl jsem u obvoďačky a pak u specialistky. Výsledkem jejich odborného zkoumání byl jednoznačný závěr – Moribundus.  Málem jsem se propadl hanbou.

Na svou obhajobu uvádím, že jsem si do toho nechal od manželky kecat pouze z důvodu, že se rozhodla jet na motovýpravu se mnou a tudíž se jí to tak trochu týkalo. Ale ještě jsem to nevzdal a zavolal svému kamarádovi, který jest věhlasným primářem v jednom špitále, i když v jiném oboru. Ale primář je přece primář…No, a ten mi řekl, že si mám sedávat v lavoru s odvarem z jakési kůry. Tož nevím. Na moribundus hold naše lékařská věda zatím asi nevyzrála. Jestli si ze mne ovšem přítel mudrprimář  nědělal šoufky. Píšu o tom proto, že jsem zjistil, že tento problém má většina motorkářů. Ale hlavně proto, že jsem se obával, aby kvůli tomuto problému neskončila naše výprava někde v Maďarsku s následnou cestou zpět vlakem s motorkou jako příručním zavazadlem………..

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE