Mototrip No. VI: Balkán 2017
Text: MEK0TA | Zveřejněno: 16.12.2017 | Zobrazeno: 28 546x
Kapitoly článku
Den X: Pannonia ring, pak dlouho nic a jsme doma
Dnešní ráno bylo ze všech nejlepší. Vyspal jsem se, nic mě nekousalo, nic tu nelétalo, nebzučelo, nebyla zima ani horko, dokonce nám pod plachtu nesvítila lampa a ani nefoukalo. A proto to jdeme oslavit poslední snídaní, jako jedinou v restauraci za celý trip. Vaječina byla suchá, káva dobrá, ale malá, zábava nic moc a úkol týdne nebyl, a proto dávám 6/10. Kemp opouštíme po deváté a cestou si pouze všimnu, že zcela náhodou míjíme maďarský okruh Pannonia Ring. Kromě OMV, na které dáváme krátkou pauzu, se neudálo nic zvláštního. Bratislavu protneme jako šíp Robina Hooda, konečně ji vidím i za dne. Někde před Malackami omylem předjíždíme policejní vůz, a buď si toho nevšimli (což pochybuji), nebo byli zhnilí konat a nebo dělali, že se nic nestalo. Abyste rozumněli, z dálky nešlo poznat, že je to policejní vůz, a když už jsme byli blízko, už zase nemělo cenu brzdit.
Uherské Hradiště, chvíli po 14. hodině: přijeli jsme výrazně dříve, než jsme odhadovali. Na benzince dáme poslední společné kafe, já to ještě vylepším Kofilou, pohovoříme na téma "jaké to bylo" a "kam jedeš teď" a tím to vlastně celé může skončit. Takže za rok ahoj!
Závěr, čili "sluší se to seriózně zakončit"
Pár faktů na závěr, bez kterých byste nejspíš žili i nadále, ale co kdyby...
- průměrná spotřeba paliva 5 litrů / 100 km
- pořízeno 868 fotek a 194 GB videí (celkem asi 13 hodin)
- navigace mi z plexi upadla nejméně 10x, nabíjecí kabel vypadl ze zásuvky minimálně 30x
- v Maďarsku jsem napočítal přes 30 čapích hnízd a nejdelší název byl Balatonszentgyörgy
- kufry neupadly, nerozpadly se a v Rakousku do nich napršelo jen trošku
Teď, když jsem dopsal tento cestopis, považuji letošní trip konečně za uzavřenou věc. Brázdit cizinu na motorce (Slovensko nepokládám za cizinu) je pro mě nová zkušenost. S drobnou závadou jsem se vypořádal, základní sortiment nářadí se mi vždy hodil. V extrémním horku v moto kalhotech a bundě žádný šlágr, ale radši se budu konfitovat a dám tak přednost bezpečnosti. Příště nejspíš vynechám konzervu s lančmítem a místo něj přibalím toaletní papír. Každopádně bylo to fajn, tedy v 90 % cesty. Nějaké to koření v podobě nepříjemností, závad apod. asi nikoho nemine, ale člověk má alespoň na co vzpomínat a hlavně se má z čeho poučit do příště. Děkuji Kamilovi, že to se mnou zvládl. A kam pojedu příště? To bude překvápko i pro mne. Snad do té doby dokončím i ty kufry...
Na závěr jsem se obrnil trpělivostí a zpracoval jsem oněch 13 hodin videí. Výsledkem je následující minifilm, jenž dokresluje případné mezery v cestopisu. Gratuluji všem, kteří se prokousali až sem!