reline_unor



Mototrip No. VI: Balkán 2017

Zima - synonymum ke klidu, stavění vzdušných zámků a čtení cestopisů, ale také k věčnému pendlování mezi garáží a dílnou. Nicméně, nová sezona konečně tříská na vrata - je čas zkontrolovat moto plachtu, jestli se jí v regále leželo dobře, oprášit všechny pavučiny z mého vínově rudého eFka, a konečně pohnout s výrobou kufrů. Přihodíme-li nějaké pikantní závady, máme báječný návod, kterak správně vykročit do nové sezóny, a to řádně nas... rozladěn. Ale nebojte se! Vše se nakonec v dobré obrátilo, a tak se pohodlně usaďte a čtěte, jak to tenkrát všechno bylo...

Kapitoly článku

Sotva jsme se vrátili z mototripu na Slovensku, už mi vrtalo hlavou, kam pojedeme příště. Západní Evropě jsem úspěšně odolával. Sever kontinentu mě sice lákal nejvíce (a stále láká), ovšem finanční rozpočet byl jiného názoru. Východ mi zatím nepřijde příliš atraktivní, snad časem. Zbýval tedy jih, jenže to je široký pojem. Usoudil jsem, že bude nejlepší to prozatím nechat plavat, a příští rok se uvidí, jak se to vyvrbí. I podle toho, jestli (a kdo) se mnou pojede.

Čas plynul (přesněji řečeno se táhnul jak smrad) a Vánoce se blížily. Zimnímu semestru jsem dal sbohem a konečně jsem mohl naběhnout do dílny, kde na mě netrpělivě čekal rok starý projekt "Výroba kufrů na GSX-F". Polystyrenová kopyta jsem brousil ještě na Štědrý den dopoledne, odpoledne jsem usoudil, že to na chvilku odložím. Na Boží hod jsem šel tajně zamést svinec, který tam včera po mně zůstal, a ke tvorbě jsem se vrátil ihned 27. ráno. Silvestr jsem málem propásl, když jsem dumal nad designovými detaily kufrů.

Přišel začátek roku 2017. Oživil jsem komunikaci s Kamilem, mým spolucestovatelem z loňska, a společně jsme rámcově vymysleli trasu. Domluva byla rychlá - cílová destinace: Albánie. Taková kolosální expedice, jak by to někteří nazvali, samozřejmě vyžadovala patřičné přípravy. Začal jsem tím, že jsem se šel podívat na svůj nový spacák od Vánoc. Pochválil jsem jej jak je pěkný, zavřel jsem skříň a odešel. Další na řadu přišla kontrola bankovního konta. Hladina zdála se býti dostačující na to, aby mi nějaká ta vindra po návratu zbyla, mohl jsem tak s klidem pokračovat do fáze třetí. Ta obnášela pouze dlouhé čekání, trvající několik měsíců, během kterého jsem se pilně věnoval studiu. A to nejen zdejších cestopisů.

Stále jsem se nemohl dočkat dne, kdy naposled vyjdu dveřmi fakulty a nastanou prázdniny. Když se tak v červnu konečně stalo, měl jsem radost asi jako malé dítě - ještě ten den jsem večer na dílně zametal kvanta polystyrenových kuliček a odřezků, vypreparovaných z kopyt na kufry. Do termínu mototripu zbýval bezmála měsíc. Mezitím vyšlo najevo, že opravdu pojedu jen já a Kamil, ostatní potenciální účastníci totiž měli trapné výmluvy typu "nevím, jestli budu mít čas" nebo "uvidíme, jak na tom budu s prachama". Nu což, tak ať si dělají třeba suché vrby. Sami jsme tedy v pozdních večerech (moc brzo jsem z dílny nechodil) řešili detaily trasy - její délku, počet dní, místa, která bychom rádi omrkli, a vlastně i přesný termín odjezdu, který se prakticky neznal až do posledních dní. To bylo, vskutku, "napínavé jak gatě do gumy!"

Čtvrtek, 6. července: bylo mi sděleno, že v pátek nejedeme. V sobotu ještě také ne, vyrazíme v neděli ráno. Bylo mi to celkem jedno. Vlastně se mi to i hodilo, protože kufry jaksi ještě nebyly úplně provozuschopné. Už mne pomalu jímala myšlenka, že opráším brašny jako loni, nicméně neztrácel jsem naději. V sobotu odpoledne jsem začal (celkem laxně) chystat některé věci, ale většina už mi ležela v pokoji připravená i několik měsíců. Přípravu jsem prováděl výhradně v mezičasech, kdy schnuly jednotlivé vrstvy dočasného laku kufrů. K večeru jsem se rozhodl vyrazit do OBI - jednak zakoupit dveřní těsnění (nějak ta víka kufrů utěsnit musím) a také bylo třeba projet stroj a zkontrolovat, jestli vše funguje tak, jak má. Přes měsíc a půl jsem na tom neseděl.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (19x):
Motokatalog.cz


TOPlist