Albania endurotrip 2015 MBPV ValMez

Čtyři kamarádi na čtyřech motorkách. Neskutečně krásná příroda Balkánu a pohodoví přátelští lidé. K tomu tři outdoorové kamery a Ivanovo velké odhodlání při zpracování nesmyslného množství gigabajtů dat. Výsledkem jeho několikaměsíčního střihačského a zvukařského martýria je poloprofesionální cestovně expediční film. Já už doplnil pouze zápisky z cest a pár ilustračních fotek. Takže pokud máš odhodlání pustit se do čtení a na závěr zkouknout i film, bude to chtít otevřít lahváče a několik dalších si připravit do ledničky. Jdeme na to........

Albania endurotrip 2015 MBPV ValMez

Kapitoly článku

  Loňská návštěva Balkánu byla natolik inspirující a malá ochutnávka kousku albánského území v černohorském příhraničí natolik okouzlující, že jsme se tu zpropadenou Albánii rozhodli pro letošek procestovat celou.  A jak už to bývá, když se zrodí myšlenka, realizaci musí předcházet sáhodlouhé přípravy.  Přeci jen jsme se nechystali na all inclusive plážovou flákačku, kde vás ke každé atrakci dovede delegátka či nedej bože animátor pěkně za ručičku.  Následovalo tedy tradiční šťourání se po internetu, pročítání cestopisů a lustrovaní gůůůgl map.  Při brouzdání se po netu a hledání informací na téma Albánie a motorky jsem dříve či později narazil na jméno Filip Weber a jeho bebaweb.cz.  Klobouk dolů co ten člověk všechno zvládá.  Jak jsem pochopil, procestoval půlku světa na endurové motorce či v offroadovém autě, do toho vede úspěšnou IT firmu a zároveň je milujícím manželem a vzorným otcem (Filipe, prosím tě, pokud by se náhodou stalo, že budeš číst tyhle řádky, řekni mi, jak to děláš).  Každopádně ale tenhle člověk sepsal takovou malou, stručnou a výstižnou cestovatelskou příručku, která nese název: „Albánie offroadový ráj“.   Ani jsem netušil, jak složité bude tuhle knížečku sehnat.  Druhé vydání z roku 2012 bylo již beznadějně vyprodáno, nepodařilo se mi jej sehnat už ani u našeho kamaráda Ivana Jadrníčka na moto-travel.cz.  A třetí přepracované vydání Filip plánuje vydat až na jaře 2016.  Nakonec se ale zadařilo a jeden z posledních kusů jsem sehnal v mapykiwi.cz. 

 

  Následovalo vymyslet plán, jak se do zemně zaslíbené přiblížit s ušetřením sil a gum a přeci jen něco málo zredukovat z toho zpropadeného dálničního tranzitu.   Dodávku či auto s vlekem jsme zavrhli prakticky okamžitě, neb nikdo z nás nedisponuje příslušnou technikou, ani řidičským oprávněním skupiny E.  Autovlak se taky nejevil příliš reálný, neb nabídka těchto služeb v paletě Českých Drah je dost trystní.  Po chvilce bádání jsem ale objevil variantu možnosti využít trajekt a jakmile jsem tento plán nadhodil do pléna, shledal se s mimořádně kladným ohlasem.  Zbývalo tedy zjistit, jak to se sklouznutím se po vodách Jadranu chodí.  Do data odjezdu v druhé půli srpna ještě zbývalo dost času, nicméně v rámci prevence vyčerpání kapacity lodi jsme palubní lístky zakoupili přes společnost directferries.cz už v půlce května a začínali se pomalu těšit a stříhat metr.  Tou dobou jsme ještě zdaleka netušili, jaké komplikace nás ještě čekají. 

 

  Uběhly možná tři týdny, když se ozval kamarád Aleš, že má v plánu koupit motorku a na trip se přidat k nám.  Říkal jsem si, že vzhledem k Aldově nevyježděnosti a náročnosti plánovaného motovýletu, to není zrovna dobrý nápad.  Nakonec se s tím Aleš ale popral víc než statečně a jeho, vůči nám, poněkud opožděný zájem o zakoupení palubního lístku nám vpodstatě zachránil celý trip.  Věc se má totiž následovně.  Lístky jsme zakoupili u společnosti Adria Ferries na plavbu z italského Terstu do albánského Dráče s plánem na procestování severní poloviny území Albánie.  Aleš chtěl koupit přes net palubní lístek až někdy začátkem června a rezervační formulář ho v tu dobu už v nákupu nepustil dál.  Povídám mu, nevěš hlavu. Lístky jsou jistě už vyprodány z důvodu vyčerpání kapacity, ale my prd víme, jestli k jednomu osobáku patří pět lidí, nebo ke kamionu jediný šofér.  Pošli do directferries email s prosbou, zda by nebylo místěčko navíc, pokud se jedná o jedinou motorku a jednu osobu.  Alda tak učinil, jeho mail z Directferries přeposlali přímo do Adria Ferries a co mu přišlo zpět nám všem vyrazilo dech.   Lámanou angličtinou tam stálo něco jako:  Rezervaci na plavbu z Tersu do Dráče v datu 17.8.2015 nelze provést, jelikož plavba byla zrušena.  Jednohlasně Alešovi povídáme, že to bude nějaká mejlka, jelikož my všichni máme na tuhle plavbu lístky už koupené, každému nám tam lítá nějakých 123 Euro + manipulační poplatky a nikomu z nás do mailu nepřistála zpráva, že by naše plavba měla být zrušená.  Následoval další mail do centrály Adria ferries, včetně čísel našich palubních rezervací.  Zpět přišla poměrně strohá zpráva od nějaké slěčny Julie, že opravdu, i přes fakt, že máme palubní lístky již zakoupeny, trajekt byl zrušen.  Zároveň nám milá slečna ale obratem nabídla náhradní variantu.  Buď jet o den později trajektem z Ancony, což by pro nás znamenalo dalších nesmyslných 500 kiláků po Italské pevnině a tedy naprostou ztrátu jakéhokoliv benefitu ve využití trajektu.  Nebo plavbu na původní lince, ale o týden dříve.  Nevím jak kde, ale já měl dovolenou na konkrétní termín nahlášenou několik měsíců dopředu.  Nutno podotknout, že vše bylo korespondováno z Alešova mailu.  Nám ostatním dodnes nedorazila žádná zpráva od Adria ferries s oficiálním oznámením o zrušení plavby, natož s omluvou.  Následovalo bádání co a jak dál.  Nakonec jsme vymyseli, že jediným schůdným řešením pro nás bude změna na plavbu z Benátek do řecké Igoumenitsy dne 18.8.2015, tentokrát ale se společností Anek Lines.   Jak jsme byli neskutečně rádi, když nám slečna Julie sdělila, že námi uhrazené peníze nám vrátí zpět a to v plné výši, tedy bez manipulačního poplatku za storno, ve lhůtě do 30 dnů.  Děkujeme drahá Adria Ferries, vy zmrdi Italský.

  Navíc tahle jobovka znamenala z větší části překopat itinerář trasy, jelikož teď byla Albánie v plánu kompletně celá, hezky od jihu až na sever. Tou dobou jsem už naštěstí byl hrdým majitelem jednoho z posledních výtisků publikace „Albánie offroadový ráj“ a chystal se s ženou a dvěma synky na masňáckou flákací dovču letecky na Rhodos.  Alespoň bude co číst při zevlování na pláži.  Když jsme odlétali 7. července domů, při vstupu do letadla rozdávaly stevardky noviny.  V nabídce byl Blesk a MF Dnes a já se tak po mnoha dnech opět dostal k českému dennímu tisku.  A bylo úplně jedno, které noviny jsem si vzal, na titulní stránce obou plátků do očí bil nápis: „Mladý pár turistů z Česka zavražděn v Albánii“.  Žena mi koukala přes rameno a bylo jasné, co se jí honí hlavou.  Albánie nemá v českých luzích a hájích zrovna nejlepší pověst, přitom naprosto nepodloženou.  A tenhle titulek navíc pověsti nepřidá.  Začetl jsem se do samotného článku a rázem pochopil.  Ti dva měli smůlu, narazili na delikventa, který je chtěl okrást o auto a peníze, nějak se mu to zvrtlo a skončilo to tragicky.  Takové věci se bohužel stávají a je úplně jedno, jestli na západ či na východ od našich hranic. Co ale není pravidlem, aby na takovýto případ vláda během několika hodin nasadila několikset policajtů, včetně příslušníků elitních jednotek.  Ti tohle individuum v podmínkách Albánských hor dokázali vystopovat a zatknout do tří dnů.  Co následovalo mi ale úplně vyrazilo dech.  Tisíce Albánců vyrazilo v Tiraně a dalších velkých městech jako např. Skadar do ulic s českými vlajkami a zapálenými svíčkami a spontánně uspořádali pietní akt na uctění památky těch dvou.  Život jim to sice už nevrátí, ale gesto je to mimořádné.  A dokážeš si představit, že by lidi v Praze či Brně udělali něco podobného, kdyby se ve zprávách na Nově dozvěděli, že někdo v ČR zabil dvojci turistů z Albánie?????

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.50
Známkováno: 20x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist