Stát se VIP v Hanoji

Andrew přišel do Vietnamu z Austrálie v roce 2005, tehdy ještě jako turista. Nejdříve chtěl sehnat práci jako dobrovolník ještě před příjezdem do země. Jenže, jak sám říká, v té době byl hlad po doktorech, zdravotních sestrách a dalších profesích, které mu nejsou nijak blízké.
„Jsem prostě jen mechanik,“ vysvětluje mi. „Tak jsem si řekl, no dobrá, budu chvíli cestovat a uvidím, co se stane. Během svých cest jsem potkal ředitele Blue Dragon Children Foundation (Fond dětí Modrý drak, dále jen Blue Dragon – pozn. autora) tady v Hanoji. A on mi nabídl, že by mi mohl poskytnout prostor v jeho organizaci.“

Tohle je příběh, který stojí za půjčovnou, servisem a opravnou motorek VIP Bikes v Hanoji.
Andrew se tedy dobrovolně přihlásil na tříletý kontrakt ve vietnamské dílně pod fondem Blue Dragon. Dílnou pro auta, motorky a nákladní auta. A pro děti z nadačního fondu Blue Dragon. „Měli možnost přijít tam a získat dovednosti a zkušenosti jako mechanici. Poté se situace mírně změnila a v Blue Dragon chtěli omezit své působení. Takže jsem přišel s nápadem na VIP Bikes,“ povídá Andrew o úplných začátcích jeho servisu. „Blue Dragon je teď nezávislý. Stále jsme přátelé a někdy do našeho servisu od nich dorazí noví učni, kteří mají zájem se naučit servis motorek.“

O čem tedy je tedy celé VIP Bikes? Andrew a jeho zaměstnanci dovolují mladým lidem v nevýhodném postavení přijít do servisu VIP Bikes (jako skutečně fungujícímu obchodu) naučit se dovednostem a technikám potřebným k údržbě a opravě motorek. Někteří učni již přichází s určitými zkušenostmi, jiní je mají nulové. Během kurzu pod VIP Bikes se jim dostane nutného školení, zlepšují své dovednosti, chování k zákazníkům atd. Vše záleží na tom, jak dlouho chtějí zůstat. Andrew pro ně vymyslel tříměsíční, šestiměsíční a jednoroční zácvik. Poté se mohou osamostatnit, otevřít si vlastní obchod nebo dělat cokoliv jiného. VIP Bikes na nikoho neklade žádná omezení. Andrew Souto měl mnoho učňů, kteří zůstali dva roky a pak se rozhodli posunout dál: „V tom je podporuji. A když nemohou najít žádné zaměstnání, zeptám se jich, jestli mi dovolí jim pomoci. Mou prací je vychovat a starat se o ně než si projdou celým systémem.“
Školí je také, aby se starali o obchod jako takový. „Měli jsme kluka z Hue (město v centrálním Vietnamu – pozn. autora). Prošel naším školením a naposledy, co jsem o něm slyšel, dělal dealera pro Yamahu. Měli jsme jiného, který si v centrálním Vietnamu otevřel obchod s většími motorkami,“ shrnuje Andrew úspěchy jeho bývalých učňů. Dokonce i zkušení kluci potřebují rozvinout některé své dovednosti: „Učím je, jak udržovat čistotu, čisté nástroje, a to, že vše má v dílně své místo. To jsou naprosto základní věci, které mechanik musí znát, ale tady jsou o to více důležitější. Ukázat jim, jak to vypadá čisté, jak by mělo být uklizeno. Přes tyhle malé věci se posunout obrovskou cestou vpřed. Je to dobré pro ně a vlastně pro všechny.“

Jenže vyrůstat v nevýhodných podmínkách si také vybírá svou daň. „Měli jsme jednoho kluka, který tady byl týden a pak už se nikdy neukázal,“ vysvětluje Andrew velice častou situaci ve svém servise. Kluci přitom přichází odkudkoliv. Ne výhradně a pouze jen z Hanoje. Cizinci ale mají smůlu: „Občas se najde někdo, kdo by se chtěl u nás něčemu naučit. Doteď jsem ale nikoho nepřijal. Cizinci zde nemají nevýhodné podmínky. Bereme tak výhradně Vietnamce.“
Cizinci i jako zákazníci dokáží způsobit nejeden bolehlav: „Spousta cizinců tady přijede a přitom vůbec neví, jak motorku ovládat. Což mě děsí. Zeptáš se jich, jak dlouho zůstanou ve městě a oni, že tři dny. A to bez zkušeností s jízdou na motorce v jejich vlastní zemi. Oni si myslí, že je to tak jednoduché. Chtějí si prostě půjčit motorku, protože taxi je pro ně moc drahé. Tohle uvažování vůbec nepochopím.“
Školit mladíky ze znevýhodněného prostředí je pouze jednou z činností VIP Bikes. Základ jejich byznysu tkví v pronájmu motorek. Andrew sám tvrdí, že jeho půjčovna má momentálně přes stovku motorek na pronájem a zatím cílí výhradně na Hanoj. Většina jeho strojů je určena především pro město a jsou to oblíbené modely jako Honda Wave nebo skútry Yamaha: „Občas nakoupíme nějaké stroje, opravíme a prodáme. Naposledy kousky jako Honda 50cc, Cubs, 67‘. Na tyhle motorky není třeba mít papíry. A taky občas prodáme některé naše starší kousky, když nakoupíme nové.“

Kromě školení a pronájmu motorek se VIP Bikes zaměřuje i na servis. Například, když si někdo koupí motorku z druhé ruky, pak mu zde provedou servis či opravu. Osobně se musím přiznat, že mám rád servis, který Andrew nabízí, když si u něj motorku půjčíte. Každý měsíc dorazím na jeho pozvání do dílny na pravidelnou kontrolu, výměnu oleje – je-li to třeba – nebo dokonce i opotřebovaných dílů (jako třeba sjetých pneu). Pochopitelně zdarma.
Nakonec VIP bikes je docela rušné místo. Během našeho rozhovoru jsme byli několikrát přerušeni až jsme jej museli rozdělit do dvou dnů. Andrew se svou dílnou se nedávno přesunul do nových prostor a má v plánu rozšířit nabídku svých služeb. Prodávat příslušenství, doplňky jako bundy, rukavice, náhradní díly, přilby a tak dále. Zaměřuje se především na servis pro cizince, ale samozřejmě i místní sem mohou přijít a nikdy jim neřekne ne. Pár Vietnamců už jeho servis nepravidelně využívá.Andrew Souto
Andrew pracoval v Austrálii jako automobilový mechanik. Motorky byly a jsou jeho koníčkem. První padesátku měl, když mu bylo asi devět let. Jeho současný Harley Davidson má stále zaparkovaný doma u svých rodičů. Do Vietnamu přišel v roce 2005 jako turista, v roce 2006 začal pracovat jako dobrovolník a v září 2008 otevřel svůj servis VIP Bikes. Po roce 2012 se rozhodl zůstat v Hanoji již sám na sebe (do té doby vše provozoval pod záštitou australské vlády). Má otevřeno každý den kromě neděle. Můžete se podívat, co říkají o jeho servisu ostatní cestovatelé na TripAdvisoru nebo najít VIP Bikes na Facebooku.

Informace o redaktorovi

Tomáš Slavíček - (Odebírat články autora)