Pro Ural za Ural, část 6.

Naše motocykly přenocovaly osamoceně na estonské celnici. Brzy ráno začal kolotoč. Skončil až u náčelnice celnice. Vydala příkaz jedné deklarantské firmě nám zařídit tranzitní deklaraci. Nakonec nám tato firma pomohla se vším, včetně tisku zelených karet opravdu nazeleno, máme pojištění.

Pro Ural za Ural, část 6.

Kapitoly článku

16. května 2014

Další problém byly registrační značky. Sklidili jsme obdiv celé estonské celnice i řidičů kamionů, že jsme celé Rusko projeli bez nich. Dále ale nesmíme. Řešíme to na registru vozidel v Narvě. Možná nám je vydají, ale chtějí nejdříve vidět motocykly. Ty ovšem nesmí na silnici, protože nemají značky. Řešíme to potupně odtahovým vozidlem nadvakrát. Po několika hodinách ledy povolily a my vycházíme vítězně ze dveří se značkami. Odborně je vrtáme pomocí palice místního dlaždiče a křížového šroubováku z originálního nářadí Ural. Už víte, na co má Ural vždy v sajdkáře nářadí? A my můžeme jet!
Změna. Rovné silnice Estonska zalilo slunce, vše kolem se zelená, odpolední paprsky nás oslňují, ale nikomu to nevadí. Motocykly pod námi vrčí příjemnou 90kilometrovou rychlostí. Nové vypínací páčky fungují, je po problémech s řazením i hledáním neutrálu. Na základě našeho testu půjdou do výroby také manžety na tlumiče řízení jako příslušenství pro offroad ježdění. Rozsah seřízení tlumičů řízení bezpečně pokrývá požadavky pro silnici i offroad. Palivová mapa nám vyhovuje. Až na kvalitní silnici lze ocenit neuvěřitelný zátah motorů od nejnižších otáček. Drobný nedostatek při přechodu z volnoběhu tolerujeme, je to otázka času, kdy bude doladěn.
Vyšly první hvězdy, je úplně jasno, rosa padla, těšíme se na následujících silničních 1.000 km. Do západu jsme stihli ujet ještě 200 km. Neprší, asi zítra trošku zataháme za plyn. Silniční pneumatiky Duro nám to usnadňují, do terénu se už nechystáme, teď prověříme, jak je to s novými Uraly na silnici.

17. května 2014

Opět krásné slunečné ráno, relativně rychle zabaleno, ale ...
Hlavní skladník z Rozhraní patrně nedovřel kufr sajdkáry, což při výjezdu z houští okamžitě způsobilo vyklopení víka kufru i s bagáží a vyhnutí pantů. Problém promptně vyřešen pokácením doubku a jemnými údery sekerou byl pant narovnán. Poučení zní: zavírejte kufr sajdkáry.
Naše motory dnes poprvé ochutnaly evropský benzin. Vstřikovací jednotky si za 20 minut vyhodnotily, co že to stříká do válců (dělají to pokaždé, přizpůsobují přípravu směsi), projevilo se to klidnějším a hladším chodem motoru. Motory si jen tiše předou. Očekávali jsme to. Nové Uraly mají změněnou přístrojovou desku se šesti kulatými kontrolkami. Jsou přehledné a i na slunci dobře viditelné.
Kontrolka benzinu začíná po 180 km blikat, na 200 km už svítí. Naše spotřeba se stále pohybuje na 6,5 l/100 km, skvělé. Dnes jsme ujeli 530 km, tachometry se přehouply přes 4.000 najetých km. Vyslovujeme pochvalu před nastoupenou jednotkou Standovi a Janě, provedli nás v čele kolony celým Ruskem a pokračují i v Pobaltí.
Na nosičích sajdkár se vezou tři originální brašny Ural. Nepromokavé, stahovací popruhy do všech stran a s popruhy přes ramena plní dokonale funkci cestovní brašny do značkového hotelu i do prachu a vody při cestování s Uralem. Logo z boku brašny jasně udává, komu brašna patří. Bez nejmenšího selhání zatím přečkaly veškeré nástrahy naší cesty.
Spíme před polskou hranicí, šašliky voní, podává se černý čaj. Vedeme chytré řeči zahleděni do ohně.

18. května 2014

Skupina se nezadržitelně blíží domů, do Rozhraní. Úspěšně jsme překročili mostem Solidarity řeku Vislu.
Táboříme opět v lese. Chystá se rozlučkový večírek, vaří se, smaží, krájí, připravuje a ... nalévá. Noc je jasná, plná hvězd.
Dnes najeto dalších 530 km. Zítra bychom už měli být doma. Všechny sajdkáry Ural postávají v houští, plné síly dokončit zítra svoji cestu.

19. května 2014

Poslední den, poslední ráno na cestě. Sbalili jsme vše neuvěřitelně rychle. Asi nejrychleji za celou cestu. Chtěli jsme jet a užít si poslední kilometry naší cesty. Přes pohoří Jeseníků jsme se přehoupli do Čech.

Motocykly nás dovezly do Rozhraní. Najeto 4.990 km. Každý kilometr naší cesty jsem si užili. Jsme všichni doma, osm přátel a jejich 4 nové (vlastně dobře zajeté) sidecary Ural. Sedíme v centrále v Rozhraní u ohně, loučíme se. Postupně se rozjíždíme domů. Zítra se ještě uvidíme na celnici v Brně. Tohle přátelství vydrží navždy.

Portréty všech účastníků snad hovoří za vše...



POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 32x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist