Do Tlumačova, který najdete mezi Hulínem a Otrokovicemi na Jižní Moravě, jsme dorazili těsně před dvanáctou hodinou. Prodejnu s velkým logem a výrobní prostory nelze po pravé straně přehlédnout. Nejprve jsme z důvodu strachu o motorky zaparkovali přímo na chodníku před prodejnou, ale do 5 minut tam byli páni strážníci a, tak jsme motorky museli přemístit na zadní hlídané parkoviště.
Pan Hubík nás přivítal v prodejně a ochotně se ujal nejprve průvodcovské činnosti. Naše první kroky vedly do výrobních prostor, skládajících se z několika velkých místností plných šicích strojů a zařízení pro zpracování kůže. Tam jsem se ihned vrhnul na špulky s nitěma, abych na ně kouknul. Kus nitě jsem si odmotal i přesto, že jsem dopředu věděl, že nemám šanci ji přetrhnout, ale nedalo mi to. A tak jsem si na vlastních rukou mohl vyzkoušet, že by bylo zapotřebí mnoho jejich párů, aby došlo k přetržení nitě. Samozřejmě, že se nejedná o nějaké běžné nitě, ale buď silné polyamidové nebo aramidové (Kevlarové ), tedy se zvýšenou odolností v tahu i proti vysokým teplotám. Jenomže jako každé, tak i tyhle nitě mají nějakou maximální odolnost na tah a teplotu.
Následně na to jsme šli do místnosti, kterou bych za sebe nazval "Síň padlých". Zde jsem mohl vidět kombinézy různých značek i světoznámých, které byly nachystány pro spravení. Někdy byly pouze poškozeny, ale mnohdy i na některých místech téměř roztrhané a to i ve švech. Stále více jsem byl zvědav na to, proč se to může stát.
Pak jsme se vrátili zpět, já si sáhnul do krabice, kde byly nachystány díly na skutečnou kombinézu a díval jsem se i z rubové strany na to, jak jsou skutečně šity švy.
Následoval přesun do přípravny kůže. Zde se přímo na kůži přenášejí jednotlivé střihy, vykreslené z počítače na plotru a to na základě údajů, které jim zákazník pošle.
Po cestě mezi místnostmi jsem ještě sledoval na policích speciální kovové sekací nože, zajišťující přesné vyražení jednotlivých dílů kombinézy z kůže, pokud se šije na konfekční velikost.
Když jsem se zeptal, co vlastně je myšleno dvojitým švem, sedl pan Hubík za šicí stroj vzal kus kůže a k mému překvapení on sám nám ukázal, jak na speciálním stroji s oboustranným podáváním se do jedné stehové dírky šije 2x. Byl jsem čím dál tím napnutější.
Praktickou část jsme končili vlastně tam, kde by měla začínat, tedy v místnosti, kde se zpracovávají údaje od vás. Pomocí programu jsou zde vytvořeny na počítači střihy a následně na to vykresleny na plotru. Po drobných úpravách vyplývajících z možných nepřesností při měření jsou pak stříhány.
Na závěr praktické části jsme se přesunuli do místnosti plné kůží různých barev. Jak hověziny tak i ... a teď se podívejte na obrázek úplně vpravo. Uhádnete z čeho je to kůže? Odpověď naleznete na konci článku.
Když už jsme byli v ráži, nechali jsme si také vysvětlit strukturu i technologii a metody barvení kůže. Pak jsme byli pozváni do pracovny pana Hubíka a vrhli jsme se na to, proč jsme hlavně přijeli. Tedy na mechaniku. Ano, mechaniku, ono padnutí na mašině na asfalt o ničem jiném není. Pro někoho je pád na motorce pouhým "kecnutím" na zadek, pro někoho žuchnutím, pro někoho jiného třeba válením sudů metodou, že jen ve zpomaleném záběru je poznat, kde jsou ruce a nohy. Ale princip je stále stejný. Hodně záleží na tom, jak se spadne. Proto nám pro praktické cvičení děvčata z provozu nachystala jeden cvičný šev a prakticky nám bylo předvedeno, jak to celé funguje. Pokusím se to shrnout. Takže po pádu na asfalt hodně záleží v jaké rychlosti, jak a pod jakým úhlem dojde ke kontaktu 1,2mm tlusté kůže a švu kombinézy s asfaltem. Paradoxně se může stát, že v pomalejší rychlosti je díky rozložení sil svislý tlak na kůži vyšší. Také záleží na tom, zda je kombinéza "na tělo" nebo je volnější a při tření o asfalt vzniknou "faldy", kde je působení sil nejextrémnější. Při pádu a styku kombinézy s asfaltem dochází k napětí jak v kůži, tak ve švu. V inkriminovaném místě nejvyšší, se vzdáleností od místa styku s asfaltem se pak zmenšuje.
Praktická ukázka na cvičném švu nám vlastně demonstrovala, že šev je namáhán také v podélném směru (tedy nejen silou, která šev otevírá). Úmyslně uvádím jednotku hmotnosti, neboť mi připadne názornější než newtony. Při pádu působí na 1 cm kůže cca 8-15 kg. Při pádu 70 kilogramového jedince tlačí na kůži i šev 3 až 5 krát větší síla, tedy pro názornost klidně i 350kg a vniká teplota kolem 300 stupňů Celsia. Takže při současném působení těchto vlivů může za určitých okolností, a opravdu záleží na tom jak spadnete, dojít k tomu, že dojde k porušení nitě tvořící šev. Stačí například, abyste měli ruku pod tělem a poškození rukávu kombinézy bude mnohem vyšší, než když ruka bude brousit asfalt volně. Stejně tak záleží na tom, zda například jedete po boku celou svou hmotností nebo si napomáháte loketním chráničem.
Můžete namítnout, že pokud je kůže ve spoji například několikrát přeložena a prošita je odolnější. Ano i na toto téma padl můj dotaz. Pokud vezmu v úvahu případ, o kterém je zde stále řeč, několikrát prošitá kůže je zase oslabena a tím že vystupuje nad ostatní kůži, přenáší na sebe veškerou třecí sílu při prvním styku s asfaltem a může být příčinou "krabatění" kůže a vytvoření právě toho nebezpečného "faldu". Na kombinézách v "síni padlých" jsem to viděl. Pokud už dojde k takové situaci, kdy maximální působení sil ve švu překročí parametry nitě, původní rozložení působících sil na šev se poruší a vniknou maximální síly, které šev "rozjedou". Na exponovaných místech, kde je zvýšená pravděpodobnost vzniku těchto maximálních účinků je právě ochrana jezdce podpořena zdvojenou vrstvou kůže. Je to vidět i na těch fotografiích, co jsem nafotil v Mostě na okruhu u inkriminované
kombinézy. Byl jsem se pak podívat v několika prodejnách a žádný ze značkových výrobců kombinéz si nedovolil nedat na zadek a boky kombinézy dvě vrstvy kůže. Asi ví proč. Cílem je vždy ochrana jezdce. Kreslili jsme průběhy sil na papíry, zkoušeli prakticky na kůži. Nesmím zapomenout ani na naši diskusi nad konstrukcí páteřáků nebo speciálních materiálů s paměťovým efektem, tlumícím nárazy.
A tak se z původně domluvené hodinové schůzky stala téměř tříhodinová. Ale jednoznačně splnila to, proč jsem tam jel. Během rozhovoru s panem Hubíkem nebylo pro nás nijak těžké poznat, že v jeho případě se jedná jednoznačně o srdeční záležitost a tak bych mu chtěl poděkovat, že se nám věnoval. A na závěr mám pro vás jednu lahůdku. Kombinézu pro ty největší zimomřivce.
Odpověď na otázku, z čeho je ta kůže: "No přeci z klokánka".
Do Tlumačova, který najdete mezi Hulínem a Otrokovicemi na Jižní Moravě, jsme dorazili těsně před dvanáctou hodinou. Prodejnu s velkým logem a výrobní prostory nelze po pravé straně přehlédnout. Nejprve jsme z důvodu strachu o motorky zaparkovali přímo na chodníku před prodejnou, ale do 5 minut tam byli páni strážníci a, tak jsme motorky museli přemístit na zadní hlídané parkoviště.
Pan Hubík nás přivítal v prodejně a ochotně se ujal nejprve průvodcovské činnosti. Naše první kroky vedly do výrobních prostor, skládajících se z několika velkých místností plných šicích strojů a zařízení pro zpracování kůže. Tam jsem se ihned vrhnul na špulky s nitěma, abych na ně kouknul. Kus nitě jsem si odmotal i přesto, že jsem dopředu věděl, že nemám šanci ji přetrhnout, ale nedalo mi to. A tak jsem si na vlastních rukou mohl vyzkoušet, že by bylo zapotřebí mnoho jejich párů, aby došlo k přetržení nitě. Samozřejmě, že se nejedná o nějaké běžné nitě, ale buď silné polyamidové nebo aramidové (Kevlarové ), tedy se zvýšenou odolností v tahu i proti vysokým teplotám. Jenomže jako každé, tak i tyhle nitě mají nějakou maximální odolnost na tah a teplotu.
