europ_asistance_2024



Kurz první pomoci – V. díl

ÚRAZY PODLE LOKALIZACE – ORGÁNOVÝCH SYSTÉMŮ Předchozí skupinu úrazů jsme třídili podle příčin. Nyní se budeme zabývat první pomocí ve vazbě na konkrétní poranění. Bérec si lze zlomit při dopravní nehodě, po pádu ze stromu, při lyžování, při kopané i procházce v lese. Mechanismus bude pokaždé jiný, ale my ve všech případech řešíme totéž.

Kapitoly článku

ÚRAZY HLAVY

Hlava může být poraněna ve vlasaté i obličejové části, často se jedná o kombinaci. Pro poranění ve vlasaté části se užívá označení mozkolebeční úraz, i když tomu tak být nemusí. Každá rána ve vlasaté části není spojena s poraněním lbi a mozku. Poranění mozku je vždy spojeno s poruchou vědomí.
Otřes mozku – zraněný krátkodobě ztratí vědomí, po jeho nabytí má ztrátu vzpomínky na úraz. Těžká poranění mozku jsou provázena trvalým bezvědomím. Bezvědomí u otřesu mozku netrvá většinou déle než 15 minut, pokud je delší, jedná se již většinou o vážnější poranění. Důležitým varovným signálem je i opakované bezvědomí, kdy po krátké pauze od probuzení zraněný vědomí opět ztrácí. V takovém případě mohou hrát při záchraně života zraněného roli vteřiny. Převoz do nemocnice musí být okamžitý!
Pohmoždění mozku - je způsobeno určitým poškozením mozkové tkáně. Příznaky jsou dlouhodobější a může zanechat trvalé poruchy nervové činnosti. Záleží na velikosti a místě poškození. Škála příznaků je pak daleko širší.
Roztržení mozkové tkáně - bývá zpravidla spojeno se zlomeninami lebky. Vzhledem k tomu, že mozková tkáň obsahuje značné množství cév, je zpravidla vždy spojeno s krvácením do mozkové tkáně. Ačkoliv se jedná o velké poškození mozku, nemusí být vždy spojeno s bezvědomím. Lze to dokumentovat na ne zcela vzácných případech sebevrahů, kteří po sebevražedném pokusu střelou do hlavy sami vyhledali lékařské ošetření, nebo si zavolali lékařskou pomoc, či souseda.
Krvácení do mozku nebo mozkových plen - je většinou spojeno s úrazem, ale může k němu dojít i bez úrazového mechanismu, tzn. spontánně (vývojové vady cévního systému atd.). Téměř vždy se projeví poruchami vědomí od menších poruch (zmatenost, spavost) až po klasické bezvědomí.
Zlomeniny lebečních kostí
Zlomenina klenby lební se projeví deformitou v místě zlomeniny. Může se jednat o prohlubeň, nebo otok v tomto místě. Často je zlomenina patrná pouze při rentgenovém vyšetření lebky.
Zlomenina lebeční spodiny se buď neprojeví vůbec, nebo se může projevit krvácením z úst, nosu, nebo ucha.

Příčiny:
  • dopravní autonehody
  • sportovní úrazy - box, fotbal, hokej 
  • nehody cyklistů, motorkářů
  • kriminální úrazy - přepadení, rvačky

Příznaky:
  • rány – lební pokrývky vydatně krvácí
  • výtok krve nebo bezbarvé tekutiny z uší či nosu
  • poruchy vědomí – bezvědomí
  • komunikuje zmateně nebo není schopen popsat okolnosti úrazu, změny chování (je divnej), vědomí (borec)
  • intenzivní bolest hlavy, nevolnost, zvracení, poruchy zraku, sluchu, točení hlavy

Čím je postižený ohrožen?
Komplikacemi bezvědomí a mozkovým krvácením. Otok a krvácení hrozí nejvíce první den po úraze.

Postup první pomoci

Při poskytování první pomoci je nutné mít na zřeteli, že poranění hlavy vyžaduje často velké násilí a bývá proto spojeno i s poraněním krční páteře. Proto pozor při manipulacích. Hlavu držíme vždy v podélné ose těla, vyvarujeme se předklonům hlavy a jejím rotacím. Hlavu se snažíme udržovat v mírném záklonu.

Pro poskytování první pomoci je důležité, je-li nemocný při vědomí, nebo v bezvědomí.

U poraněného v bezvědomí postupujeme následovně:

•Postiženého ukládáme do polohy vleže na znak s mírně zakloněnou hlavou nebo do stabilizované polohy s ohledem k dalším případným zraněním.  
•Poskytneme první pomoc v rámci zajištění základních životních funkcí A+B+C. Na tento bod je kladen veliký důraz, neboť přežití zraněného a definitivní rozsah poškození mozku je závislé na tom, jak rychle se obnoví dostatečné zásobení mozku kyslíkem. V případě i krátké časové prodlevy dochází k trvalému poškození mozku i u člověka, který nemá mozek poraněn.
•Ošetříme event. zevní poranění. Rány kryjeme dostatečným množstvím savého materiálu. Obvazy neutahujeme a krvácení nekomprimujeme. Krvácení z ucha nebo z nosu kryjeme též dostatečným množstvím savého materiálu.
•Ošetříme i poranění vzdálená (krvácení a zlomeniny nebo otevřená poranění) kdekoliv na těle.
•Kontrolujeme trvale stav a dýchání a trvale udržujeme průchodnost dýchacích cest, nebo podporujeme dýchání a oběh.
•Co nejrychlejší transport nebo zajištění odborné pomoci. 

U poraněného při vědomí

•Nemocného uložíme vleže na znak s mírně podloženou hlavou nebo do stabilizované polohy s ohledem k dalším případným zraněním.
•Zevní poranění nebo krvácení ošetříme stejně jako v minulém případě.
•Zajistíme odbornou pomoc, nebo transport k odborné pomoci.
•Je nutno trvale zraněného sledovat, neboť i u zraněného při vědomí není vyloučená následná ztráta vědomí v pozdější době. Stejně tak i nemocný, který se z bezvědomí probere, může do bezvědomí upadnout kdykoliv znovu.

Čeho chceme docílit u mozkolebečních poranění?
Udržet průchodnost dýchacích cest. Ošetřit rány. Návrat vědomí neznamená uzdravení, zraněný patří k lékaři. Pády z kola jsou velmi nebezpečné. Proraženou přilbu snadno vyměníš, s lebkou je to složitější.
Úrazy hlavy bývají spojeny s poraněním krční páteře, vyvaruj se zbytečných pohybů.

Informace o redaktorovi

Jakub Janata - (Odebírat články autora)
TZ - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (9x):


TOPlist